Kriminalita v Kostarice

Vládní zásahyEdit

HistorickyEdit

Diskuse o míře kriminality v Kostarice probíhala koncem 90. let 20. století emotivním způsobem a stala se zřetelnější díky změně vedení, především díky prezidentům Figueresovi a Rodríguezovi. Například Miguel Ángel Rodríguez ve svém projevu zdůrazňuje stav věznic a potřebu rozvoje sociální politiky a bezpečnosti.

„Zásah proti kriminalitě si vyžádal rozšíření kapacity věznic….. Pro obnovení klidu a seguridad ciudadana bude nezbytné reformovat legislativu, pomoci policii v boji proti zločincům a zamezit beztrestnosti… Lidé požadují přísnější zákony proti kriminalitě, dámy a pánové. Proto vás pokorně a vehementně žádám, abyste na tyto požadavky odpověděli neprodleným přijetím těchto zákonů.“

Akademici zdůrazňují, že vnímání zločinnosti a jejího rozšíření bylo do jisté míry vládou vykonstruováno jako prostředek k podpoře přísné legislativy, kterou zavedla. Navíc se také naznačuje, že přesnost statistik o vyskytující se trestné činnosti by mohla být horší kvůli policejnímu násilí.

AktuálněEdit

Edit

 General Health Law (Law 5395)

• Cílí na prevenci a zákaz pěstování, výroby a obchodování s drogami.

Narcotics And Psychotropic Substances law (Law 8204) now reformed in 2009 to the "Law on Narcotics, Psychotropic Substances, Unauthorised Drugs, Related Activities, Money Laundering and the Financing of Terrorism".

• Podrobně popisuje trestné činy a obsahuje ustanovení, jejichž prostřednictvím se stanoví a ukládají tresty.
• UNDOC především zdůrazňuje, že klíčovým progresivním prvkem zákona 8204 je reforma článku 77, která zohledňuje genderové hledisko. Nestanovuje přitom minimální výši trestu, ale spoléhá na soudcovské uvážení při stanovení trestu pro ženy. Tato reforma uznala rozšířenost a pravděpodobnost, že se ženy v chudobě musí podílet na obchodování s drogami z nutnosti nebo jako únik z ohrožujících okolností.

Nedávná studie, kterou provedla Oya Dursun-Özkanca, nastínila pět klíčových problémů reforem provedených v bezpečnostním sektoru. Patří mezi ně velikost policejních sil, nedostatek zdrojů, odpovídající školení, zejména v bezpečnostních záležitostech, které přesahují jejich běžnou působnost, a roztříštěnost organizací.

V rozhovoru pro New York Times uvedla pobřežní stráž v Puntarenas, že jí chybí odpovídající lodní vybavení, aby mohla zastavit a prohledat většinu skifů, které křižují vody. Tento problém existuje ve všech klíčových kostarických přístavech, neboť z 26 člunů zapojených do námořní bezpečnosti jich funguje pouze 14 (k roku 2011)

Náklady na kriminalituEdit

„Násilná kriminalita stojí Střední Ameriku podle odhadů 6,5 miliardy dolarů ročně, což odpovídá 7,5 miliardy dolarů.7 % hrubého domácího produktu regionu, jak vyplývá ze studie provedené v Salvadoru… Celkově náklady na násilí činily 2,29 miliardy dolarů v Guatemale, 2,01 miliardy dolarů v Salvadoru, 791 milionů dolarů v Kostarice a 529 milionů dolarů v Nikaragui.“

Bylo nastíněno, že díky několika desetiletím sociálních programů a přidělování finančních prostředků na progresivnější společenské změny vynakládá Kostarika ve srovnání s ostatními státy Střední Ameriky nižší náklady, pokud jde o negaci následků trestné činnosti.

Partnerství a dvoustranné dohodyEdit

Program kontroly kontejnerů UNODC-WCO a regionální školeníEdit

V roce 2013 se kostarická vláda ve spolupráci s UNODC a Světovou celní organizací „po podpisu memoranda o porozumění s UNODC připojila k programu kontroly kontejnerů“. Hlavním cílem tohoto projektu bylo zaměřit se na nelegální obchod s drogami, pašování a jakoukoli hlavní nelegální činnost probíhající v přístavu Caldera (Puerto Caldera).

V červenci 2013 Úřad OSN pro drogy a kriminalitu (UNDOC) a Světová celní organizace (WCO) poskytly kostarickým celníkům školení se záměrem zvýšit schopnost pohraniční stráže okamžitě rozpoznat nelegální látky. To napomohlo vytvořit vládní infrastrukturu pro odhalování nedovolených látek a zvýšit reakční schopnost některých námořních přístavů, což bylo hlavním cílem programu kontroly kontejnerů. Program byl původně podepsán v roce 2010 a měl být zachován pouze po dobu tří let. Vzhledem k pozitivním výsledkům, které se z programu projevily, bylo požádáno o prodloužení tohoto období. „…. Od svého zahájení v roce 2010 do července 2013 dosáhla tato jednotka zabavení 1,6 tuny drog, 9 kontejnerů s padělaným zbožím významných značek a 2 kontejnerů s daňovými podvody.“

Program spolupráce mezi zeměmi Latinské Ameriky, Karibiku a Evropské unie v oblasti protidrogové politiky (COPLAD)Edit

Účelem tohoto partnerství je zlepšit dopad a soudržnost protidrogové politiky mezi státy. V roce 2017 hostil kostarický drogový institut (Instituto Costarricense sobre Drogas, ICD) první setkání pracovní skupiny latinskoamerických zemí, jehož cílem bylo stanovit kritérium prevence. Setkání bylo úspěšné v tom smyslu, že účastníci začlenili jednotlivé protidrogové politiky a strategie napříč více zeměmi a dokázali sjednotit svou veřejnou politiku. V roce 2018 bylo oznámeno, že organizace COPLAD spolupracuje a bude spolupracovat s dalšími organizacemi, jako jsou WHO, PAHO, EMCDDA a UNODC, na podpoře nových plánů na poskytování lepších zdravotních služeb pro osoby užívající drogy. Tento plán bude realizován ve všech státech CELAC, včetně Kostariky.

Pomoc ze Spojených států americkýchRedakce

Předtím americký úřad pro kontrolu drog pomohl při některých z největších záchytů nelegálních látek.

Od roku 2018 velvyslanectví USA v kostarickém San José oznámilo, že v příštích dvou letech bude integrováno financování. Toto financování je zaměřeno na posílení a podporu vládních cílů USA a za tímto účelem se zaměřuje na posílení bezpečnosti a vládní organizace. Jeden z prvků je součástí již existujícího projektu, a to Středoamerické bezpečnostní iniciativy (CCARSI), která spolupracuje s národy v rámci Střední Ameriky s cílem snížit organizovaný zločin.