Výskyt, vlastnosti a použití
Množství wolframu v zemské kůře se odhaduje na 1,5 částic na milion, tedy asi 1,5 gramu na tunu horniny. Čína je dominantním producentem wolframu; v roce 2016 vytěžila více než 80 % celkového množství vytěženého wolframu a obsahuje téměř dvě třetiny světových zásob. Většinu zbytku produkují Vietnam, Rusko, Kanada a Bolívie. Wolfram se nevyskytuje jako volný kov. Vyskytuje se přibližně stejně hojně jako cín nebo molybden, kterému se podobá, a o polovinu méně než uran. Ačkoli se wolfram vyskytuje jako wolframit – disulfid wolframu, WS2 – nejdůležitějšími rudami jsou v tomto případě wolframity, jako je scheelit (wolframan vápenatý, CaWO4), stolzit (wolframan olovnatý, PbWO4) a wolframit – pevný roztok nebo směs či obojí izomorfních látek wolframanu železitého (FeWO4) a wolframanu manganatého (MnWO4).
U wolframu se rudy koncentrují magnetickými a mechanickými procesy a koncentrát se pak taví s alkálií. Surové taveniny se louží vodou za vzniku roztoků wolframanu sodného, z nichž se po okyselení vysráží hydroxid wolframu a oxid se pak suší a redukuje vodíkem na kov.
Volfram je poměrně odolný vůči působení kyselin, s výjimkou směsí koncentrované kyseliny dusičné a fluorovodíkové, a může být rychle napaden alkalickými oxidačními taveninami, jako jsou roztavené směsi dusičnanu draselného a hydroxidu sodného nebo peroxidu sodného; vodné zásady jsou však bez účinku. Za normální teploty je inertní vůči kyslíku, ale za červeného tepla se s ním snadno slučuje za vzniku trioxidů a za pokojové teploty na něj působí fluor za vzniku hexafluoridů.
Kovový wolfram má niklově bílý až šedavý lesk. Mezi kovy má nejvyšší teplotu tání 3 410 °C (6 170 °F), nejvyšší pevnost v tahu při teplotách vyšších než 1 650 °C (3 002 °F) a nejnižší koeficient lineární teplotní roztažnosti (4,43 × 10-6 na °C při 20 °C ). Wolfram je při pokojové teplotě obvykle křehký. Čistý wolfram se však může stát kujným mechanickým zpracováním při vysokých teplotách a poté může být tažen do velmi jemného drátu. Wolfram byl nejprve komerčně využíván jako materiál pro žárovky a poté se používal v mnoha elektrických a elektronických aplikacích. Ve formě karbidu wolframu se používá pro velmi tvrdé a houževnaté matrice, nástroje, měřidla a bity. Velká část wolframu se používá k výrobě wolframových ocelí a část se používá v leteckém a kosmickém průmyslu k výrobě hrdel trysek raketových motorů a povrchů náběžných hran při návratu do atmosféry. (Informace o těžbě, získávání a použití wolframu viz Zpracování wolframu.)
Planemad
Přírodní wolfram je směs pěti stabilních izotopů: wolfram-180 (0,12 %), wolfram-182 (26,50 %), wolfram-183 (14,31 %), wolfram-184 (30,64 %) a wolfram-186 (28,43 %). Krystaly wolframu jsou izometrické a podle rentgenové analýzy se jeví jako tělesově centrované krychle.
.