Každé Velikonoce se děti po celé zemi prohánějí po domech a zahradách a hledají čokoládová vajíčka. Pro mnoho rodin nejsou Velikonoce bez každoročního lovu vajíček prostě Velikonocemi.
V letošním roce se k této zábavě opět připojíme s naší sérií velikonočních dobrodružných úkolů. Proč ale spojujeme hledání pokladů s Velikonocemi? V tomto blogu prozkoumáme, kde hledání vajíček vzniklo a jak se stalo součástí našich velikonočních oslav.
Proč o Velikonocích schováváme vajíčka?
V mnoha předkřesťanských společnostech měla vejce asociace s jarem a novým životem. Raní křesťané si tyto představy přizpůsobili a učinili z vajíčka symbol vzkříšení a z prázdné skořápky metaforu Ježíšova hrobu.
Ve středověku byla konzumace vajec během postní doby, 40denního období před Velikonocemi, zakázána. Na Velikonoční neděli půst končil hodováním a veselím a vejce byla považována za důležitou součást těchto oslav. To platilo zejména pro chudší lidi, kteří si nemohli dovolit maso. Vejce se také dávala do kostela jako obětní dar na Velký pátek a vesničané často o Velikonocích dávali vejce jako dar pánům panství. Do této tradice se zapojili i panovníci – v roce 1290 Eduard I. zakoupil 450 vajec, která byla ozdobena barvami nebo plátkovým zlatem a poté rozdána jeho domácnosti.
Zjistěte více o tom, proč máme velikonoční vajíčka.
Zvyk lovení velikonočních vajíček však pochází z Německa. Někteří předpokládají, že jeho počátky sahají až do konce 16. století, kdy protestantský reformátor Martin Luther pořádal pro své věřící hony na vajíčka. Muži schovávali vajíčka, aby je ženy a děti našly. Byla to narážka na příběh o zmrtvýchvstání, v němž prázdný hrob objevily ženy.
Divoký králík v Brodsworth Hall and Gardens.
V německé luteránské tradici je hon na velikonoční vajíčka spojen s velikonočním zajíčkem – nebo velikonočním zajícem, jak se mu původně říkalo. První písemná zmínka o velikonočním zajíci pochází z roku 1682 ze spisu Georga Francka von Franckenau De ovis paschalibus („O velikonočních vejcích“). Souvislosti mezi zajíci a králíky a Velikonocemi se však ve střední Evropě objevují již dříve. Zajíci byli spojováni s plodností a s Pannou Marií a někdy se objevují na obrazech Panny Marie a Ježíška a také v iluminovaných rukopisech. Podle zvyku přinášel zajíc všem hodným dětem košík pestře malovaných vajíček, která se schovávala po domě a zahradě, aby je děti našly.
Jak královna Viktorie pomohla zpopularizovat velikonoční hony na vajíčka
Jako dítě si budoucí královna Viktorie užívala hony na vajíčka v Kensingtonském paláci. Pořádala je její matka, vévodkyně z Kentu německého původu. V neděli 7. dubna 1833 si čtrnáctiletá princezna Viktorie zapsala do svého deníku: „Maminka udělala pěkná malovaná & zdobená vajíčka, & hledali jsme je“.
Viktorie a Albert pokračovali v této německé tradici a na Zelený čtvrtek schovávali vajíčka, aby je našly jejich vlastní děti. Albert byl zodpovědný za schovávání vajec, ukrýval je do „malých mechových košíčků“ a schovával je po paláci. Viktorie se o těchto honech na vajíčka mnohokrát zmínila ve svých denících, mimo jiné v roce 1869, kdy napsala: „Po snídani děti jako obvykle v tento den hledaly velikonoční vajíčka.“
Královna Viktorie a její rodina v Osborne ©Historic England.
