Co žádají soukromí klienti?
Může to být držení za ruce, synchronizované dýchání, pohled do očí. Prováděl jsem mazlení vsedě, ať už jde o objetí, držení za ruce nebo jejich hlavu v mém klíně, nebo o stání a vzájemné držení. Přicházejí za mnou kvůli relaxaci.
Kde se s nimi setkáváte?
Nepořádám sezení v místě svého bydliště, takže si pronajímám místnosti v Breather v Midtownu a na Union Square. Jsou to v podstatě malé konferenční místnosti s bílou tabulí a futonem nebo gaučem. Také jsem chodil k lidem domů a do hotelových pokojů. Spousta lidí nechce hostit, takže si seženou pokoj, i když bydlí v okolí.
Nebojíš se jít sám do hotelového pokoje?“
Vždycky je v tom trochu strachu. Na začátku jich bylo víc. Ale lidi si dobře prověřuju. Existuje bezpečnostní protokol. S lidmi mluvím po telefonu nebo přes Skype nebo se s nimi setkávám v kavárnách. Ale už do toho nejdu s tím, že lidé budou strašidelní – už ne.“
Pokoušejí se klienti někdy rozvášnit?
Začínáme tím, že se dohodneme, že pokud bude někomu z nás něco nepříjemné, tak se ozveme, takže se toho zbavíme. Já v podstatě řeknu své hranice, že mi není příjemné, když se mě někdo dotýká na místech, která by zakrývaly dvoudílné plavky, v podstatě. Jednou mě někdo požádal, abych si vzala šortky, a to mi bylo nepříjemné. To je asi to nejhorší.
Co děláte, když jsou klienti nápadně vzrušení?
Sexuální vzrušení se stává a je to přirozená lidská reakce. Nejde o to, abychom ho podporovali nebo manipulovali pouhou změnou polohy. Přestávka a rozhovor o tom, jak se v danou chvíli cítíme, může pomoci přesměrovat naši energii zpět k mazlení bez programu.
Jaké bylo vaše první sezení?
Můj vůbec první klient byl mladší muž, možná devatenáctiletý. Byl na vysoké škole. Bylo to sladké. Chtěl mě obejmout. To jsme dělali celou dobu. Poslouchali jsme playlist Jacka Johnsona a on mluvil o škole.
Proč si prostě nenechat udělat masáž?
U masáže je ten pocit, že na vás někdo pracuje a léčí vás. Není to vzájemné. U mazlení je to úplně jiná energie. Je to vzájemný, konsensuální zážitek, konsensuální, ne ve smyslu: „Jistě, udělám to,“ ale ve smyslu, že oba lidé chtějí, aby se dělo to, co se děje.