Kdo byl Jindřich IV.
Jindřich IV. se sňatkem s Markétou z Valois stal dědicem francouzského trůnu, ale v době náboženských svárů byl zpochybněn. Přestože po svém nástupu do funkce francouzského krále v roce 1589 konvertoval ke katolicismu, vydal Jindřich IV. edikt nantský, aby podpořil náboženskou toleranci. Byl zabit 14. května 1610 v Paříži ve Francii.
Raný život
Jindřich Navarrský se narodil 13. prosince 1553 v Pau ve Francii. Jeho rodiče, kteří se krátce po Jindřichově narození stali navarrským králem a královnou, byli rozdílného vyznání a byli příkladem svárů ve Francii mezi hugenoty (protestanty) a katolíky. Ačkoli byl Jindřich pokřtěn jako katolík, po smrti svého otce v roce 1562 byl vychován jako protestant.
Ve 14 letech nastoupil princ Jindřich vojenskou službu na výpravě proti vzbouřeným katolíkům v Navarře, která skončila vítězstvím hugenotů. Jindřich se vyznamenal a tato zkušenost v něm zformovala vojenského ducha. Šířící se občanská válka ho však přiměla přemýšlet o jejím katastrofálním dopadu na Francii.
Po smrti své matky v červnu 1572 se Jindřich stal navarrským králem. Domluvený sňatek s Markétou z Valois, dcerou Jindřicha II. a Kateřiny Medicejské, svedl dohromady pařížské katolíky a hostující hugenoty do nesnadného střetu. Napětí vyústilo v masakr na Den svatého Bartoloměje 24. srpna 1572 a Jindřich unikl smrti s pomocí své manželky a slibu, že přestoupí ke katolicismu.
Válka tří Jindřichů
Po smrti Františka, vévody z Anjou, v roce 1584 se Jindřich stal následníkem francouzského trůnu. Proti němu se postavila Svatá liga složená z katolických šlechticů a papež Klement VIII, který francouzského dědice exkomunikoval z církve. Tato situace vyvolala válku tří Jindřichů, která postavila Jindřicha proti francouzskému králi Jindřichu III. a přesvědčenému katolíkovi Jindřichovi, vévodovi z Guise.
Jindřich Navarrský si počínal odvážně a 20. října 1587 porazil vojsko Jindřicha III. v rozhodující bitvě u Coutrasu. Nakonec španělské zásahy do francouzského nástupnictví přiměly Jindřicha III. spojit síly s Jindřichem Navarrským a ovládnout Paříž a francouzský venkov. Jindřich III. byl ubodán 1. srpna 1589 a zemřel následujícího dne poté, co prohlásil Jindřicha Navarrského za svého nástupce.
Král Jindřich IV
Jindřich se stal králem Jindřichem IV, ale trvalo devět let obléhání Paříže, než si zajistil korunu před vlivem Svaté ligy a španělským vměšováním. Konvertoval ke katolicismu a po vítězství v několika klíčových bitvách Paříž nakonec 22. března 1594 kapitulovala. Papež Klement zrušil Jindřichovu exkomunikaci a Jindřich 2. května 1598 zprostředkoval Vervinský mír mezi Francií a Španělskem. Přibližně v té době vydal Jindřich také edikt nantský, který potvrdil katolicismus jako státní náboženství, ale protestantům poskytl náboženskou svobodu.
Po sjednocení království a dosažení míru doma i v zahraničí pokračoval Jindřich IV. v navracení prosperity do Francie. Snížil daně francouzským občanům, uzavřel mír s Osmanskou říší a otevřel obchodní cesty do východní Asie. Stal se také proslulým svými sexuálními výstřelky, měl mnoho milenek a vysloužil si přezdívku „Le Vert Gallant“ (Stará teplá jiskra).
Smrt a záhady
I přes své úspěchy Jindřich IV. přežil několik pokusů o atentát. Katolíci ho považovali za uzurpátora a protestanti za zrádce, jeho šarm a upřímná péče o potřeby lidu však nedokázaly obměkčit jeho nepřátele. Dne 14. května 1610 byl ubodán katolickým fanatikem a následně pohřben v pařížské bazilice Saint-Denis.
Strašlivým dovětkem je, že hlava nabalzamovaného těla Jindřicha IV. se údajně ztratila poté, co revolucionáři v roce 1793 baziliku vyplenili. Hlava kolovala mezi soukromými sběrateli, až se ji podařilo vypátrat v roce 2010, kdy tým soudních lékařů potvrdil, že patřila bývalému francouzskému králi. Tento závěr byl však o několik let později zpochybněn, když testy DNA odhalily, že hlava nemá žádnou královskou genetickou shodu.