Váš vztah je víc práce než užitku

podle: Johnson

Nezáleží na tom, jak moc si přejeme, aby fungovaly, ne každý vztah je předurčen k úspěchu. S některými vztahy je více práce, než kolik stojí za to, a tyto vztahy je třeba pečlivě analyzovat a pochopit, abychom ochránili své blaho. Naši partneři by v nás neměli vyvolávat pocit vyčerpání, deprese nebo úzkosti. Partnerské vztahy by nám měly přinášet radost, a pokud tomu tak není, měli bychom jim věnovat velkou pozornost.

Partnerské vztahy, které po nás vyžadují, abychom obětovali sami sebe, své potřeby nebo své vize do budoucna, (často) nestojí za to, abychom se jich drželi. Blokují důležité příležitosti a zabírají místo hodnotám v našem osobním životě. Abychom ochránili budoucnost, kterou se snažíme budovat, musíme posoudit a přijmout naše vztahy takové, jaké jsou – a pak toto poznání využít k tomu, abychom se posunuli k činům. Jen my sami máme moc vybudovat pro sebe šťastnější a zdravější vztahy, ale vyžaduje to na této cestě trochu brutální upřímnosti.

Jsme krmeni spoustou velkých ideálů, pokud jde o naše vztahy. Mnozí z nás očekávají velkolepou romantiku a rozmáchlá gesta náklonnosti, ze kterých nám budou padat mdloby na křídla. Jsme tak posedlí těmito představami o lásce, že často zaslepujeme sami sebe před krutou realitou a nutíme naše partnerství do malých bolestivých škatulek. Jsme odhodláni „zařídit, aby to fungovalo“, a tak do toho vkládáme další a další úsilí. Až jsme v tom druhém člověku tak ztraceni, že jsme nešťastní a hledáme cestu ven.

Naše vztahy by neměly nahlodávat to, kým jsme. Neměli bychom pohřbívat sami sebe nebo dělat kompromisy v důležitých věcech. Neměli bychom dávat své potřeby na poslední místo – znovu a znovu – nebo se vymykat z cesty a potlačovat své emoce, aby se ten druhý cítil pohodlně.

Ve šťastných vztazích můžeme být takoví, jací jsme, aniž bychom se museli bát odsouzení. Když jsme skutečně milováni, oceňováni a vnímáni takoví, jací jsme, práce přichází přirozeně a rovným dílem. Přestaňte na sebe brát břemena světa jen proto, abyste měli pocit, že vás jeden člověk miluje. Romantická láska je týmová práce. Když do ní vkládáme příliš mnoho práce, ztrácíme sami sebe a ztrácíme ze zřetele ty věci, které by nám zajistily naplňující budoucnost. Buďte upřímní a buďte aktivní. Je váš vztah příliš pracný? To je otázka, na kterou můžete odpovědět jen vy.

Proč se spokojíme se špatnými vztahy.

Špatné vztahy nevznikají vědomě. Dochází k nim proto, že se bojíme změny, bojíme se zůstat sami a bojíme se stát si za svým. Když jsou špatné vztahy to jediné, co jste kdy poznali, snadno se stane, že to přeženete a dáte si víc práce, než byste měli. Posunout se dál vyžaduje, abychom pochopili, odkud pramení tato potřeba spokojit se s méně.

Lepší než neznámé

Jako lidé ne vždy dobře zvládáme změny a ne vždy je přijímáme s takovou plností, s jakou bychom měli. Změna pro nás znamená neznámé. A to je nejen nepříjemné, ale přímo nesnesitelné. Tolik lidí lpí na špatných vztazích, protože je vnímají jako lepší než neznámé. Boj proti této sebezničující perspektivě vyžaduje, abychom se podívali do svého nitra a začali vnímat nejistotu ne jako něco, čeho je třeba se bát, ale jako něco, co je třeba přijmout. Vždyť právě skrze neznámé nacházíme příležitosti.

Strach z osamělosti

Společnost přikládá našim romantickým vztahům velkou hodnotu a důležitost. Sotva zapnete telefon nebo televizi, aniž byste byli (okamžitě) konfrontováni s nějakým romantickým ideálem lásky. Pro západní společnost je to cíl všeho a čím více vedle této představy žijeme, tím větší může být náš strach ze samoty. Tento strach ze samoty je záludný v tom, že pokud se mu nevěnujeme, může rychle přemoci naši touhu vést šťastný a naplněný život.

