Atmosférické podmínkyEdit
Přestože existuje malá možnost existence života v blízkosti povrchu Venuše, ve výškách kolem 50 km nad povrchem je mírná teplota, a proto stále existují názory, které takovou možnost v atmosféře Venuše podporují. S touto myšlenkou poprvé přišel německý fyzik Heinz Haber v roce 1950. V září 1967 publikovali Carl Sagan a Harold Morowitz v časopise Nature analýzu problematiky života na Venuši.
Při analýze dat z misí Venera, Pioneer Venus a Magellan bylo zjištěno, že v horních vrstvách atmosféry jsou společně přítomny karbonylsulfid, sirovodík a oxid siřičitý. Venera rovněž zjistila velké množství toxického chlóru těsně pod oblačností Venuše. Karbonylsulfid se obtížně vyrábí anorganickou cestou, ale může vznikat vulkanismem. Kyselina sírová vzniká v horních vrstvách atmosféry fotochemickým působením Slunce na oxid uhličitý, oxid siřičitý a vodní páru. Při opětovné analýze dat sondy Pioneer Venus v roce 2020 bylo zjištěno, že část spektrálních rysů chloru a všechny spektrální rysy sirovodíku jsou místo toho spojeny s fosfinem, což znamená nižší koncentraci chloru, než se předpokládalo, a nezjištění sirovodíku.
Sluneční záření omezuje atmosférickou obyvatelnou zónu na výšku mezi 51 km (65 °C) a 62 km (-20 °C), uvnitř kyselých mraků. Spekuluje se, že mraky v atmosféře Venuše by mohly obsahovat chemické látky, které mohou iniciovat formy biologické aktivity.
Potenciální biomarkeryEdit
Neznámé absorbéryEdit
Předpokládá se, že případné hypotetické mikroorganismy obývající atmosféru, pokud jsou přítomny, by mohly využívat ultrafialové světlo (UV) vyzařované Sluncem jako zdroj energie, což by mohlo být vysvětlením tmavých čar (tzv. „neznámý UV absorbér“) pozorovaných na UV fotografiích Venuše. Existence tohoto „neznámého UV absorbéru“ přiměla Carla Sagana, aby v roce 1963 publikoval článek, v němž navrhl hypotézu o mikroorganismech v horních vrstvách atmosféry jako činiteli pohlcujícím UV světlo.
V srpnu 2019 astronomové oznámili nově objevený dlouhodobý vzorec absorpce UV světla a změn albedu v atmosféře Venuše a jejího počasí, který je způsoben „neznámými absorbéry“, jež mohou zahrnovat neznámé chemické látky nebo dokonce velké kolonie mikroorganismů vysoko v atmosféře.
V lednu 2020 astronomové oznámili důkazy, které naznačují, že Venuše je v současnosti (do 2,5 milionu let od současnosti) vulkanicky aktivní a pozůstatky takové činnosti mohou být potenciálním zdrojem živin pro případné mikroorganismy ve venušině atmosféře.
FosfinEdit
Výzkum zveřejněný v září 2020 naznačil detekci fosfinu (PH3) v atmosféře Venuše pomocí teleskopu ALMA, která nebyla spojena s žádným známým abiotickým způsobem výroby přítomným nebo možným v podmínkách Venuše. Nepředpokládá se, že by se molekula jako fosfin ve venušské atmosféře udržela, protože pod vlivem ultrafialového záření nakonec zreaguje s vodou a oxidem uhličitým. PH3 je spojován s anaerobními ekosystémy na Zemi a může naznačovat život na anoxických planetách. Související studie naznačily, že zjištěná koncentrace fosfinu (20 ppb) v mracích Venuše naznačuje „pravděpodobné množství života“, a dále, že typická předpokládaná hustota biomasy je „o několik řádů nižší než průměrná hustota biomasy pozemské vzdušné biosféry“. Od roku 2019 žádný známý abiotický proces nevytváří na terestrických planetách (na rozdíl od plynných obrů) plynný fosfin ve znatelném množství. Fosfin může vznikat geologickým procesem zvětrávání olivínové lávy obsahující anorganické fosfidy, ale tento proces vyžaduje pokračující a masivní vulkanickou činnost. Proto by detekovatelné množství fosfinu mohlo indikovat život.