Královská rodina obvykle trávila Velikonoce na hradě Windsor, ale v roce 1848 pobývala ve Viktoriině prázdninovém domě v Osborne na ostrově Wight. Viktorie si do svého deníku zapsala: „Během naší snídaně & po ní děti lovily velikonoční vajíčka, byl Zelený čtvrtek, & měly z toho největší radost.“
Vajíčka byla pravděpodobně vařená natvrdo a zdobená, jak bylo v té době zvykem. Nejjednodušším způsobem barvení vajec bylo vaření s cibulovými slupkami, které dodávaly skořápkám sytě zlatavý odstín. Další technikou bylo zabalit vejce před vařením do květů jírovce. Tím vznikl jemný žlutý a hnědý vzor.
O letošních Velikonocích si můžete vyzkoušet zdobení vlastních vajec pomocí několika domácích ingrediencí a schovat je pro svou rodinu.
Umělá vejce se začala objevovat v Londýně v 50. letech 19. století a podle Illustrated London News se stala populární do roku 1874. Dne 2. dubna 1863 si královna Viktorie do svého deníku poznamenala: „Děťátko má velkou radost z obrovského velikonočního vajíčka (obsahujícího panenku &její toaletu), které jí přinesla Affie.“. Čokoládová vajíčka se poprvé objevila ve Francii a Německu na počátku 19. století, ale ve Spojeném království to byla společnost Fry’s, která v roce 1873 vyrobila první čokoládové velikonoční vajíčko.
Přestože hon na vejce měl svůj původ ve střední Evropě, Británie měla své vlastní velikonoční tradice spojené s vejci. Na severu Anglie a ve Skotsku se zvyk zdobit vajíčka a dávat si je jako dárek nebo je používat k výzdobě domova traduje již mnoho století. Známý jako „pace-egging“ z latinského výrazu pro Velikonoce, pascha, je poprvé zaznamenán na počátku 18. století v Lancashiru a na počátku 19. století byl populární ve velké části země.
Kutálení vajec bylo velikonoční tradicí také na severu Británie, zejména v Cumbrii, kde se děti od 90. let 19. století scházely, aby kutálely ozdobená vejce po travnatých kopcích. V eduardovském období se každoročně scházely velké davy lidí na tradičních místech kutálení vajec, jako byl hradní příkop v Penrithu, Avenham Park v Prestonu a Arthur’s Seat v Edinburghu.
Moderní hon na vejce
Velikonoční vajíčka a hon na vejce se staly populárnějšími v běžné Anglii koncem 19. a počátkem 20. století, kdy se společnost začala měnit. Rodinný život se stal pro rozšiřující se viktoriánskou střední třídu větší prioritou a měla více disponibilních příjmů. Viktoriáni byli také fascinováni starými tradicemi. V důsledku toho se Velikonoce přestaly být především náboženskými a společenskými oslavami a začaly se více soustředit na rodinu, domov a radosti dětí.
Lov na velikonoční vejce v roce 1903. © Illustrated London News Ltd/Mary Evans
Navzdory tomu zůstaly na přelomu století hony na vajíčka jakousi novinkou – natolik, že básník A. E. Housman v roce 1892 považoval za vhodné poznamenat, že „v Německu o Velikonocích schovávají barevná vajíčka po domě a zahradě, aby se děti mohly bavit jejich objevováním“. Od poloviny 20. století však cukrářské společnosti, jako jsou Fry’s, Cadbury’s a Rowntree, využívají popularity velikonočních honů za vajíčky k propagaci svých výrobků.
Připojte se k našim letošním lovům
English Heritage poprvé provozovalo lovy vajec na svých pracovištích v 80. letech 20. století. V letošním roce opět pořádáme sérii dobrodružných klání, která dává neohroženým luštitelům stop šanci najít na našich historických místech legendární dračí vejce. Pořádáme také středověký velikonoční víkend na hradě Dover a v Osbornu se budeme bavit o viktoriánských Velikonocích stejně jako královna Viktorie a její rodina před 150 lety.
Po celé zemi pořádáme novodobé velikonoční akce. Připojte se k nám na našich velikonočních dobrodružných výpravách.