10 příznaků, že jste v jednom měsíci těhotenství

Chcete teenagera, který lže, podvádí a plíží se za vašimi zády, aby získal, co chce? Ne, pravděpodobně nechcete – ani já ne. Lhaní je zvyk, který začíná, když jsou mladí. Když se pak stanou teenagery, budou ve lhaní zběhlí díky letům praxe. Mnohem lepší je naučit děti nelhat a vštípit jim návyk poctivosti, dokud jsou malé. Jejich charakter závisí na jejich schopnosti být transparentní, upřímné a na neochotě ohýbat pravdu. Lhaní je návyk, stejně jako poctivost.

Níže uvádíme několik tipů, jak děti naučit nelhat a jak snad zabránit tomu, aby se u vašeho dítěte vyvinulo klamavé chování.

Proč děti lžou

Děti lžou z různých důvodů. U malých dětí to může začít fantazií. Svému spolužákovi mohou říct: „Včera jsem se plavil do Afriky a zase zpátky“. My víme, že to není pravda, ale jejich malý kamarád nemusí vědět, že je to lež. Lež mohla být vyslovena jako pokus, aby zjistily, zda jim projde, když si budou vymýšlet, nebo aby na kamaráda udělaly dojem.“

Mnoho dětí lže, protože nechtějí nést odpovědnost za své činy. Možná neuspěly v testu z matematiky a vědí, že to bude mít za následek domácí vězení. Možná se o víkendu koná narozeninová oslava, které se chtějí zúčastnit, a tak raději řeknou rodičům, že z testu z matematiky dostaly dvojku, než aby řekly pravdu a oslavu zmeškaly.

Jiné děti lžou proto, že zažívají vzrušení, když ostatní přesvědčí o věcech, které nejsou pravdivé. To není dobré. Závislost na tomto pocitu může růst a způsobit, že se jejich lži a podvody budou časem stupňovat. Tento typ lhaní může přerůst v nutkavé lhaní.

Jiné děti lžou, protože se stydí. Mohou lhát o tom, co dostaly k Vánocům nebo kam jely na letní prázdniny, protože se stydí za svou skutečnost. Mohou si myslet, že se na ně ostatní budou kvůli jejich situaci dívat jako na méněcenné. Promluvte si s dětmi o tomto druhu lhaní. Dejte jim najevo, že bez ohledu na svou situaci nejsou méně než ostatní a že lhaní jim z dlouhodobého hlediska nepřinese lepší pocit.

Jiné děti budou lhát, aby udělaly dojem na ostatní. Není to proto, že by se za svou situaci nebo životní zkušenosti styděly. Může jít jen o to, že chtějí udělat dojem na ostatní. Je to pokus o vybudování jejich sebeúcty, ale je to marný pokus, protože je postaven na lži. Promluvte si s dětmi o tom, že lžou, aby vypadaly lépe. Diskutujte o realitě, zda jim lži z dlouhodobého hlediska pomáhají, nebo zda jim mohou ublížit.

Níže je uvedeno několik otázek, které byste měli zvážit a položit svému dítěti, pokud lže kvůli pozornosti nebo proto, aby vypadalo lépe.

• Myslíš, že kdyby se tví kamarádi dozvěděli pravdu, bylo by pro ně v budoucnu snazší nebo těžší ti důvěřovat
• Proč o své situaci lžeš? Co chceš lhaním získat? Jaká jsou rizika, pokud lidé zjistí, že lžete?“

Děti jsou impulzivní, takže lži mohou být vyřčeny z impulzivity. Jejich prefrontální kůra mozková není plně vyvinuta, a proto je jejich chování impulzivnější. Podle amerického ministerstva zdravotnictví a sociálních služeb se plně vyvine až přibližně v 25 letech. Prefrontální kůra řídí rozhodování a používání správného úsudku. Tento nedostatečný vývoj mozku nevyhnutelně způsobuje špatný úsudek včetně lhaní.

Děti s ADHD mají impulzivní chování. Proto mohou být náchylnější ke lhaní. Podle New Life New Outlook ADHD, že „u dětí je ADHD často spojena s impulzivitou, a ta často zahrnuje lhaní. Obvyklí lháři lžou bez rozmyslu, a právě toto impulzivní chování lze často pozorovat u osob s ADHD.“

Být vzorem pravdy

Jedním z nejúčinnějších způsobů, jak děti naučit nelhat, je být jim dobrým vzorem. Děti si budou brát za vzor chování svých rodičů nebo pečovatelů. Pokud vás uvidí pravidelně lhát, vyrostou v přesvědčení, že takové chování je přípustné. Když vám pokladní vrátí špatné drobné a vy dostanete navíc 20 dolarů, vrátíte je, nebo si je necháte?“

Vaše chování mluví stejně jako vaše slova. Pokud si peníze ponecháte a dítě vás při tom uvidí, uvěří, že nepoctivost je v pořádku, pokud je výhodná. Správné je vrátit peníze pokladníkovi a dát mu najevo, že udělal chybu. Vaše dítě uvidí, že poctivost je ta nejlepší politika.

