Historicky silný vztah mezi USA a Izraelem se v poslední době znovu stal předmětem zkoumání, částečně na základě kontroverzních komentářů poslankyně Ilhan Omarové z Minnesoty, která naznačila, že američtí příznivci Izraele by mohli být „věrni cizí zemi“. V reakci na tyto výroky přijala Sněmovna reprezentantů 7. března široce formulovanou rezoluci odsuzující fanatismus včetně antisemitismu.
Reprezentantka Omarová je demokratka a nedávná analýza agentury Gallup ukazuje, že demokraté jsou ve skutečnosti méně nakloněni Izraeli než republikáni, ačkoli podpora Izraele mezi demokraty stále převažuje nad podporou Palestinců.
Důvodů pro nižší míru sympatií demokratů vůči Izraeli je celá řada, včetně silného spojení izraelského premiéra Benjamina Netanjahua s republikánskými představiteli v USA v posledních letech a silné obhajoby Izraele ze strany prezidenta Donalda Trumpa. Jedním z podkladů stranických rozdílů v názorech na Izrael je však náboženství.
Před pěti lety jsem se v článku s titulkem zabýval údaji agentury Gallup na toto téma: „Náboženství hraje velkou roli v podpoře Američanů Izraelcům“. Tuto analýzu jsem aktualizoval pro rok 2019 a zjistil jsem, že ve vztahu mezi religiozitou a podporou Izraele došlo jen k malým podstatným změnám. Vysoce věřící Američané jsou Izraeli i nadále mnohem více nakloněni než ti méně věřící. Údaje vycházejí z odpovědí na otázku: „V situaci na Blízkém východě sympatizujete spíše s Izraelci, nebo spíše s Palestinci?“
Analýza z roku 2014 využívala souhrnné údaje Gallupova ústavu z let 2001-2014, které ukázaly, že 66 % těch, kteří se týdně nebo téměř týdně účastní náboženských obřadů, uvedlo, že sympatizují spíše s Izraelem než s Palestinci. V porovnání s tím 46 % sympatizovalo s Izraelem mezi těmi, kteří bohoslužby nikdy nenavštěvovali. (Podpora Izraele převažovala v každé skupině nad podporou Palestinců vzhledem ke značnému počtu respondentů, kteří uvedli, že nemají žádný názor, nebo kteří dobrovolně uvedli, že sympatizují s oběma nebo s žádným z nich.“
Základní vliv religiozity na tyto postoje zůstává zachován. V současné analýze údajů z let 2015-2019 sympatizuje s Izraelem 71 % těch, kteří často navštěvují náboženské obřady, oproti 49 % těch, kteří je nenavštěvují nikdy. Tento vztah je tedy v podstatě stejný jako v letech 2001-2014.
Republikáni tedy zůstávají vůči Izraeli pozitivnější než demokraté částečně proto, že jsou více věřící, vzhledem k tomu, že věřící lidé jsou sami vůči Izraeli nejpozitivnější.
Religiozita však zdaleka není úplným vysvětlením. Ačkoli náboženství souvisí s názory na Izrael u obou politických skupin, dokonce i nejméně věřící republikáni jsou vůči Izraeli výrazně pozitivnější než nejvíce věřící demokraté. Vliv religiozity je přebit silou stranické příslušnosti.
Podíváme-li se na to jinak, vezmeme-li skupinu Američanů, kteří velmi často navštěvují náboženské obřady, a rozdělíme-li je podle politické příslušnosti, zjistíme, že mezi nimi zeje propast: 85 % těchto vysoce věřících republikánů má větší sympatie k Izraeli ve srovnání s 55 % vysoce věřících demokratů. Je zřejmé, že politická identita Američanů je dominantním korelátem jejich postojů k Izraeli.
Tyto vztahy jsou dosti podobné tomu, co jsme zjistili při analýze dat z let 2001-2014. Jak stranická příslušnost, tak religiozita ovlivňují sympatie k Izraeli, ale politická identita je z těchto dvou proměnných důležitější.
Židé a protestanti zůstávají vůči Izraeli velmi sympatičtí
Židovští Američané se více než třikrát častěji identifikují jako demokraté než republikáni, a jak již bylo uvedeno, demokraté jsou vůči Izraeli mnohem méně sympatičtí než republikáni. Názory Židů na Izrael však představují výjimku z typického demokratického vzorce. Drtivá většina Židů v letech 2001-2014 sympatizovala s Izraelem více než s Palestinci a nevidím žádné známky toho, že by se tento vztah v posledních letech nějak významně změnil.