Zvyknout si

Jednoduše řečeno, někteří lidé se spokojí se špatnými vztahy, protože je to jediný druh vztahu, který kdy poznali. Jejich život mohl začít traumatem a toto trauma udržovat vztah za vztahem. I když je to nešťastné, stává se to jakousi „komfortní zónou“ (a také vzorcem, který se opakuje). Zvyknete-li si na toxické vztahy, můžete zůstat slepí k možnosti čehokoli jiného. Proto uvíznete v kruhu, který jste si sami vytvořili.

Nulová hodnota sebe sama

Způsob, jakým vnímáme a hodnotíme sami sebe, je rozhodující. Když si vysoce ceníme toho, kým jsme a co chceme, nespadneme tak často do pasti a nespokojíme se s méně, než si zasloužíme. Když si však sami sebe ceníme nízko, má to opačný účinek. Přehnaně se kompenzujeme a děláme přílišné kompromisy, děláme vše pro to, abychom se drželi toxických vztahů; dokonce se přitom zaprodáváme a ztrácíme kontakt se vším, na čem nám záleží.

Krátkozraká láska

Mnozí z nás mají poněkud pokřivené představy o lásce, které mohou být dramaticky formovány společensko-náboženským tlakem okolí. Když začneme hodnotit romantické vztahy jako konečnou formu hodnoty, vytvoříme si krátkozrakou představu o lásce, která nijak neslouží našim vyšším cílům. Musíme začít vidět širší souvislosti a pochopit, že zavřením dveří jednoho partnerského vztahu si často otevíráme dveře k lepšímu. Dlouhodobý románek vyžaduje dlouhodobou vizi. Stejně jako odhodlání stát pevně vedle svých potřeb a omezení.

Touha po místě, kterému bychom mohli říkat domov

Vyrůstání uprostřed bouřlivé rodiny může vést k pozdější životní touze. Tato touha způsobuje, že hledáme „domov“ u druhých nebo pocit porozumění a sounáležitosti, který nám rodina neposkytla. Když takto zoufale toužíme po pocitu sounáležitosti s druhými, necháme se využívat a vkládáme do toho více emocionální práce, než bychom měli. Důvodem je internalizace a přesvědčení, že jen vy sami jste zodpovědní za to, aby lidé kolem vás byli šťastní a v bezpečí.

Hledání potvrzení

Když si dovolíme chodit kolem horké kaše a cítit se odmítnutí, sklíčení a méněcenní – často zjistíme, že nakonec hledáme potvrzení prostřednictvím našich romantických vztahů. Je snadné to pochopit. Když nás má někdo jiný rád, může nám to dát pocit, že jsme cenní a vidění. Jediným problémem tohoto vnějšího potvrzení je, že je falešné a proměnlivé. Může z našeho života zmizet stejně rychle, jako se objevilo, a pak nám nezůstane nic. Jediné potvrzení, na kterém záleží, je potvrzení, které poskytujeme sami sobě.

Známky toho, že váš vztah je víc práce než užitku.

Když se váš vztah stal přítěží, není to žádné tajemství. Od udržování skóre, přes selhávající komunikaci až po naprosté vyčerpání – to jsou časté příznaky toho, že váš vztah vyžaduje více práce, než za kolik ve skutečnosti stojí.

Vždycky si udržujete skóre

Udržování skóre je toxický vztahový návyk, který vážně podkopává naši vzájemnou důvěru. Vyžaduje to, aby obě strany sledovaly toho druhého a navždy si navzájem vyčítaly své chyby a slabosti. Je to jedovatý způsob, jak budovat společný život, a vytváří to živnou půdu pro neúctu, nedůvěru a pohrdání. Vyžaduje to také velké množství duševní a citové práce, což opotřebovává naši schopnost vidět v tom druhém to nejlepší.

Jednostranné úsilí

Není žádným tajemstvím, že dlouhodobé vztahy jsou spojeny s určitým množstvím práce a odhodlání. Obě strany se musí spojit ve jménu stejných cílů a poté spojit své schopnosti (a své slabiny), aby vybudovaly život, který bude v souladu s jejich společnými sny, hodnotami a morálkou. Když se toto úsilí stane jednostranným nebo břemeno posunu partnerství vpřed nese pouze jeden z partnerů – celý vztah se stává více práce, než kolik stojí za to.

