Dosud jsme se zabývali makrofyzikálními požadavky na vznik mraků. Protože každá oblačná kapka vzniká na aerosolové částici, budeme se v této kapitole zabývat těmito částicemi. Aerosol je definován jako disperzní systém pevných nebo kapalných částic suspendovaných v nosném plynu, v našem případě ve vzduchu. Ačkoli technicky termín „aerosol“ zahrnuje jak částice, tak nosný plyn, ve vědě o atmosféře je běžné používat termín „aerosol“ pouze pro pevné nebo kapalné částice a nosný plyn zanedbávat.
Aerosolové částice lze klasifikovat z hlediska jejich chemického složení a podle jejich fyzikálních vlastností, jako je velikost, tvar, hustota a hmotnost, jak bude popsáno v kapitole 5.1. Protože aerosolové částice mají různou velikost od několika nanometrů až po několik mikrometrů, bylo shledáno užitečným popsat jejich počet, povrch a hmotnostní koncentraci z hlediska velikostních rozsahů, tzv. modů, pomocí logaritmicko-normálního rozdělení velikosti (oddíl 5.2). Aerosolové částice mohou být přímo emitovány do atmosféry nebo vznikají přeměnou plynu na částice. Tyto mechanismy a emise nejdůležitějších typů aerosolů jsou předmětem oddílu 5.3. Aerosolové částice jsou z atmosféry odstraňovány suchým a mokrým vymýváním (oddíl 5.4). Rozdíl mezi rychlostí jejich vzniku a odstraňování určuje jejich množství (zátěž) v atmosféře a také jejich životnost v atmosféře. Jejich životnost je silně závislá na jejich velikosti, ale také na výšce v atmosféře (oddíl 5.5). Kapitolu uzavírá shrnutí nejdůležitějších aerosolových procesů v oddíle 5.6.
Chemické a fyzikální vlastnosti aerosolových částic
V závislosti na typu částic mají aerosoly různé vlastnosti, které určují jejich úlohu v atmosférických procesech. K charakterizaci aerosolových částic lze použít řadu základních vlastností; patří mezi ně chemické a fyzikální vlastnosti.
Chemické vlastnosti
Chemická charakteristika aerosolové částice na úrovni chemických sloučenin by byla obvykle příliš složitá. Zatímco částice kyseliny sírové vzniklá ze svých plynných prekurzorů může být popsána jediným chemickým vzorcem, částice minerálního prachu nebo částice vznikající při spalování uhlíku se skládá z obrovského množství různých chemických sloučenin.
.