Teorie odolnosti vůči přesvědčování, podle níž je většina běžných postojů a přesvědčení více či méně odolná vůči změně, protože byla vystavena opakovaným mírným útokům. Teorie předpovídá, že kulturní truismy, které většina lidí nikdy neslyšela zpochybňovat, jako například Je dobré čistit si zuby pokud možno třikrát denně, by měly být náchylnější k přesvědčování, a tato protiintuitivní předpověď byla potvrzena experimenty. Teorie je založena na biologické analogii organismu, který byl vychován ve sterilním prostředí bez zárodků a který se zdá být odolný a zdravý, ale ve skutečnosti je zranitelný vůči infekci, protože neměl možnost vyvinout si obranné protilátky. Kulturní truismy také nebyly nikdy napadeny, a proto se nikdy nevyvinuly obranné argumenty, ale jejich odolnost vůči přesvědčování lze výrazně zvýšit procesem očkování, který zahrnuje vystavení příjemců relativně slabým argumentům proti truismům spolu s vyvracením, které jsou příjemcům buď předloženy, nebo si je musí sami vymyslet. Když jsou kulturní truismy později vystaveny silným přesvědčovacím útokům, ukáže se, že jsou vůči přesvědčování mnohem odolnější, a to i tehdy, když se argumenty použité v útočných sděleních liší od těch, které byly předloženy při postupu očkování. Teorii formuloval v roce 1964 americký psycholog William J(ames) McGuire (1925-2007). Viz též změna postoje.