Abstract
Odůvodnění: Nikotinové receptory jsou přítomny v mnoha orgánech včetně plic. Je proto pravděpodobné, že expozice nikotinu (bez cigaretového kouře) má negativní vliv na zdraví plic.
Cíl: Posoudit souvislost mezi užíváním nosního a orálního vlhčeného tabáku (snus) a příznaky astmatu.
Metody: Cílem je posoudit souvislost mezi užíváním nosního a orálního vlhčeného tabáku (snus) a příznaky astmatu: Použili jsme údaje shromážděné v letech 2013-2015 o plicním zdraví a tabákových návycích od 7826 dospělých účastníků (průměrný věk: 30,4 roku; 42 % mužů) ze studie RHINESSA s populací ze severní Evropy. K posouzení souvislosti mezi užíváním šňupacího tabáku (s kouřením cigaret nebo bez něj) a výskytem 3 nebo více z následujících příznaků byly použity logistické regresní modely upravené podle věku, pohlaví, profesního statusu, kouření rodičů v dětství a seskupené podle centra: Sípání, dušnost při sípání, sípání, i když nejste nachlazeni, probuzení tísní na hrudi, probuzení dušností, noční kašel, astmatický záchvat a současná medikace astmatu.
Výsledky: Současné užívání šňupacího tabáku bylo nejčastější v Norsku (21 %) a Švédsku (17 %), následoval Island (zahrnoval orální a nosní tabák: 7 %), Estonsko (4 %) a Dánsko (1 %). V Norsku a Švédsku tvořily 40 % uživatelů šňupacího tabáku ženy. Celková prevalence někdejšího kouření byla 31 % (11 % současných kuřáků). Riziko ≥ 3 příznaků astmatu bylo podobné u současných kuřáků aOR: 1,54 (95% CI: 1,26, 1,87) a uživatelů tabáku snus aOR: 1,53 (95% CI: 1,26, 1,87), ale nejvyšší u kombinovaného užívání současného tabáku snus a kouření cigaret aOR: 2,55 (95% CI: 1,72, 3,76) ve srovnání s těmi, kteří nikdy neužívali tabák snus ani nekouřili (59 %).
Závěr: Užívání šňupacího tabáku je v severských zemích časté a současné užívání šňupacího tabáku i kombinované užívání šňupacího tabáku a kouření cigaret je spojeno s výskytem četných příznaků astmatu.