Kdo platí, když pes pokouše jiného psa?

Kdo platí za útoky psa na psa? Zde jsou informace, které byste měli vědět, pokud váš pes pokousal jiného psa nebo pokud byl váš domácí mazlíček zraněn či usmrcen jiným psem.

Jedním z nejčastějších důvodů návštěvy veterináře na pohotovosti jsou zranění způsobená pokousáním psem.¹

Američané utratí miliony dolarů za lékařské a veterinární účty a další miliony utrpí na majetkových ztrátách v důsledku útoků psa na psa.

Účty za veterinární ošetření se rychle sčítají. Když je na vině někdo jiný, zasloužíte si, abyste byli za své ztráty odškodněni.

Potřebujete znát svá práva a povinnosti, vědět, co budete potřebovat k prokázání odpovědnosti druhého majitele psa a jak po viníkovi vymáhat náhradu škody.

Právní povinnost péče majitelů psů

Povinnost péče je právní výraz, který znamená povinnost dávat pozor, abyste nezpůsobili škodu ostatním.

Majitelé psů mají zákonnou „povinnost péče“, aby jejich pes neublížil jiné osobě nebo nepoškodil osobní majetek.

Pokud vás nebo vaše dítě pokousal nebo jinak zranil pes, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc a obraťte se na právníka zabývajícího se újmou na zdraví, aby s vámi projednal nárok na odškodnění.

Ačkoli bychom rádi považovali své psy za něco víc než jen majetek, podle zákona jím právě jsou.

Kočky a jiná domácí zvířata jsou také ze zákona považovány za osobní majetek.

Vyplatí se znát zákony o pokousání psem a o kontrole zvířat ve vašem regionu a několik dalších právních termínů, na které narazíte, pokud jde o nároky na náhradu škody na majetku způsobené psem.

Z právního hlediska jsou psi a kočky osobním majetkem. Odpovědnost se bohužel nevztahuje na duševní utrpení nebo citové strádání, které majitel psa utrpěl v důsledku zranění nebo smrti svého psa.

Dokazování odpovědnosti druhého majitele psa

Agresi psa na psa je někdy obtížné vyřešit, zejména když útok psa propukne náhle, zdánlivě bez provokace. K tomu obvykle dochází, když se dva psi těsně míjejí. Ve zlomku vteřiny si mohou jít po krku.

Určení, který pes si začal, často závisí na slovech jednoho majitele psa proti druhému.

Místo, místo, místo

Pokud byl váš dvanáctikilový pomeranian bezpečně zajištěn na vašem dvorku obehnaném metrovým plotem předtím, než sousedův pitbul přeskočil plot a zmlátil ji, je jasné, kdo tuto psí bitku začal.

Ale pokud stejného dvanáctikilového poma necháte volně pobíhat v psím parku a on se pustí do rotvajlera na vodítku, stačí jeden rychlý zásah velkého psa a je po všem. Kdo je na vině?

Budete mít mnohem snazší uplatnit nárok na náhradu škody, pokud k útoku došlo na vašem pozemku a druhý pes nebyl „pozván“ do vašeho obytného prostoru.

Když okolnosti útoku nebudou pro pojišťovnu nebo porotu tak jasné, budete muset najít jiné způsoby, jak prokázat nedbalost a odpovědnost.

Pátrejte po těchto indiciích nedbalosti

Zákony o nebezpečných psech:

Pokud je pes, který napadl vašeho domácího mazlíčka, nebezpečného plemene, může být majitel automaticky nedbalý a odpovědný za vaše ztráty.

Historie: Zjistěte, zda se stejným psem neměli problémy i jiní sousedé. Pokousal jiné sousedy nebo jejich děti? Jak to bylo s jinými psy?

Zjistěte si na místním středisku pro kontrolu zvířat, zda majitel jiného psa nedostal nějakou výtku nebo varování.

Volné pobíhání:

Nedbalost a z ní vyplývající odpovědnost majitele psa, který svého psa neuváže na vodítko nebo ho jinak neudrží na uzdě, aby neublížil ostatním, se prokazuje mnohem snadněji.

Nedbalost je sama o sobě nedbalostí, pokud nechává psa volně pobíhat a nechrání tak ostatní před útoky.

Nalezení důkazů na podporu vašeho nároku

Důkazy shromážděné na místě útoku a další důkazy týkající se nebezpečného psa a vinného majitele budou mít velký vliv na úspěch vašeho nároku.

Fotografie a videozáznamy

Fotografie a videozáznamy útoku psa a jeho následků jsou silným důkazem. Použijte mobilní telefon, tablet nebo fotoaparát k pořízení fotografií a videozáznamů zranění psa a místa útoku.

Pořiďte detailní záběry ran, škrábanců a krve na zemi.

Pořiďte fotografie a videozáznamy nebezpečného psa, pokud to lze bezpečně provést.

Ujistěte se, že máte ve fotoaparátu zapnutou funkci data a času, abyste vyloučili jakékoli pochybnosti o tom, kdy k útoku došlo.

Výpovědi svědků

Svědci skutečné události i svědci předchozích útoků agresivního psa jsou docela užiteční. To platí zejména v případech, kdy majitel druhého psa zpochybňuje vaše tvrzení.

