Biodiesel a obnovitelná nafta jsou biopaliva na bázi biomasy
Mezi motorové nafty na bázi biomasy používané jako ropný destilát (motorová nafta a topný olej) patří bionafta a obnovitelná nafta. Obě se nazývají motorová nafta na bázi biomasy, protože se většinou vyrábějí pro použití ve vznětových motorech, ale mohou se používat také jako topná paliva. Obě paliva se vyrábějí z biomasy nebo materiálů z ní získaných, liší se však způsobem výroby a fyzikálními vlastnostmi. Bionafta splňuje specifikaci ASTM D6751 Americké společnosti pro testování a materiály (American Society for Testing and Materials) a je schválena pro míchání s ropným destilátem/naftou. Obnovitelná nafta splňuje specifikaci ASTM D975 pro ropnou naftu a pro své použití nevyžaduje mísení s ropnou naftou. Obě paliva splňují podmínky pro splnění úrovně spotřeby biopaliv vyžadované americkým programem Renewable Fuel Standard.
Bionafta se vyrábí transesterifikací
Bionafta se vyrábí transesterifikací – chemickým procesem, při kterém se tuky a oleje přeměňují na metylestery mastných kyselin (FAME). Přibližně 100 liber oleje nebo tuku reaguje s 10 liber alkoholu s krátkým řetězcem (obvykle methanolu) za přítomnosti katalyzátoru (obvykle hydroxidu sodného nebo hydroxidu draselného) za vzniku 100 liber bionafty a 10 liber glycerinu (nebo glycerolu). Glycerin je cukr, který se běžně používá při výrobě léčiv a kosmetiky.
Bionafta se vyrábí z různých materiálů
Bionaftu lze vyrobit téměř z jakékoli suroviny, která obsahuje dostatečné množství volných mastných kyselin. Většina výroby bionafty v USA používá jako vstupní suroviny pro transesterifikaci surové rostlinné oleje, použité kuchyňské oleje, žluté tuky a živočišné tuky. Rostlinné oleje jsou hlavní surovinou pro výrobu bionafty v USA. Mezi další suroviny pro výrobu bionafty patří odpadní živočišné tuky ze zpracovatelských závodů a použitý/recyklovaný kuchyňský olej a žlutý tuk z restaurací.
Regulantní olej v lahvi
Řepkový olej, slunečnicový olej a palmový olej jsou hlavními surovinami pro výrobu bionafty v jiných zemích. Potenciálním zdrojem pro výrobu bionafty jsou také řasy. Řasy obsahují tukové kapsy, které jim pomáhají udržet se na hladině. Tento tuk lze sbírat a zpracovávat na bionaftu.
Bionafta se většinou používá jako přísada do ropné nafty
Bionafta se nejčastěji přidává (mísí) s ropným destilátem/naftou v poměru 2 % (označované jako B2), 5 % (B5) nebo 20 % (B20). Bionafta se jí říká proto, že se většinou používá ve vznětových motorech. V mnoha aplikacích lze použít i čistou bionaftu (B100). V nádržích a zařízeních na ropnou naftu lze také skladovat a přepravovat bionaftu. Další informace o použití bionafty vyrobené z různých surovin. Směsi bionafty lze použít také jako topný olej.
Historie bionafty
Předtím, než se ropná nafta stala populární, experimentoval Rudolf Diesel, vynálezce vznětového motoru v roce 1897, s použitím rostlinného oleje (bionafty) jako paliva. Až do roku 2001 se ve Spojených státech spotřebovávalo pouze malé množství bionafty. Od té doby se výroba a spotřeba bionafty v USA výrazně zvýšila, a to především díky dostupnosti různých vládních pobídek a požadavků na výrobu, prodej a používání bionafty, včetně programu Renewable Fuel Standard.
V roce 2019 bylo ve Spojených státech vyrobeno přibližně 41 milionů barelů (1,5 milionu barelů) bionafty.7 miliard galonů) B100, dovezly asi 4 miliony barelů (168 milionů galonů), vyvezly asi 2,7 milionu barelů (114 milionů galonů) a spotřebovaly asi 43 milionů barelů (1,8 miliardy galonů), téměř všechny ve formě směsí s ropnou naftou.
Posledně aktualizováno: 22. června 2020