Po mimořádně nekonvenční, často ošklivé a stále více rozdělující kampani se Donald J. Trump, newyorský realitní magnát a hvězda televizních reality show, porazil bývalou první dámu, newyorskou senátorku a ministryni zahraničí Hillary Rodham Clintonovou a stal se 45. prezidentem Spojených států.
Podle mnohých politických analytiků šlo o ohromující zvrat, když Trump se svou populistickou, nacionalistickou kampaní zvítězil ve Sboru volitelů se ziskem 304 hlasů oproti 227 hlasům Clintonové. Když se usadil prach, zvítězila Clintonová v lidovém hlasování se ziskem 65 853 516 hlasů (48,5 %) oproti Trumpovým 62 984 825 hlasům (46,4 %), což byl největší náskok vítězství poraženého kandidáta v historii a Clintonová se stala pátým prezidentským kandidátem v historii USA, který vyhrál lidové hlasování, ale volby prohrál.
Primárky
Původně se o republikánskou nominaci ucházelo 17 uchazečů, Trump proto rychle kritizoval a dokonce zesměšňoval zbytek přeplněného republikánského pole, do kterého patřili texaský senátor Ted Cruz, floridský senátor Marco Rubio, guvernér New Jersey Chris Christie, podnikatelka Carlie Fiorina, bývalý floridský guvernér Jeb Bush a guvernér Ohia John Kasich.
Po získání nominace si Trump vybral za svého viceprezidentského kandidáta Mikea Pence, tehdejšího guvernéra Indiany.
Clintonová čelila nejtěžší konkurenci v podobě vermontského senátora Bernieho Sanderse a poté, co získala dostatek delegátů k získání nominace, jmenovala Tima Kainea, amerického senátora za Demokratickou stranu.S., senátora za stát Virginia, jako svého viceprezidentského kandidáta.
Kandidáty třetích stran na volebním lístku byli libertarián Gary Johnson a Jill Steinová ze Strany zelených, kteří získali 3,28, resp. 1,07 % hlasů.
Historická prvenství
Ve volbách, které se nepodobaly žádným jiným, byla v roce 2016 řada prvenství. Clintonová se totiž stala první ženou, která získala prezidentskou nominaci velké strany. Trump se mezitím stal prvním prezidentem po více než 60 letech bez zkušeností s působením v Kongresu nebo ve funkci guvernéra (jedinými dalšími byli Dwight Eisenhower a Herbert Hoover). Ve svých 70 letech se Trump stal také nejstarším prezidentem v dějinách USA (Ronaldu Reaganovi bylo v době složení přísahy 69 let).
Kampaň Clintonové a Trumpa
Dvěma nejdůležitějšími tématy hlasování Američanů byly podle Pew Research Center ekonomika a terorismus, následovaly zahraniční politika, zdravotnictví, zbrojní politika a imigrace. Trump během své kampaně vyzýval ke stavbě zdi na hranicích s Mexikem, vysušení „bažiny“ (myšleno ukončení korupce ve Washingtonu, D.C.) a k odporu proti dohodám o volném obchodu. Clintonová se ve své kampani soustředila na zdravotní péči, práva žen, menšin a LGBT a spravedlivé daně.
Ale v souboji sloganů – „Jsem s ní“ vs. „Udělejme Ameriku znovu velkou“ – byly obě kampaně plné skandálů a negativních útoků.
Trumpovým odpůrcům nahrávaly zprávy o sexuálních deliktech, včetně uniklé nahrávky z pořadu „Access Hollywood“, na níž se chlubí osaháváním žen. Odpůrci se také zaměřili na Trumpovy kontroverzní komentáře a tweety týkající se přistěhovalců, rasy a dalších témat, jeho útoky na zpravodajská média a násilné protesty, které lobbovaly za jeho zvolení.
Proti tomu odpůrci Clintonové se shromáždili kolem skandování „Zavřete ji“ s odkazem na probíhající vyšetřování FBI ohledně možného nesprávného používání jejího osobního e-mailového serveru v době, kdy byla ministryní zahraničí. FBI v červenci 2016 dospěla k závěru, že v tomto případě by nemělo být vzneseno žádné obvinění, ale 28. října tehdejší ředitel FBI James Comey informoval Kongres, že FBI vyšetřuje další e-maily Clintonové. Dne 6. listopadu, dva dny před volbami, Comey Kongresu oznámil, že další e-maily nezměnily předchozí zprávu agentury.
Před volební nocí vedla Clintonová téměř ve všech závěrečných průzkumech. Podle deníku The New York Times a na základě exit polls bylo Trumpovo vítězství přisuzováno jeho schopnosti upevnit si nejen podporu bílých voličů (zejména těch bez vysokoškolského vzdělání), ale také u menšin a nízkopříjmových skupin.
Ruské vměšování
V lednu 2017 vydal Úřad ředitele národních zpravodajských služeb zprávu se závěrem, že Rusové zasahovali do voleb s cílem „podkopat důvěru veřejnosti v demokratický proces v USA, očernit ministryni Clintonovou a poškodit její volitelnost a potenciální prezidentství“.
Po tom, co Trump vyhodil Comeyho kvůli „té věci s Ruskem“, byl bývalý ředitel FBI Robert Mueller jmenován zvláštním poradcem pro vyšetřování možného spolčení mezi Ruskem a Trumpovou kampaní. Po dvouletém vyšetřování Mueller v březnu 2019 předložil své závěry ministerstvu spravedlnosti. Jeho tým nenašel žádné důkazy o spiknutí mezi Trumpovou kampaní a Ruskem, ale dospěl k závěru, že k ruskému vměšování docházelo „rozsáhlým a systematickým způsobem“. V rámci vyšetřování bylo obviněno 34 osob a tři společnosti, z nichž několik bylo Trumpovými spolupracovníky nebo představiteli kampaně.
Zdroje
„Výsledky prezidentských voleb: Donald J. Trump vyhrál,“ 9. srpna 2017, The New York Times
„Jak Trump vyhrál volby podle exit polls,“ 8. listopadu 2016, The New York Times
„Americké volby 2016: Šest důvodů, proč se zapíše do historie,“ 29. července 2016, BBC
„Top Voting Issues in 2016 Election,“ 7. července 2016, The Pew Charitable Trust
„Election Results 2016,“ CNN
„Intelligence Report on US Hacking,“ 1. června 2017, The New York Times
„Timeline of Mueller Probe of Trump Campaign and Russia,“ 10. dubna 2018, Reuters
„The Mueller Report, annotated,“ 23. července 2019, The Washington Post.