Práce pro změnu

Jako lidé stále rosteme a stále se měníme. Snažíme se být lepší a měli bychom. To se vztahuje i na naše vztahy, v nichž rosteme a měníme se jako jednotlivci i jako páry. Tento růst bychom měli přijímat společně, ale ne vždy tomu tak je. Podívejte se na svůj vztah. Snažíte se svého partnera neustále měnit? Nebo ho inspirujete k tomu, aby se změnil sám? Možná na sebe tlačíte mnohem víc, než byste měli, a to vše ve jménu zlepšení někoho jiného. I když to může vypadat ušlechtile, ve skutečnosti je to neuvěřitelně toxické. Jednostranná změna je právě taková – jednostranná.

Iniciativa v komunikaci

Komunikace je podmínkou každého úspěšného vztahu, ale je to něco, s čím můžeme v páru často bojovat. Solidní komunikace vyžaduje, abychom byli otevření, upřímní a aktivní posluchači, což se však může ukázat jako výzva, když jsou věci jinak v nerovnováze. Pokud jste to vy, kdo vždy přebírá iniciativu při otevírání nebo hledání řešení, je možné, že vynakládáte mnohem více úsilí (a lásky) než váš partner.

Nulová ohleduplnost

Když jde o vztah, je zapotřebí velkého úsilí všech zúčastněných stran a také velkého soucitu, kompromisu a ohleduplnosti. Podívejte se na ohleduplnost a ústupky, které pro vás váš partner dělá. Pokud jste vyjádřili své potřeby a věci, které byste rádi viděli napravené, ale narazilo to na hluché uši – musíte si to poznamenat. Váš partner vás také nemusí vyslechnout nebo neudělá nic pro zlepšení, které by mohlo zvýšit dlouhodobou kvalitu vašeho partnerství. Jste jediní, kdo si dává práci a vytváří prostor pro zohlednění pocitů druhého člověka… a to je problém. Velký.

Podivný pocit úzkosti

Stává se vám, že jste vždy ve stresu, úzkosti nebo depresi, když je váš partner nablízku? Není normální, že nás lidé, které milujeme, tak vyčerpávají, není také normální, že se v jejich blízkosti cítíme „na hraně“. Pokud se kvůli svému partnerovi nebo manželovi cítíte hůře (spíše než lépe), když je nablízku, možná se příliš snažíte, aby fungovalo něco, co nemá. Ačkoli všechny partnerské vztahy procházejí přirozenými obdobími, trvalé období stresu by mělo být vždy důvodem k obavám. Naslouchejte svým emocím a tomu, co vám o vašem vztahu říká vaše tělo.

Cesta ke strachu

Strašlivé vztahy jsou obzvláště toxické a jen zřídka (pokud vůbec) mají kořeny ve zralosti a stabilitě. Když se ze vztahu stane více práce než užitku, nikdy nevíte, co vás čeká za dalším rohem. Konflikty se stávají normou, a dokonce zjistíte, že se neustále bojíte, že to s vámi partner ukončí. Tento typ nejistoty poukazuje na zásadní problémy ve vašem partnerství a na nedostatek důvěry, který je toxický a rozkladný.

Hledání ospravedlnění

Náznaky méně hodnotného partnerství nemusí vždy vycházet zevnitř. Někdy mohou solidní vodítka poskytnout i naše podpůrné systémy. Pokud vaši blízcí neustále zpochybňují váš partnerský vztah nebo zjistíte, že jste nuceni ho ospravedlňovat – pak je na čase udělat krok zpět a trochu se zamyslet. Lidé kolem nás jsou často schopni vidět věci, které my ze své vlastní omezené perspektivy v rámci partnerství nevidíme.

Občan druhé kategorie

Kde stojíte v řadách svého vztahu? Jsou potřeby a přání vašeho partnera vždy přednější než vaše vlastní? Pokud dělá všechna důležitá rozhodnutí a vždy platí to, co řekne, může to naznačovat vážné problémy. Mohou rozhodovat o tom, kde budete jíst, kde budete bydlet, kde budete pracovat, nebo dokonce o tom, jak je uspořádána a organizována vaše rodina. Ve svém vlastním vztahu jste občanem druhé kategorie, a to s sebou nese extrémní množství vlastní emocionální práce (a také toxické popírání sebe sama).

Vyčerpání a ztráta

Všechny výše uvedené problémy jsou sice velmi konkrétní, ale mohou se vyskytnout i mnohem subtilnější známky toho, že váš vztah je mnohem pracnější, než za co stojí. Mezi tyto jemné varovné příznaky patří vyčerpání a ztráta. Když jste se svým partnerem, cítíte se osamělejší, než když jste skutečně sami? Jak se cítíte, když odejde domů? Cítíte se vyčerpanější a vyčerpanější než před jejich příchodem? To všechno jsou známky toho, že si váš vztah vybírá velkou emocionální daň. Vynakládáte mnohem více úsilí, aby vše fungovalo, než byste měli.

