Amelia Earhartová se nedožila čtyřicátých narozenin, ale za svůj krátký život se stala rekordmankou, jejíž mezinárodní sláva zlepšila přijetí letectví veřejností a vydláždila cestu dalším ženám v komerčním létání.
Amelia Mary Earhartová se narodila 24. července 1897 v Atchisonu v Kansasu Amy Otis Earhartové a Edwinu Stantonu Earhartovi, v roce 1899 ji následovala sestra Muriel. Rodina se stěhovala z Kansasu do Iowy, Minnesoty a Illinois, kde Earhartová vystudovala střední školu. Během první světové války odešla ze školy a pracovala v kanadské vojenské nemocnici, kde se setkala s letci a zaujalo ji létání.
Po válce absolvovala Earhartová jeden semestr na Kolumbijské univerzitě a poté na Jihokalifornské univerzitě. Při svém prvním letu letadlem v roce 1920 si uvědomila svou skutečnou vášeň a začala se učit létat u letkyně Nety Snookové. V den svých pětadvacátých narozenin si Earhartová koupila dvouplošník Kinner Airster. Na něm létala, když v roce 1922 vytvořila ženský výškový rekord ve výšce 14 000 stop. Kvůli slábnoucím rodinným financím letadlo brzy prodala. Když se její rodiče v roce 1924 rozvedli, přestěhovala se Earhartová s matkou a sestrou do Massachusetts a stala se pracovnicí osady Dennison House v Bostonu a zároveň létala na leteckých přehlídkách.
Earhartové život se dramaticky změnil v roce 1928, kdy vydavatel George Putnam – ve snaze rozšířit nadšení veřejnosti z transkontinentálního letu Charlese Lindbergha o rok dříve – vyzval Earhartovou, aby se stala první ženou, která přeletí Atlantik letadlem. Podařilo se jí to, i když jen jako cestující. Když však let z Newfoundlandu 17. června 1928 přistál ve Walesu, stala se Earhartová mediální senzací a symbolem toho, čeho mohou ženy dosáhnout. Putnam zůstal jejím propagátorem a vydal dvě její knihy: 20 Hrs. 40 min. (1928) a The Fun of It (1932). Earhartová se za Putnama provdala v roce 1931, i když si ponechala své dívčí jméno a manželství považovala za rovnocenné partnerství.
Earhartové popularita přinesla příležitosti od krátkodobého podnikání s módou až po působení v pozici letecké redaktorky v Cosmopolitanu (tehdy rodinném časopise). Přinesla také financování následných rekordních letů v rychlosti a vzdálenosti. V roce 1932 se stala první ženou, která sama přeletěla Atlantik – jako pilotka. Mezi její ocenění patřil americký Záslužný letecký kříž a Kříž francouzské Čestné legie. V roce 1929 se Earhartová podílela na založení organizace Ninety-Nines, sdružující letkyně.
V roce 1935 najala Purdue University Earhartovou jako leteckou poradkyni a kariérní poradkyni pro ženy a zakoupila letadlo Lockheed, které nazvala svou „létající laboratoří“. Dne 1. června 1937 odletěla s navigátorem Fredem Noonanem z Miami a snažila se stát první ženou, která obletí svět. Když zbývalo 7 000 mil, letadlo ztratilo rádiové spojení poblíž Howlandových ostrovů. Navzdory rozsáhlému pátrání, které trvalo desítky let, nebylo nikdy nalezeno.