Poznámka redakce: Názory vyjádřené v tomto příspěvku na blogu jsou výhradně názory autora.
O inspiraci dávné irokézské „Velké ligy míru“ při zasévání semínek, která vedla ke vzniku Spojených států amerických a jejich zastupitelské demokracie, toho bylo řečeno již mnoho.
Irokézská konfederace, založená Velkým mírotvůrcem v roce 11421, je nejstarší žijící participativní demokracií na světě2. V roce 1988 jí americký Senát vzdal hold rezolucí3, v níž se uvádí: „Konfederace původních 13 kolonií do jedné republiky byla influována politickým systémem vyvinutým Irokézskou konfederací, stejně jako mnohé demokratické principy, které byly začleněny do samotné ústavy.“
Národy irokézské konfederace, známé také jako Šest národů, se označují jako Haudenosaunee, (vyslovuje se „hoo-dee-noh-SHAW-nee“). Znamená to „národy dlouhých domů“ a odkazuje na jejich dlouhé, kůrou kryté dlouhé domy, v nichž žilo mnoho rodin. Když se s nimi na počátku 17. století setkali první evropští objevitelé, byla to jejich vyspělá a prosperující společnost čítající hodně přes 5 000 lidí.
Grafické vyobrazení dlouhých domů v osadě Haudenosaunee. Z knihy Native America, díl druhý s názvem Nature to Nations.
Irokézskou konfederaci původně tvořilo five samostatných národů – Mohawkové, kteří si říkají Kanienkehaka neboli „lidé flintové země“, Onondagové, „lidé kopců“, Cayugové, „kde přistávají lodě“, Oneidové, „lidé stojícího kamene“, a Senekové, „lidé velkého kopce“, žijící v severovýchodní oblasti Severní Ameriky. Národ Tuscarora, „lidé košile“, se do země Irokézů přistěhoval v roce 1722.
„Velký mírotvůrce4 přinesl fitským národům mír,“ vysvětluje Oren Lyons v rozhovoru s Billem Moyersem v roce 1991. Lyons je věrozvěstem Želvího klanu Seneků a členem obou národů Onondagů a Seneků Irokézské konfederace.
V té době se irokézské národy zmítaly v neustálých mezikmenových konfliktech. Náklady na válku byly vysoké a oslabily jejich společnosti. Velký mírotvůrce a moudrý Hiawatha, náčelník kmene Onondaga, přemýšleli, jak nejlépe nastolit mír mezi národy. Vydali se ke každému z fitských národů, aby se podělili o své nápady na mír.
Svolali schůzku rady a Hiawatha předložil Velký zákon míru. Ten sjednotil fitské národy do Ligy národů neboli Irokézské konfederace a stal se základem ústavy Irokézské konfederace5.
„Každý národ si zachoval své vlastní vedení, ale všichni se dohodli, že o společných věcech se bude rozhodovat ve Velké radě náčelníků,“ řekl Lyons6. „Koncepce byla založena spíše na míru a konsensu než na filmování.“
RELEVANTNÍ VIDEO | Tradiční wampumové opasky Marcus Hendricks pokračuje v tradici ruční výroby wampumových korálků.
Jejich ústava, zaznamenaná a uchovávaná na dvouřadém wampumovém pásu7, obsahovala mnoho pojmů známých dnešním občanům Spojených států.
|
Irokézská konfederace a Velký zákon míru
|
Ústava Spojených států
|
|---|---|
|
Zakázala členům držet v konfederaci více než jednu offici.
|
Článek I, oddíl 6, článek 2, známý také jako klauzule o nezpůsobilosti nebo klauzule o požitcích, zakazuje členům sloužícím členům Kongresu zastávat office zřízené federální vládou a zároveň zakazuje členům výkonné nebo soudní moci působit v USA.Sněmovny reprezentantů nebo Senátu USA.
|
|
Popisuje procesy odvolávání vedoucích představitelů v rámci Konfederace
|
Článek II, oddíl 4 zní: „Prezident, viceprezident a všichni civilní officenti Spojených států budou odvoláni z office na základě impeachmentu pro a odsouzení za velezradu, úplatkářství nebo jiné vysoké zločiny a přestupky.“
|
|
Vymezuje dvě větve zákonodárné moci s postupy pro přijímání zákonů
|
Článek I, oddíl 1, neboli Vesting Clauses, zní: „Veškerá zákonodárná moc, která je zde udělena, je svěřena Kongresu Spojených států, který se skládá ze Senátu a Sněmovny reprezentantů“. Dále jsou zde uvedeny jejich zákonodárné pravomoci.
|
|
Vymezuje, kdo má pravomoc vyhlásit válku
|
Článek I, oddíl 8, článek 11, známý také jako doložka o válečných pravomocích, dává Kongresu pravomoc: „Vyhlašovat válku, udělovat markýzu a odvetné dopisy a vydávat pravidla týkající se zajetí na souši a na vodě;“
|
|
Vytváří rovnováhu moci mezi Irokézskou konfederací a jednotlivými kmeny
|
Difikační povinnosti přidělené třem složkám moci USA.Americké vlády:
|
V roce 1744 pronesl vůdce Onondagů Canassatego projev, v němž vyzval svárlivých 13 kolonií ke sjednocení, stejně jako Irokézové při podpisu Lancasterské smlouvy. Tato kulturní výměna inspirovala anglického kolonistu Benjamina Franklina k otištění Canassategova projevu.