Jak se vypořádat se vztahem, který se stal přítěží.

Vztah, který se stal přítěží, je třeba řešit a vypořádat se s ním. Vaše problémy nezmizí tím, že je budete ignorovat. Musíte přijmout určitou upřímnost a jít vpřed do neznáma s odvahou a vědomím, že jste dost silní na to, abyste přežili, co přijde dál. To však vyžaduje, abychom upřednostnili své potřeby a zavázali se, že pro jednou uděláme správnou věc sami pro sebe.

Přijmout upřímnost jako základní kámen

Pokud jste mlátili hlavou o zeď neúspěšného vztahu, je to často proto, že jste k sobě nedokázali být upřímní. Péče o někoho může způsobit, že se na věci díváme přes růžové brýle. Chceme, aby to fungovalo, a tak to prostě přetrpíme bez ohledu na realitu situace a nikdy se nezamyslíme nad širšími souvislostmi. Chceme-li najít štěstí, musíme přijmout upřímnost jako základní kámen svého života, a to začíná tím, že budeme upřímní ke svým vztahům.

Buď k sobě upřímný – a to brutálně. Přestaňte chodit kolem faktů po špičkách a přiznejte si, co se pokazilo. Teprve když najdete odvahu přijmout pravdu, najdete také sílu ji změnit. Učiňte z této radikální upřímnosti základní kámen všeho, co děláte.

Buďte upřímní ke svým emocím, když se vás zmocní, a buďte upřímní k chybám, když se stanou (ne až za dvacet let). Postavte se špatným věcem čelem, když se dějí, a přestaňte svou radost pohřbívat pod nekonečnou hromadu toho, co si myslíte, že by se mělo dít. Přijmete-li upřímnost jako základní kámen, budete lépe vybaveni k tomu, abyste procházeli životem s autenticitou a integritou… a zlepšovali tak své vztahy.“

Najít prostor, abyste to vyřešili

Prostor je mocná věc a v kombinaci s časem může poskytnout silný balzám proti bolesti z neúspěšného vztahu. V tomto prostoru můžete objevit pravdy o sobě samých, které vám umožní posunout se lepším směrem. Když si poskytneme prostor, dáváme si možnost znovu se spojit se svými potřebami, emocemi a sny transformujícím a motivujícím způsobem. Místo toho, abyste si vynucovali něco, co vám nesedí, zaměřte se na osobní prostor.

Předtím, než učiníte nějaké zásadní rozhodnutí, dejte si prostor, abyste zjistili, jak se přesně cítíte a jak přesně chcete postupovat. Musíte si být jisti, že vaše záměry jsou v souladu s vašimi hodnotami a potřebami, než se pustíte do přestřihávání kabelů nebo opětovného investování do něčeho, co je lepší nechat zemřít.

Udělejte krok zpět od svého partnerství. Dopřejte si trochu skutečného času o samotě bez vyrušování a stresu z přátel, rodiny a práce. Vychutnejte si tento prostor a využijte ho k měření své emocionální teploty. Jak se právě teď cítíte? Jak se chcete cítit? Podívejte se na svou budoucnost a zvažte, co chcete (a potřebujete) od osoby, která při vás bude stát až do konce. V některých věcech nelze dělat kompromisy a vaše štěstí je jednou z nich.

Správné stanovení priorit vašich potřeb

Jedním z nejčastějších atributů nefunkčního vztahu je jednostranný závazek jednoho z partnerů. Vynakládáte více úsilí než ten druhý (nebo naopak) a než se nadějete, odsunete své vlastní potřeby na druhou kolej a jste nešťastní. Abychom se tomu vyhnuli (nebo to napravili), musíme opět začít upřednostňovat své potřeby. Musíme to však udělat správným způsobem a zajistit, abychom se drželi věcí, které pro naši radost a naplnění znamenají nejvíc.

Poté, co si dáte čas a prostor na rozmyšlenou, se zaměřte na věci, které potřebujete k tomu, abyste byli šťastní. Co jste si odepřeli ve službě svému partnerovi nebo manželovi? Jakých vášní nebo koníčků jste se vzdali kvůli jejich pohodlí?“

Pokud nezačnete klást své potřeby na stejnou úroveň jako jejich, zůstanete ztraceni, frustrováni nebo jinak neschopni najít ve svém partnerství klid. Rozčilení a konflikty nikdy nezmizí. Nevysvětlitelné pocity vyčerpání pokaždé, když vstoupí do místnosti, zázračně nezmizí. Dbejte na své potřeby. Znovu si je vybudujte a s tím i sebevědomí, které potřebujete k tomu, abyste si stanovili hranice a drželi se jich.

