Co se stalo s hlavou Jana Křtitele?

Jan Křtitel byl synem kněze, kohena.

Jeho otec byl Zachariáš, takže jeho vlastní jméno nebylo „Jan Křtitel“, ale Jochanan Bar Zachariáš Cohen.

Markovo evangelium 6,17-28 nám o tom podává tuto zprávu:

„Sám Herodes totiž poslal, chytil Jana a uvěznil ho ve vězení kvůli Herodiadě, ženě svého bratra Filipa, neboť si ji vzal za ženu. Jan totiž Herodovi řekl: „Není dovoleno, abys měl ženu svého bratra.“

„A tak se stalo, že se Jan oženil s Herodiadou. Proto mu to Herodias zazlívala a chtěla ho zabít, ale nemohla; Herodes se totiž Jana bál, protože věděl, že je to spravedlivý a svatý muž, a chránil ho. Když ho vyslechl, udělal mnoho věcí a rád ho vyslechl. Pak přišel příhodný den, kdy Herodes v den svých narozenin uspořádal hostinu pro své šlechtice, vysoké úředníky a přední muže z Galileje. A když přišla sama Herodiadina dcera, tančila a potěšila Heroda i ty, kdo s ním seděli, řekl král dívce: „Požádej mě, o cokoli chceš, a já ti to dám.“ Herodiadina dcera pak přišla a tančila. Také jí přísahal: „O cokoli mě požádáš, dám ti, a to až do poloviny svého království.“ Herodes se tedy rozhodl, že jí dá, cokoli bude chtít. Dívka tedy vyšla ven a zeptala se své matky: „O co mám požádat?“ „O co?“ zeptal se král. A ona řekla: „Hlavu Jana Křtitele.“ Hned ve spěchu přišla ke králi a požádala ho: „Chci, abys mi okamžitě dal hlavu Jana Křtitele na podnose.“ Král se na ni podíval a řekl jí: „Dejte mi hlavu Jana Křtitele na podnose.“ Králi to bylo nesmírně líto, ale kvůli přísahám a kvůli těm, kdo u něj seděli, ji nechtěl odmítnout. Král ihned poslal kata a přikázal přinést jeho hlavu. Ten šel, setnul mu ve vězení hlavu, přinesl ji na míse a dal ji dívce; ta ji pak dala své matce.“ A tak se stalo. – NKJV.

Herodes Antipas II (známý také jako Herodes Tetrarcha) byl synem Heroda Velikého ze Samaritánky Malthaké.

Nejprve se oženil s dcerou Aretase, „krále Arábie Petrajské“, ale poté ji poslal zpět k otci a za manželku si vzal Herodiadu, manželku svého nevlastního bratra Heroda Filipa. Král Aretas z města/státu Damašku, v době smrti Jana Křtitele, žil ještě v době Pavlova obrácení.

„V Damašku místodržící za krále Aretase střežil město Damašek s posádkou a chtěl mě zatknout.“ 2. Korintským 11,32

„Damašek má více než 200 mešit, z nichž 70 je stále v provozu. Z nich je nejdůležitější Umajjovská mešita neboli Velká mešita. Původně prý byla pohanským chrámem, na konci 4. století byla přestavěna na křesťanský kostel. Tehdy se v ní nacházela hlava, o níž se věřilo, že je to hlava svatého Jana Křtitele, a byla pojmenována Katedrála svatého Jana.“

„V roce 635 jej dobyli muslimové a po určitou dobu před založením Bagdádu v roce 762 bylo město sídlem chalífů a bylo značně vyzdobeno a opevněno.“

„V roce 635 jej dobyli muslimové.

Herodes Antipas ll. poté, co sťal hlavu Janu Křtiteli za to, že kritizoval jeho vztah s Herodiadou, manželkou svého bratra Filipa, mu král Aretas, který byl rozhořčen urážkou své dcery, vzápětí pohrozil válkou.

Tradiční zprávy vyprávějí, že při této příležitosti poslal Herodes Antipas II. králi Aretovi hlavu Jana Křtitele jako varování, co se může stát těm, kdo se mu postaví do cesty.

Král Aretas pak poslal své vojsko do boje s Antipovým vojskem a s velkými ztrátami ho porazil (Josefus, kniha 18, kap. 5).).

Smithův biblický slovník uvádí: „Tuto porážku mnozí podle známé Josefovy pasáže připisovali vraždě Jana Křtitele, kterou krátce předtím spáchal Antipas pod vlivem Herodiady“ (Mt 14,4 nn; Mar 6,17 nn; Lk 3,19″). Hlava Jana Křtitele tak byla přenesena do Damašku, kde existovala vzkvétající křesťanská církev a všichni lidé Jana Křtitele uctívali jako proroka.

Janova hlava byla uložena ve zdobeném pozlaceném hrobě v kostele, který se stal známým jako „Chrám sv.“

Tato stavba v průběhu staletí několikrát změnila majitele; v roce 1966 byla „Umajjovská“ muslimská mešita a stále se v ní nacházela svatyně; údajně s Janovou hlavou; když tento autor mešitu osobně navštívil. Můj muslimský průvodce jistě tvrdil, že tam byla; nikdo však nezpochybňoval skutečnost, že se skutečně jedná o svatyni s hlavou Jana Křtitele.

V roce 37 n. l. se Herodes Antipas ll. na popud své manželky Herodiady vydal do Říma, aby požádal o zrovnoprávnění královské moci se svým bratrem Herodem Agrippou. Agrippa ho u římského soudu přelstil a obvinil ho z velezrady. Případ se táhl dva roky, až byl Antipas v roce 39 n. l. vypovězen do Lyonu v Galii (Francie), kde žil a zemřel ve velké chudobě a bídě.

Když nad ním byl vynesen rozsudek, Herodiada se rozzlobenému císaři usilovně postavila na odpor, v důsledku čehož byla i ona zbavena veškerého osobního majetku a svých statků a poslána s ním do stejného vyhnanství.

Židovský historik Josef to považuje za Boží soud nad ní.