Neváhejte požádat svědky o jejich jména a kontaktní údaje.

Pokud máte čas, vezměte si jakýkoli papír, který najdete, a požádejte svědky, aby sepsali, co viděli, zejména se zaměřte na to, který pes útok inicioval.

Klepejte na dveře sousedů. Zjistěte, zda se vám nepodaří najít další osoby, které utrpěly osobní napadení nebo napadení jejich psa či kočky stejným agresivním psem. Čím více svědků podpoří vaše tvrzení, že pes měl násilnické sklony, tím silnější bude váš nárok.

Záznamy o výdajích

Před podáním žádosti o odškodnění si uspořádejte všechny doklady o napadení psem.

Budete potřebovat kopie účtů od veterináře, záznamy o ošetření psa u veterináře a výdaje na lékařské potřeby nutné k péči o psa.

Požádejte veterináře, aby vám dal písemný seznam doporučených potřeb pro domácí péči o zraněného psa.

Zpravidla pojišťovny nesouhlasí s úhradou mzdy ušlé při převozu psa k veterináři nebo při domácí péči o psa. Pokud máte od zaměstnavatele potvrzení o ušlé mzdě, přesto jej předložte.

Podání žádosti o pojistné plnění z pojištění domácnosti

Po napadení psem co nejdříve kontaktujte majitele druhého psa. Potvrďte si jméno a kontaktní údaje majitele psa a požádejte ho o název pojišťovny majitele domu a číslo pojistné smlouvy.

Zranění a škody na majetku způsobené psem jsou obvykle kryty pojistnou smlouvou majitele psa.

To platí i v případě, že pes pojistníka způsobí zranění nebo škodu na majetku mimo domov majitele.

Vzhledem k neustále se zvyšujícímu počtu nároků na náhradu škody na zdraví a soudních sporů začíná stále více pojišťoven vylučovat krytí některých nebezpečných plemen.

Pokud pojišťovna zamítne vaši pojistnou událost, protože pojistka majitele domu se nevztahuje na psa, který napadl vašeho domácího mazlíčka, budete muset požadovat odškodnění přímo po majiteli druhého psa.

Pochopení komparativní a spoluzavinění nedbalosti

Ve čtyřech státech a v distriktu Columbia platí pravidlo spoluzavinění nedbalosti. V těchto státech platí, že pokud jste sami přispěli ke svému zranění nebo ke škodě na majetku, nedostanete nic.

Pojišťovny a soudy se tímto velmi přísným pravidlem řídí. Pokud se majiteli psa podaří prokázat, že jste částečně zavinili zranění svého psa, svůj nárok prohrajete.

Zbylé státy se řídí pravidly čisté nebo komparativní nedbalosti. V těchto státech se porovnává váš podíl viny na útoku s nedbalostí agresivního majitele psa.

V závislosti na tom, jak velkou vinu nesete na tom, co se stalo, může být vaše odškodnění sníženo nebo zcela zamítnuto.

Žaloby při napadení psem u soudu pro drobné nároky

V některých případech prostě nemůžete získat spravedlivé odškodnění od majitele psa nebo jeho pojišťovny.

Pokud pojišťovna váš nárok odmítá nebo se vám prostě nedostává žádné spolupráce při vyřizování vašeho nároku, zvažte podání žaloby na druhého majitele psa u místního soudu pro drobné nároky.

Soudy pro drobné nároky jsou cenově dostupným způsobem, jak se domoci náhrady škody na majetku, aniž byste si museli najímat advokáta.

Podání žaloby pro drobné nároky je skvělý způsob, jak dosáhnout satisfakce. Nereagující, agresivní majitelé psů a jejich pojišťovny rychle zpozorní, když pojištěný obdrží předvolání k soudu.

Ačkoli to není běžné, soudce, zejména milovník psů, může rozhodnout, že nařídí majiteli agresivního psa, aby vám zaplatil ušlou mzdu za čas, který jste strávili doma péčí o svého psa.

Soudci mají velkou volnost při rozhodování o tom, co je spravedlivé a co ne – a pojišťovny to vědí.

Můžete se rychle naučit, jak podat žalobu pro drobné škody. Žalobu budete podávat proti druhému majiteli psa, nikoli proti jeho pojišťovně.

Poplatky za podání žaloby u soudu pro drobné nároky jsou obvykle mnohem nižší než u okresních soudů.

Při podání žaloby nezapomeňte přiložit žádost o úhradu všech poplatků za drobné nároky. Druhý majitel psa vám je bude muset uhradit, když svůj případ vyhrajete.

Pojišťovny mají povinnost bránit své pojištěnce, pokud je zažalují.

Je překvapivé, kolik pojišťoven rychle vyplatí zamítnuté nároky, když někdo podá žalobu.

Pojišťovny nechtějí utrácet peníze za advokáty, zejména když existuje přiměřená pravděpodobnost, že prohrají.

Charles R. Gueli, Esq. je advokát s více než dvacetiletou právní praxí. Je přijat do newyorské státní advokátní komory a byl jmenován Super Lawyer pro oblast NY Metro, což je exkluzivní ocenění udělované pěti procentům nejlepších advokátů. Charles se intenzivně zabývá oblastmi automobilových nehod,… Více informací >>