Mitchellová opustila WSPU v roce 1907 – zčásti proto, že se jí dotklo, že ji Pankhurstová nenavštívila, když se zotavovala ze zhroucení -, ale pokračovala v boji za volební právo v rámci Women’s Freedom League.
Barbara a Gerald Gouldovi
Barbara Ayrtonová na spodním schodišti autobusu Votes for Women, říjen 1909.
Foto: Museum of London/Heritage Images/Getty Images
Jedním ze skutečných párů, který oba podporoval volební právo žen, byla Barbara Ayrton Gould a její manžel Gerald. Barbara, která vystudovala chemii a fyziologii na University College v Londýně, se stala členkou WSPU v roce 1906 a do roku 1909 byla její organizátorkou na plný úvazek. Barbara a Gerald se vzali v roce 1910.
Gerald podporoval volební právo žen takovými akcemi, jako bylo napsání brožury pro volební právo s názvem The Democratic Plea. V březnu 1912 se Barbara zúčastnila pozornosti budícího rozbíjení výloh obchodů v londýnském West Endu. Poté Barbara strávila nějaký čas ve vězení; v roce 1913 odjela na čas do Francie, aby se vyhnula opětovnému zatčení.
Znechucená vedením WSPU Barbara v roce 1914 skupinu opustila. Gouldovi se však svého úsilí o volební právo žen nevzdali: Dne 6. února 1914 patřili k zakladatelům organizace United Suffragists, která přijímala za členy muže i ženy. Tato skupina ukončila svou kampaň, když zákon o zastoupení lidu z roku 1918 přiznal ženám omezené volební právo.
Edith Garrudová
Sufražetka Edith Garrudová se narodila v roce 1872. Při protestech sufražetky často čelily obtěžování a útokům ze strany policie i veřejnosti. Ale díky Garrudové výuce bojových umění, kterou sufražetkám nabízela do roku 1909, se mnohé naučily bránit se pomocí jiu-jitsu.
Kromě „suffrajitsu“, jak se tomuto výcviku začalo přezdívat, Garrudová také zorganizovala ochrannou jednotku – nazývanou „Bodyguard“ -, která měla Pankhurstovou a další vůdkyně sufražetek udržet v bezpečí a mimo dosah policie. Kromě bojových dovedností se ženy v ochranné službě naučily ovládat obušky, které měly schované v šatech.
Olive Hockin
Jedním z terčů hněvu sufražetek byl kancléř státní pokladny David Lloyd George. V únoru 1913 sufražetky vybombardovaly prázdný dům, který se stavěl pro Lloyda George.
Skutečný pachatel či pachatelé bombového útoku nebyli nikdy nalezeni – místo toho byla Pankhurstová zatčena poté, co prohlásila: „Úřady nemusí hledat ženy, které udělaly to, co se stalo včera večer. Přijímám za to plnou odpovědnost.“ Policie však považovala Olive Hockinovou za jednu z hlavních podezřelých.
Ačkoli Hockinová nebyla obviněna z bombového útoku na Lloyda George, policie v březnu 1913 provedla razii v jejím domě poté, co byly na místě žhářského útoku na golfový klub Roehampton nalezeny sufražetské noviny s jejím jménem a adresou. Uvnitř jejího bytu našli „sufražetský arzenál“, který zahrnoval kyselinu, falešnou poznávací značku, kameny, kladivo a štípačky na dráty.
Emily Wilding Davisonová
Emily Davisonová (1872-1913) několik dní před svým osudným pokusem zastavit královského koně v den Derby, aby upozornila na hnutí sufražetek.
Foto: Hulton Archive/Getty Images
Emily Davisonová, která se narodila v roce 1872, vstoupila do WSPU v roce 1906 a brzy věnovala veškerou svou energii boji za volební právo. Mezi její militantní akce patřilo napadení muže bičem, když si ho spletla s Georgem, házení kamenů a žhářství. (Davisonová bývá někdy označována za jednu ze sufražetek, které v roce 1913 vybuchly v Georgově domě, ale podle záznamů ji policie nepovažovala za podezřelou)
Davisonová byla za svou militantnost devětkrát uvězněna. Během pobytu za mřížemi byla podrobena 49 násilným krmením (mnoho sufražetek bylo násilně krmeno, když ve vězení zahájily hladovku). V jednom článku napsala, že tato krmení byla „odporným mučením“.
Davisonová se naposledy účastnila militantních akcí na Epsomském derby v červnu 1913. Tam vběhla před královského koně a následně jím byla ušlapána; o několik dní později zemřela. O skutečných záměrech Davisonové se vedou diskuse: Někteří se domnívají, že se chtěla stát mučednicí, jiní se domnívají, že chtěla pouze učinit prohlášení tím, že na královského koně umístila barvy sufražetek – fialovou, bílou a zelenou. Skutečnost, že Davisonová měla v kabelce zpáteční jízdenku na vlak a plánovala dovolenou ve Francii, naznačuje, že neměla v úmyslu spáchat sebevraždu, ale jednoznačná odpověď neexistuje.
.