Nedávno bylo víno nebo jakákoli forma alkoholu považována za preventivní nápoj. Než jsme měli hygienicky nezávadnou pitnou vodu, bylo víno nejbezpečnější sázkou ve městě. Dobré matky zajistily svým dětem ranní šálek nějakého kvašeného nápoje kvůli kaloriím i jako prevenci infekce. Ve 30. letech 20. století onemocněl můj otec tuberkulózou a byl mu předepsán běžný irský lék: Guinness denně. Dokonce i mudrc Benjamin Franklin věřil, že víno je fenomenální konzervační prostředek.
Tenkrát to bylo docela jednoduché, pití bylo rozhodující pro přežití. Dnes je snazší vyřešit v hlavě trigonometrickou úlohu než získat jasnou odpověď na otázku, kolik bychom toho měli denně vypít. V posledních několika měsících jsem prováděl velmi anekdotický průzkum a ptal se přátel, co jim o pití řekli lékaři. Jedné kamarádce bylo doporučeno, aby omezila příjem alkoholu na tři skleničky denně. Mně lékař poradil, abych se držela pravidla 1-2-3 (jeden drink denně, ne více než dva najednou, ne více než tři dny v týdnu). Jiná kamarádka poznamenala, že jí lékař řekl jen „s mírou“. Inu, pro někoho střídmost, pro jiného bakchanálie.“
„Bakchus“ od Caravaggia. (Foto: Wikipedie)
Jako vinařský spisovatel se neustále snažím přijít na kloub významu střídmosti. Často otevřu 10 až 15 lahví najednou za účelem srovnávací degustace. Každou z nich naliji, usrknu a vyplivnu (myslím, že moje děti začínají věřit, že to musí být způsob, jak si vychutnat víno: usrknout a pak vyplivnout). Po tomto scénáři si málokdy dopřeji celou skleničku, protože i přes všechno plivání si můžeme být jisti, že jsem vstřebal svůj podíl alkoholu.
Organizace po celé zemi nabízejí své oficiální pokyny v této věci, ale já trpím dobře promazanou skepsí vůči „oficiálním“ pokynům – abyste nezapomněli – tyto dobře míněné organizace jsou tytéž, které před desetiletími hlásaly evangelium margarínu a tvrdily nám, že je to látka zdravější pro srdce než máslo. Pak objevily toxické účinky transmastných kyselin; nyní je kdysi vychvalovaný margarín zdravotním rizikem.
V současné době (všimněte si, že říkám v současné době, protože si všichni můžeme být jisti, že se směrnice opět změní) nám říkají toto:
Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo zdravotnictví & Human Services:
Národní institut pro zneužívání alkoholu a alkoholismus: muži by neměli překročit 4 nápoje denně nebo celkem 14 za týden a ženy by neměly překročit 3 nápoje denně nebo celkem 7 za týden.
American Heart Association: muži by neměli překročit 2 jednotky/den a ženy by neměly překročit 1 jednotku/den.
To jsou jen americká doporučení, rozptyl světových názorů na tuto problematiku je ohromující.
Ve Velké Británii jejich ministerstvo zdravotnictví uvádí, že muži by měli omezit konzumaci na maximálně 3-4 jednotky/den a ženy na maximálně 2-3 jednotky/den… ale pozor, jejich jednotka je pouze 8 gramů a americká jednotka je 14 gramů. Celkově však britské směrnice umožňují o něco větší flexibilitu. Francouzské ministerstvo zdravotnictví a sportu navrhuje pro muže i ženy maximálně 30 gramů (zhruba 3 nápoje) denně.
Všem by se nám asi opravdu líbili španělští lékaři z Baskicka, kde ministerstvo zdravotnictví & sociálního zabezpečení radí mužům i ženám maximálně 70 gramů denně, tedy zhruba sedm nápojů denně. Chicagská právnička (a moje sestra) Alice Kellyová jízlivě poznamenala, když jsem se s ní podělil o mezinárodní rozdíly: „Jen mi připadá legrační, že pokyny pro pití alkoholu korelují s otci zakladateli. Baskové mají své bodegy, Francouzi si užívají „bon vivant“, australští trestanci „party on mate“, zatímco puritánští Američané mají povolenou jen jednu.“
Všechny směrnice po celém světě si přečtěte ZDE. (vytvořeno Mezinárodním centrem pro alkoholovou politiku)
Jako by to všechno nebylo dost matoucí, musíme vzít v úvahu subjektivní faktory, které se tam vznášejí:
- Obsah alkoholu (velké tlusté červené víno váží 15..5 % alkoholu není totéž jako lehká sklenice Pinot Grigio s 12,5 %, totéž 8,9 % belgické pivo a 4 % ležák).