„Srdečně doporučujeme unii a dobrou dohodu mezi vámi, našimi bratry,“ řekl Canassatego. „Nikdy se neshodněte, ale zachovejte si navzájem přísné Přátelství, a tím se vy i my staneme silnějšími. Naši moudří Předkové vytvořili Unii a Přátelství mezi pěti národy; to nás učinilo hrozivými; to nám dalo velkou váhu a autoritu u našich sousedních národů. Jsme mocná Konfederace; a budete-li dodržovat stejné metody, jaké přijali naši moudří Předkové, získáte novou Sílu a Moc; ať vás tedy potká cokoli, nikdy se mezi sebou neshazujte.“
Použil metaforu, že mnoho šípů nelze zlomit tak snadno jako jeden. To inspirovalo svazek 13 šípů držených orlem na Velké pečeti Spojených států.
Velká pečeť Spojených států cca 1917 – 1919
Franklin se odvolával na irokézský model, když v roce 1754 na kongresu v Albany, jehož se zúčastnili zástupci Irokézů a sedmi kolonií, představil svůj Plán unie8 . V roce 1776 pozval členy Velké rady Irokézů, aby vystoupili na Kontinentálním kongresu.
Původní americký model správy, který je spravedlivý a vždy vyhoví potřebám budoucí sedmé generace, je převzat z irokézské konfederace. Princip sedmé generace nařizuje, že rozhodnutí, která jsou přijímána dnes, by měla vést k udržitelnosti pro sedm generací do budoucna. A domorodé národy v Severní Americe byly a jsou z velké části organizovány podle demokratických principů, které se zaměřují na vytváření silných příbuzenských vazeb, které podporují vůdcovství, v němž se čest nezískává hmotným ziskem, ale službou ostatním.
Na pláních bylo velkou ctí darovat své koně nejchudším členům kmene. Potlatch, který se dodnes praktikuje na pacifickém severozápadě, je dalším příkladem dobrovolného přerozdělování bohatství těm, kteří ho mají nejméně.
A Irokézové? Ti nadále žijí podle své vlastní ústavy a vlády. Jejich příklad podnítil šíření demokratických institucí po celém světě, o čemž pojednává druhý díl seriálu PBS Native America s názvem „Nature to Nations“.
Terri Hansenová je nezávislá novinářka s titulky v Indian Country Today, YES! Magazine, The Revelator, Pacific Standard, VICE, Earth Island Journal a dalších. Žije převážně v divočině pacifického severozápadu. Je členkou kmene Winnebago a nezapsanou Čerokíjkou. O kmenových problémech informuje od roku 1990, o globálních problémech původních obyvatel od roku 2009. Chatujte s ní na Twitteru @TerriHansen
1) Johansen, B. E. (1995). Datování irokézské konfederace. Akswesane Notes New Series, 1, 62-63. Získáno 30. listopadu 2018
2) The Editors of Encyclopaedia Britannica. (2018, 4. října). Irokézská konfederace. Encyklopedie Britannica. Získáno 30. listopadu 2018
3) Spojené státy americké. Select Committee on Indian Affairs (Vybraný výbor pro indiánské záležitosti). (1988). H. Con. Res. 331. Retrieved on November 20, 2018
5) Murphy, G. (1997). Prameny k moderním dějinám: The Constitution of the Iroquois Confederacy (Ústava irokézské konfederace). Fordhamova univerzita. Získáno 27. listopadu 2018
6) Ely Parker 1770-1844. Získáno 27. listopadu 2018
7) Irokézská ústava. Parson’s College. Získáno 27. listopadu 2018
8) Tansill, C.C. (1927). Albánský plán unie z roku 1754. Documents Illustrative of the Formation of the Union of the American States House Document No. 393. (Dokumenty ilustrující vznik Unie amerických států. Government Printing Office. Yale Law School. Získáno 29. listopadu 2018
Národní archivy. (2018, 24. září ). Ústava Spojených států amerických: A Transcription (Přepis). Retrieved on November 29, 2018
Walker, G. (2016, Aug. 5). Ústava irokézských národů. Získáno 27. listopadu 2018
.