Pustit se do zásadního citového růstu

Přijít na takové rozcestí je skvělá příležitost investovat do zásadního citového růstu. Zatímco se díváte na všechny nedostatky ve vašem vztahu, hledejte také své vlastní nedostatky. Využijte tohoto období nepohodlí k tomu, abyste se co nejvíce zbavili ostatních nepříjemností. Podívejte se na celou situaci z nadhledu a přiznejte si, jakou roli jste mohli sehrát v tom, co bude následovat.

Odhoďte svou defenzívu. Odhoďte svou potřebu mít pravdu nebo potřebu mstít se. Zbavte se hněvu. Ponořte se do hloubky a podívejte se na nástrahy takové, jaké jsou. Mohly by se vaše komunikační dovednosti zlepšit? Mohli jste využít svých silných či slabých stránek, abyste takovému vztahu lépe předešli?“

Zaměřte se na zásadní sebezdokonalení v tomto pohnutém období. Krize a zlomené srdce nám často nabízejí největší šanci vidět sebe sama v lepší perspektivě. Pocity viny nebo lítosti, které by se mohly objevit, můžeme překonat tím, že se zavážeme stát se tou nejlepší možnou verzí sebe sama. Žijte bez výčitek (i těch vlastních) a každý den se snažte být lepší, než jste byli včera. Postupně naleznete sebedůvěru a odolnost, abyste se dokázali postavit za své potřeby.

Dělejte to, co je pro vás správné

Všechen emocionální růst a veškerá upřímnost na světě nezmění váš život, pokud nebude následovat odhodlání k činům. Pokud si chcete vybudovat život, který bude autenticky váš, musíte skutečně dělat to, co je pro vás správné. Správná partnerství přicházejí, když pro ně vytvoříme prostor tím, že odstraníme ta špatná. Pokud je s vaším vztahem víc práce, než kolik stojí za to – přiznejte si to – a pak podnikněte potřebné kroky, abyste se vrátili na správnou cestu.

Jakmile máte možnost sdělit své potřeby (a zároveň dát partnerovi možnost sdělit své vlastní), je čas učinit rozhodnutí. Partner, který nám nedokáže vyjít vstříc uprostřed našeho růstu, pro nás není tím pravým partnerem.

Udělejte těžké ústupky. Přiznejte si, kdy je čas přestřihnout šňůru a přejít k větším a lepším věcem. Rozchody mohou být nakonec pro všechny zúčastněné to nejlepší. Tím, že se rozhodnete věci ukončit, vlastně dáváte nejen sobě příležitost najít „toho pravého“ – stejnou příležitost darujete i svému partnerovi. Přestaňte si navzájem zabírat místo v životě, když vám to oběma přináší jen trápení a frustraci.

Složit vše dohromady…

Zatímco některé vztahy mohou vznikat přirozeně, jiné jen s velkým citovým úsilím a zátěží. Mnohé z těchto vztahů za tu zátěž stojí, mnohé však nikoli. Pouze my jsme schopni to rozlišit, a to díky brutální upřímnosti, sebereflexi a odhodlání dělat to, co je správné pro naše štěstí.

Přijměte upřímnost jako základní kámen své životní praxe a začněte tím, že budete upřímní sami k sobě. Přiznejte si nedostatky ve svém vztahu a porovnejte je s hodnotou, kterou partnerství přináší do vašeho života. Dejte si prostor (a čas), abyste si to ujasnili a pronikli do podstaty toho, co pro vás skutečně znamená nejvíc. Nakonec je vaše štěstí jediným štěstím, za které jste zodpovědní. Začněte určovat priority svých potřeb a stanovte si hranice, které jasně vymezí, kde leží břemeno vztahu. Nemá smysl pokračovat v jednostranném partnerství. Jen my sami jsme zodpovědní za to, abychom nesli svou vlastní tíhu. Pusťte se do zásadního emocionálního růstu a využijte tuto novou perspektivu k posílení potřebných kroků. Chraňte svou pohodu a dělejte to tak, že budete dělat to, co je pro vás správné. Nemusíte zůstávat ve vztahu, který vás činí smutnými, úzkostnými nebo jinak nešťastnými. Přiznejte si, kdy je váš partnerský vztah příliš náročný, a podnikněte kroky, které vás posunou dál a vzhůru.