V prohlášení zveřejněném 5. října 2020 na webových stránkách komise F3 Mezinárodní astronomické unie pro astrobiologii byli autoři článku o fosfinu ze září 2020 obviněni z neetického chování a kritizováni za nevědeckost a klamání veřejnosti. Členové této komise se od prohlášení IAU následně distancovali s tím, že bylo zveřejněno bez jejich vědomí a souhlasu. Krátce poté bylo prohlášení z webových stránek IAU odstraněno. Kontaktní osoba IAU pro média Lars Lindberg Christensen uvedl, že IAU s obsahem dopisu nesouhlasí a že jej zveřejnila skupina v rámci komise F3, nikoliv IAU samotná.
Navzdory kontroverzím je NASA v počáteční fázi vyslání budoucí mise k Venuši. Mise VERITAS (Venus Emissivity, Radio Science, InSAR, Topography, and Spectroscopy) by měla nést radar, který by se podíval skrz mraky a získal nové snímky povrchu, mnohem kvalitnější než ty, které byly naposledy vyfotografovány před jednatřiceti lety. Druhá mise, Deep Atmosphere Venus Investigation of Noble gases, Chemistry, and Imaging Plus (DAVINCI+), by skutečně procházela atmosférou a při sestupu by odebírala vzorky vzduchu, aby snad odhalila fosfin. Rozhodnutí o tom, která mise bude pokračovat, má proběhnout v dubnu 2021.
BepiColombo, vypuštěná v roce 2018 za účelem studia Merkuru, prolétla kolem Venuše 15. října 2020 a druhý průlet provede 10. srpna 2021. Johannes Benkhoff, vědecký pracovník projektu, se domnívá, že přístroj MERTIS (Mercury Radiometer and Thermal Infrared Spectrometer) sondy BepiColombo by možná mohl detekovat fosfin, ale „nevíme, zda je náš přístroj dostatečně citlivý“.
Opětovná analýza dat in situ získaných sondou Pioneer Venus Multiprobe v roce 1978 rovněž odhalila přítomnost fosfinu a jeho disociačních produktů v atmosféře Venuše.
Signál fosfinu byl zjištěn také v datech získaných pomocí JCMT, i když mnohem slabší než signál zjištěný pomocí ALMA.
V říjnu 2020 reanalýza archivních měření infračerveného spektra v roce 2015 neodhalila žádný fosfin v atmosféře Venuše a stanovila horní hranici objemové koncentrace fosfinu 5 částic na miliardu (čtvrtina hodnoty naměřené v rádiovém pásmu v roce 2020). Vlnová délka použitá při těchto pozorováních (10 mikronů) by však odhalila fosfin pouze na samém vrcholu mraků atmosféry Venuše.
Koncem října 2020 revize zpracování dat získaných jak pomocí ALMA, která byla použita v původní publikaci ze září 2020, tak i pozdějších dat JCMT odhalila chyby interpolace pozadí, které vedly ke vzniku mnoha falešných čar, včetně spektrálního rysu fosfinu. Opětovná analýza dat s řádným odečtením pozadí buď nevede k detekci fosfinu, nebo jej detekuje s koncentrací 1ppb, což je 20krát méně než původní odhad.
Dne 16. listopadu 2020 pracovníci ALMA zveřejnili opravenou verzi dat, kterou použili vědci původní studie publikované 14. září Téhož dne autoři této studie publikovali reanalýzu jako preprint s využitím nových dat, která došla k závěru, že průměrná abundance PH3 planety je ~7krát nižší, než jakou zjistili pomocí dat předchozího zpracování ALMA, že se pravděpodobně liší podle místa a že je slučitelná s detekcí JCMT, která je ~20krát vyšší než tato abundance, pokud se podstatně mění v čase. Reagují také na body vznesené v kritické studii Villanuevy et al. zpochybňující jejich závěry a konstatují, že zatím přítomnost žádné jiné sloučeniny nemůže data vysvětlit. Autoři uvádějí, že probíhá pokročilejší zpracování dat JCMT.
Podle nových výzkumů oznámených v lednu 2021 se očekává, že ALMA bude po roční odstávce v důsledku pandemie COVID-19 znovu spuštěna počátkem roku 2021 a může umožnit další pozorování, která by mohla poskytnout poznatky pro probíhající výzkum.
Podle nových výzkumů oznámených v lednu 2021 byla spektrální čára na 266,94 GHz připisovaná fosfinu v oblacích Venuše s větší pravděpodobností vytvořena oxidem siřičitým v mezosféře.