Znamená „Data Definition Language“. DDL je jazyk používaný k definování datových struktur a úpravě dat. Pomocí příkazů DDL lze například přidávat, odebírat nebo upravovat tabulky v databázi. DDL používané v databázových aplikacích jsou považovány za podmnožinu jazyka SQL, strukturovaného dotazovacího jazyka. Jazyk DDL však může definovat i jiné typy dat, například XML.
Jazyk definice dat má předem definovanou syntaxi pro popis dat. Například pro vytvoření nové tabulky pomocí syntaxe SQL se použije příkaz CREATE, za kterým následují parametry pro název tabulky a definice sloupců. DDL může také definovat název každého sloupce a související datový typ. Jakmile je tabulka vytvořena, lze ji upravit pomocí příkazu ALTER. Pokud již tabulka není potřeba, lze ji smazat příkazem DROP.
Protože DDL je podmnožinou jazyka SQL, nezahrnuje všechny možné příkazy SQL. Například příkazy jako SELECT a INSERT jsou považovány za součást jazyka pro manipulaci s daty (DML), zatímco přístupové příkazy jako CONNECT a EXECUTE jsou součástí jazyka pro řízení dat (DCL). Jazyky DDL, DML a DCL zahrnují většinu příkazů podporovaných jazykem SQL.
Aktualizováno: 12. února 2015