- Velikost porce (vy, plniči sklenic, víte, kdo jste – pokud vám víno teče po okraji, jste příliš plní). Standardní porce zahrnují: 12 uncí piva, 8 uncí sladového likéru, 5 uncí vína a 1,5 unce nebo „panáka“ 80stupňového destilátu nebo likéru. Při svém pátrání po tomto příběhu jsem dokonce narazil na skleničku na umírněnost.
- Gender: Ženy mají v těle méně vody než muži, a proto si z jednoho nápoje udrží vyšší koncentraci alkoholu v krvi než muži.
- Jídlo: prázdný žaludek urychluje vstřebávání alkoholu. Jídlo zpomaluje rychlost vstřebávání u mužů a žen.
Nezapomínejme na povrchní přesnost obsahu alkoholu na etiketách vín. Vinaři mají při označování obsahu alkoholu flexibilitu 1 až 1,5 %. Takže 15% víno může být ve skutečnosti 16%, to je kvantový skok, když mluvíme o dvou skleničkách (zastřelte, mohu si vychutnat tři skleničky alsaského ryzlinku za zhruba stejný celkový obsah). Ačkoli, abychom byli spravedliví, na základě náhodných průmyslových testů se zdá, že označování alkoholu na vínech je stále přesnější. Nedávný příspěvek Davea McIntyra o označování vína si můžete přečíst zde.
Ještě něco je třeba mít na paměti: pokud během týdne nikdy nepijete, ale v pátek rádi slavíte několika rundami koktejlů nebo lahví vína, pravděpodobně svému tělu škodíte více, než kdybyste si každý večer (s jednou volnou nocí) dopřáli jednu skleničku. Víkendoví pijáci považují svou konzumaci za umírněnou, ale často nevědomky překračují doporučené hodnoty. Lepší je popíjet skleničku každý večer k večeři, než to v pátek přehnat.
Kolik vína byste měli každý den omezit… měli byste vůbec pít víno každý den? Zdá se, že odpovědi se mění podle toho, koho se zeptáte. A hele, proč by vás to mělo zajímat? No, bohužel, alkohol je jednou z těch „tenkých hranic“; jakmile začnete vybočovat z rovnováhy, čekají vás potíže: alkoholismus, cirhóza jater, hypertenze, mrtvice, cukrovka 2. typu, rakovina horní části zažívacího traktu a tlustého střeva a kognitivní poruchy. A existuje skutečný důvod k obavám z některých objevujících se souvislostí mezi rakovinou prsu a konzumací alkoholu. Nerada bych patřila do té skupiny žen, které později prozkoumají a řeknou: „Jo, tohle konečně potvrzuje naši teorii, chlast a prsa jsou rakovinotvorná kombinace.“
Tady přichází moje frustrace – hned poté, co mě vyděsí k smrti, se téměř jedním dechem v pokynech uvádí: Mírná konzumace alkoholu je spojena s nižším rizikem kardiovaskulárních onemocnění. Mírná konzumace alkoholu je také spojena se sníženým rizikem úmrtí ze všech příčin u dospělých středního a vyššího věku a může přispět k udržení kognitivních funkcí s věkem. Co má milovník vína dělat?
Víno, více než jiné druhy alkoholu, má další výhody. Mírná konzumace může přinést pozitivní účinky na celkové zdraví srdce. Někteří tvrdí, že polyfenoly obsažené ve víně mohou odvrátit bakteriální infekce. Samozřejmě je tu i můj osobní favorit:
Víno je staré jako hlína. Ježíš a jeho učedníci si na něm dokonce pochutnávali při Poslední večeři, a to by možná mělo být vodítkem (bez slovní hříčky, milý čtenáři): každý den si k jídlu dopřejte trochu, ne hodně.
Michael Pollan, autor knihy The Omnivore’s Dilemma, to řekl o jídle. Všichni trávíme příliš mnoho času posedlostí tím, jak si vychutnat jídlo a jak si vychutnat alkohol. Dovolte si požitky; co na tom, že tu a tam zůstanete s přáteli dlouho do večera a víno poteče proudem, užijte si to, jen to nedělejte každý večer.
Všichni intuitivně víme, jaký je rozdíl mezi umírněným a neumírněným. Alkohol, jak vám řekne každý, kdo byl postižen alkoholismem, má svou temnou stránku; za to, že si ho užíváte, byste se neměli stydět. Ve své podstatě má být tento nápoj společným zážitkem, tonikem na oslavu jídla, setkávání a pospolitosti… samozřejmě s mírou.
sledujte mě na Forbesu a Facebooku (viz tlačítka nahoře) a na Twitteru ZDE
.