Vaše děti vás také pozorují. Neučí se jen od vás, ale učí se také o vás. Pokud si zvyknete lhát, podvádět a chovat se nečestně, nakonec toto chování jako takové rozpoznají. Pokud vám záleží na tom, co si o vás a vaší povaze myslí vaše děti, vytvořte si zvyk být ve svých slovech a činech upřímný a pravdivý.“

Povídejte si o brutální upřímnosti versus mluvení pravdy

„Tvoje oblečení je to nejošklivější, co jsem kdy viděla.“

Povídejte si o brutální upřímnosti versus mluvení pravdy. Možná je to pravda, ale potřebuje někdo, aby mu to někdo řekl do očí? Samozřejmě že ne. To, že si něco myslíte, ještě neznamená, že je třeba to říkat.

Reklama

Děti se musí naučit rozlišovat mezi brutální upřímností, která není potřeba, a říkáním pravdy. Pokud informace někomu ublíží a není nutná, pak ji pravděpodobně není třeba říkat. Pokud vaše dítě tento koncept zcela nechápe, zahrajte mu několik scénářů a zeptejte se ho, co by mělo v každé situaci udělat.

Níže uvádíme několik příkladů.

• Pokud se váš kamarád nechal opravdu špatně ostříhat, měl byste mu říct, že to vypadá hrozně? Je to užitečné mluvení pravdy, nebo brutální upřímnost?“
• Pokud vám babička dá dárek, který se vám nelíbí, měli byste jí říct, že je to ten nejhorší dárek? Co myslíš, že bys mohl říct, abys nelhal (třeba jen poděkoval za dárek)?
• Vidíš svou starší sestru, jak se o půlnoci plíží z domu, a ona ti řekne, abys to na ni neřekl. Tvoje máma vyjde z ložnice a ptá se, co je to za hluk tak pozdě v noci. Co mámě řekneš? Co by se mohlo tvé sestře stát (to, že je uprostřed noci mimo dům), kdybys mámě neřekl pravdu?“

Měj důsledky za lhaní

Chceš své děti naučit, aby nelhaly, i když je to dostane do problémů. Musíte mít důsledky za úmyslné lhaní, zejména pokud jde o to, aby říkaly pravdu o věcech, které je mohou dostat do potíží. Dejte jim najevo, že když řeknou pravdu, budou mít menší následky.

U nás doma děti vědí, že když zalžou o tom, co se stalo, dostanou dvojnásobný trest. Jeden důsledek (jeden den bez hraní s tabletem) za dané chování a druhý důsledek za to, že o tom lžou (dva dny bez hraní s tabletem). Někdy jim musím dvojí důsledek připomenout dřív, než se jich zeptám, co se stalo. Děti budou mít větší tendenci mluvit pravdu, pokud budou vědět, že lhaní pro ně z dlouhodobého hlediska situaci jen zhorší.“

Nenahrávejte jim, aby lhali

Jsou případy, kdy by bylo snadné dítě ke lži nastrčit. Je to jako nastavovat je na neúspěch. Opět platí, že lhaní je zvyk, proto pomáhejte dítěti trénovat mluvení pravdy a upřímnost. Poskytněte jim způsoby a východiska, jak říkat pravdu. Nezahánějte je do kouta a pak jim nevyčítejte, že lžou. To z dlouhodobého hlediska nepomáhá budovat dobrý charakter.

Pokud víte, že vaše dítě přišlo domů po večerce, protože to zaznamenal zvonek nebo bezpečnostní systém, nedělejte, že to nevíte, a pak mu ukažte důkaz, abyste ho také nazvali lhářem. Někdy je dost těžké čelit důsledkům jejich chování. Mohou si myslet, že se vyhnou problémům, když si budou myslet, že mohou lhát a projde jim to.“

Místo toho, abyste je zahnali do kouta, obraťte to na situaci, kdy jim pomůžete říct pravdu, a řekněte: „Víš, že máme na domě kamery, které zaznamenávají čas, kdy lidé vstupují do domu a vycházejí z něj, nechceš mi říct, v kolik hodin jsi včera večer přišel domů?“ Řeknete-li to jemným tónem, nikoli trestajícím, můžete je přimět k tomu, aby řekli pravdu. Chcete, aby se samy rozhodly říkat pravdu.