Při vyvozování závěrů o postojích Židů musíme být opatrní, protože Židé tvoří jen asi 2 % celkové americké populace a tvoří tak malou část standardních národních vzorků dospělých. Použijeme-li souhrnný vzorek z let 2015-2019, který kombinuje pět průzkumů, získáme nakonec pouze 128 židovských respondentů.
I když vezmeme v úvahu velkou chybovost kolem tohoto malého vzorku, myslím, že můžeme bezpečně dojít k závěru, že základní postoje Židů k Izraeli zůstaly zhruba stejné. Hodnota 86 % Židů, kteří sympatizují s Izraelem ve vzorku z let 2015-2019, se významně neliší od hodnoty 93 %, kterou jsme zjistili ve vzorku z let 2001-2014. (Změna z 93 % na 86 % naznačuje mírný pokles, který je nepatrně významný, ale nemá analytický význam. Podíl Židů, kteří sympatizují s Palestinci, byl v dřívějším vzorku 2 % a v novějším vzorku je 7 %)
Protestanti, stejně jako Židé, také nadprůměrně sympatizují s Izraelem, 70 % z nich uvedlo, že sympatizují s Izraelem a 13 % s Palestinci. Sympatie katolíků k Izraeli – 60 % – jsou přibližně na úrovni průměru vzorku, zatímco sympatie k Izraeli u osob bez náboženské identity jsou výrazně podprůměrné – 43 %.
Stejně jako v případě amerických Židů se tyto postoje u protestantů, katolíků a osob bez náboženské identity od analýzy z let 2001-2014 příliš nezměnily.
Přímou míru „evangelikálů“ v našem vzorku nemáme, ale můžeme získat přibližnou představu o této skupině vyčleněním bílých, silně věřících protestantů. Výsledky ukazují, že 87 % této skupiny sympatizuje s Izraelci – v podstatě stejně jako Židé, což znamená, že v této jediné otázce existuje pozoruhodná podobnost mezi názory Židů a evangelikálních protestantů. Trumpovo loňské rozhodnutí přesunout americké velvyslanectví v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma mohlo být částečně ovlivněno podporou, které by se mu dostalo od evangelikální složky jeho politické základny.
Sympatie černochů k Izraeli přibližně na úrovni demokratického průměru
Černošští Američané jsou v drtivé většině protestanti a jsou vysoce věřící, přičemž obě tyto charakteristiky – jak jsme viděli – jsou spojeny s nadprůměrnými sympatiemi k Izraeli. Černošští Američané jsou však také s vysokou pravděpodobností demokraté, kteří jsou ve své podpoře Izraele výrazně pod průměrem.
Výsledky těchto vzájemných tlaků? Zdá se, že stranická identifikace je nejdůležitějším faktorem, který určuje postoje černochů k Izraeli. Méně než polovina černochů – 48 % – sympatizuje s Izraelem a 27 % sympatizuje s Palestinci. To je podobné jako celkové 43% hodnocení sympatií k Izraeli mezi všemi demokraty a výrazně nižší než 68% sympatie mezi nehispánskými bělochy.
Partisan Identity Appears to Trump Religion When It Comes to Israel
Analýza názorů Američanů na Izrael je významná vzhledem k důležitosti Izraele pro americkou strategii na Blízkém východě (s 38 miliardami dolarů v americkém rozpočtu). USD na vojenskou pomoc Izraeli za posledních 10 let) a významu Izraele pro mnoho křesťanských a židovských Američanů, pro které je tato země součástí jejich náboženského dědictví.
Přestože religiozita a stranická příslušnost hrají roli v tom, jak Američané vnímají jednotlivé strany izraelsko-palestinského konfliktu, je důležité poznamenat, že podpora Izraele je větší než podpora Palestinců ve všech námi analyzovaných politických a náboženských skupinách. I další výsledky ukazují, že Američané vnímají Izrael jako národ mnohem příznivěji než nepříznivěji, a to v poměru více než 2:1.
Relativní rozdíly v míře této podpory napříč náboženskými a politickými skupinami jsou však dostatečně velké na to, aby pomohly vysvětlit, proč mohou být neshody ohledně úrovně a typu americké podpory Izraele v současném diskurzu stále sporné.
Někteří komentátoři nedávno naznačili, že dochází k výrazným změnám, pokud jde o názory některých skupin Američanů na Izrael. Například Trump se chytil odvysílané reportáže a na Twitteru napsal, že „Židé opouštějí Demokratickou stranu“. Ačkoli zatím nemáme k dispozici dostatek údajů shromážděných v roce 2019, abychom mohli zkoumat nedávné trendy, stabilita židovské podpory Demokratické strany v posledních deseti letech naznačuje, že taková změna v loajalitě je nepravděpodobná.