Jestliže v Británii onemocníte nebo se vážně zraníte, je pravděpodobné, že vyhledáte pomoc Národní zdravotní služby (zkráceně NHS). V ordinaci lékaře nebo v nemocnici vás ošetří zdravotnický personál zdarma a následně vám nebude vystaven vysoký účet.
NHS existuje již 70 let a prof. Hordern říká, že má v britské společnosti jedinečné místo, i když si lidé nejsou zcela jisti, jak funguje.
Časy daní
Prof. Hordern především upozorňuje, že zdravotní péče není ve Velké Británii v každém smyslu bezplatná, ale platí se z daní.
„Platíme za něj všichni,“ vysvětluje. ‚Dokonce i ti z nás, kteří neplatí daň z příjmu, stále přispívají na zdravotní péči prostřednictvím DPH a dalších daní‘. DPH je zkratka pro daň z přidané hodnoty – je to malá částka z ceny mnoha nákupů a jde vládě.“
Naznačuje, že někteří lidé by dokonce mohli být ochotni platit vyšší daně, aby financovali zdravotnictví, které je nepřekvapivě nákladnou záležitostí. Je tomu tak proto, že ve Spojeném království lidé velmi silně pociťují důležitost NHS.
„Myslím, že je to zvláštně britské,“ říká. ‚Myslím, že kolem NHS panuje pocit národního poslání a vize. Vzešla z druhé světové války – ale její zakladatelé si nikdy nedokázali představit úroveň péče, která je nyní poskytována.“
Částečným problémem napjatého rozpočtu NHS je to, že počet obyvatel Spojeného království roste a lidé žijí déle, částečně i díky kvalitě péče, kterou jim NHS poskytuje po celý život. To znamená, že NHS a celá společnost mají více lidí, o které se musí starat, a mnohem více lidí ve stáří, kteří potřebují péči.
Prof. Hordern říká, že spousta univerzit a dalších organizací nyní spolupracuje s NHS na výzkumu nákladné léčby nemocí a stavů, a to vše stojí peníze. Dodává, že tyto léčebné postupy nám všem nakonec mohou skutečně ušetřit peníze, ale není možné to zjistit dříve, než se s výzkumem začne.
Zodpovědnost a náklady
Ačkoli zdravotní péče NHS může být finančně zdarma v místě použití, není zdarma v jiných ohledech. Prof. Hordern například říká, že pacienti by měli sdílený zdroj NHS využívat zodpovědně – nejsme svobodní, abychom si dělali, co se nám zlíbí. Dobrým příkladem je, že lidé, kterým byl transplantován orgán, by měli žít způsobem, který ctí dar, který dostali, nebo pokud se objednáte k lékaři, měli byste se ujistit, že ho opravdu potřebujete, a dostavit se na něj včas.
Říká také, že NHS není svobodná od osobních nákladů pro zaměstnance zdravotnických služeb, protože pracují dlouho a dělají náročné věci. To znamená, že oni – a jejich rodiny – mohou trpět osobním stresem a zátěží. To je v některých ohledech podobné zátěži, které jsou vystaveni příslušníci ozbrojených složek a jejich rodiny.
Soukromá zdravotní péče
Lidé samozřejmě mohou využívat zdravotní péči i mimo NHS, ale museli by si ji přímo zaplatit, ať už prostřednictvím pojištění nebo tím, že by si na ni dodatečně našli peníze. ‚Velký počet konzultantů pracuje v soukromém i veřejném sektoru,‘ říká profesor Hordern. ‚Některé prvky soukromé péče jsou zjevně velmi efektivní a dobré.“
Dodává, že v NHS dochází ke značnému plýtvání, protože pro lidi, kteří tam pracují, je těžké si uvědomit, kolik co stojí, a zároveň přijímat tvrdá rozhodnutí. Pokud je nemocnice nebo ordinace řízena jako firma, je možné – i když zdaleka ne jisté – že bude s penězi nakládat lépe.
Budoucnost zdravotnictví
Profesor Hordern se domnívá, že je důležité, jak se lidé dívají na zdraví a zdravotnictví v 21. století a jak přemýšlejí o dalších národních hodnotách.
„Jak přemýšlíme o našem zdravotnictví jako o součásti toho, co nás identifikuje a vyznačuje jako národ?“ ptá se. ‚Jak se staráme o nejzranitelnější členy naší společnosti, zejména o seniory? Vzhledem k velkému počtu starších lidí je možné, že starší lidé budou psychicky i fyzicky trpět osamělostí, a profesor Hordern se domnívá, že jde o velký zdravotní problém.
‚NHS není zřízena k tomu, aby řešila osamělost,‘ zdůrazňuje. Myslí si, že větší roli v podpoře nemocných nebo slabých lidí mají hrát přátelé, rodina, sousedé a náboženské komunity. Pokud lidé nejsou vážně nemocní, nemusí ležet na nemocničním lůžku a mohli by zůstat ve svých domovech, kdyby se o ně někdo staral – to však může být v moderním světě obtížné, zejména při současném vážném zatížení veřejných i soukromých poskytovatelů sociální péče.
„Stále více z nás pracuje, často dlouho a v nestabilním zaměstnání,“ říká. ‚Život je náročný a drahý. Jak tedy budovat vazby ve společnosti? To je prvek našeho života, na jehož obnově musíme tvrdě pracovat, pokud chceme zabránit sociální smrti mnoha lidí. Jinými slovy, smrti před smrtí, izolaci, osamělosti, propadnutí se mezi lidi.“
Na jaké potřeby v oblasti zdravotnictví a péče bychom podle vás měli jako společnost vynakládat peníze? Byli byste rádi, kdybyste mohli platit za lékařskou péči? Myslíte si, že by místní komunity mohly udělat více pro to, aby se postaraly o své nejzranitelnější členy?