To pomáhá naučit děti nelhat a vytváří návyk říkat pravdu. Když vám řeknou pravdu, pak jim dáte důsledek za porušení večerníčku. Dáte jim však také vědět o dalším následku, který by se řešil, kdyby o věci také lhaly.

Neoznačujte své dítě za lháře

Dalším důležitým způsobem, jak naučit své děti nelhat, je neoznačovat je za lháře. Pokud někomu řeknete, že něco je, nakonec se tím stane.

Toto tvrzení neplatí za všech okolností. Moje dcera se nestane krásným motýlem jen proto, že jí den za dnem říkám, že je krásný motýl. Může však napodobovat ladné pohyby motýla, protože věří tomu, co jí říkám.

Tak je tomu i s charakterovými vlastnostmi, které svým dětem přisuzujeme. Říkáme-li svým dětem, že jsou pracovité, uvidíte, že se časem tento charakter více rozvine. Pokud jim při každé práci zdůrazníme, že jsou „báječní dříči, jedni z nejlepších, které znáš“, uvidíte, že se budou více snažit, protože uvěří tomu, co jim říkáte.

Slova rodičů mají velkou moc. Pokud rodič řekne svému dítěti, že je lhář, a tuto nálepku si dítě v mysli připevní nebo poznamená, vezme si ji k srdci. Nejenže to může ovlivnit jejich sebevědomí, ale mohou si také myslet, že jsou nějakým způsobem špatné. Mohou dokonce zajít tak daleko, že budou lhát ještě více, aby to působilo v jejich prospěch. Pokud jste je označili za lháře, pak si mohou myslet, že to na sobě nemohou změnit, a tak to prostě využijí ve svůj prospěch.

Posilujte upřímnost pochvalou

Pokud jste své dítě označili za lháře, začněte pracovat na tom, abyste toto označení v jeho mysli zvrátili. Vyhledávejte případy, kdy jsou upřímné a pravdomluvné. Řekněte jim, že jsou hodné a čestné dítě. Dělejte to znovu a znovu, abyste posílili jejich pozitivní chování v oblasti pravdomluvnosti.

Používejte pozitivní posilování tím, že dítě pochválíte, když je upřímné, zejména v obtížných situacích. Pokud špatně napsalo test a dostalo špatnou známku, pochvalte je za to, že se s vámi podělilo o pravdu. Dejte dítěti najevo, že oceňujete jeho upřímnost a že teď, když znáte pravdu, mu můžete pomoci před příští zkouškou nebo mu zajistit doučování.

Dejte mu najevo, že každý dělá chyby

Každý člověk dělá v životě chyby. Nikdo není dokonalý. Musíme svým dětem dát najevo, že od nich neočekáváme dokonalost. Chceme, aby byly upřímné, když v životě dělají chyby, abychom jim mohli pomoci věci překonat. Můžeme jim poskytnout vedení a podporu, když víme, že pomoc potřebují od nás.“

Dovolte svému dítěti říkat pravdu. Někdy mají děti impulzivní reakce a budou lhát dříve, než si to rozmyslí. V takových situacích můžete říci: „Co kdybych ti dal deset minut na rozmyšlenou a pak si o tom znovu popovídáme?“. Pak se k rozhovoru můžete vrátit za deset minut a umožnit jim, aby řekly pravdu – opět jim připomeňte, že pokud řeknou pravdu, budou z toho plynout menší důsledky.

Závěrečné myšlenky

Lhaní je nevyhnutelnou součástí společenského života a vaše děti mu budou vystaveny jako přirozené součásti dospívání. Je však na vás jako na rodiči, abyste své děti naučili nelhat a vštípili jim místo toho návyk poctivosti.

Vytvářejte příležitosti k pravdomluvnosti a poctivosti. Pomůže jim to vytvořit tyto návyky jako základ jejich charakteru. Pochvalte je za jejich upřímnost, zejména když je pro ně obtížné říkat pravdu.

Další praktické tipy pro rodiče

• Jak pomoci dítěti s problémy v chování
• Těchto 17 životních dovedností naučí vaše děti zodpovědnosti
• Jak naučit dítě emocím a pocitům

Featured photo credit: Charlein Gracia via unsplash.com

Podrobné foto: Charlein Gracia via unsplash.com