Žito snižuje tělesnou hmotnost ve srovnání s pšenicí
V této studii provedené na Lundské univerzitě ve Švédsku byly myši po dobu 22 týdnů krmeny celozrnnou stravou založenou na pšenici nebo žitu. Během studie byla měřena tělesná hmotnost, glukózová tolerance a několik dalších parametrů. Vědci došli k závěru, že celozrnné žito „vyvolává differentní metabolický profil ve srovnání s celozrnnou pšenicí“. Konkrétně u myší konzumujících celozrnné žito se snížila tělesná hmotnost, mírně se zlepšila citlivost na inzulín a snížil se celkový cholesterol.
Nutrition. Únor 2010; 26(2): 230-9. Epub 2009 Jul 31.
Žito snižuje inzulinovou reakci, zlepšuje profil glukózy v krvi
Ve filmu boje proti diabetu a obezitě mohou být velmi užitečné potraviny, které vyvolávají nízkou inzulinovou reakci a potlačují hlad. Vědci z Lundské univerzity ve Švédsku zkoumali effekty snídaní z differentních žitných flourů (endosperm, celozrnné žito nebo žitné otruby) vyrobených differentními metodami (pečení, simulované pečení z kyselého těsta a vaření) na 12 zdravých osob. Tato zkřížená studie ukázala, že endospermový žitný chléb a celozrnný žitný chléb (zejména „kváskový“ s kyselinou mléčnou) nejlépe kontrolují hladinu cukru v krvi a regulují chuť k jídlu.
Nutrition Journal. September 25, 2009; 8:42
Žitný chléb sytí déle než pšeničný
Vědci ze Švédské univerzity zemědělských věd v Uppsale podávali 16 lidem žitný chléb (se třemi různými obsahy žitných otrub) a pšeničný chléb a poté je požádali, aby po dobu 8 hodin hodnotili svou chuť k jídlu (hlad, sytost a chuť jíst). Po celé dopoledne a odpoledne všechny tři druhy žitného chleba snižovaly hlad a chuť k jídlu v porovnání s kontrolní dávkou pšeničného chleba, přičemž žitný chléb s nejvyšším obsahem otrub měl nejsilnější effekt na pocit sytosti.
Nutrition Journal. August 26, 2009; 8:39
Žitná kaše k snídani více zasytí
Vědci ze Švédské univerzity zemědělských věd v Uppsale se rozhodli zjistit, zda celozrnné obiloviny udržují lidi syté a spokojené déle než reflektované obiloviny – a zda konkrétní druhy celozrnných obilovin zasytí více než jiné. Na 22 zdravých dospělých osobách podávali svým pokusným osobám k snídani buď žitnou kaši, nebo pšeničný chléb a k obědu pak celozrnné těstoviny nebo pšeničné těstoviny. V obou případech nabízely obě varianty stejné množství energie (kalorií). Zjistili, že obě těstoviny se v následném effektu na chuť k jídlu lišily jen málo, ale že žitná kaše měla „prodloužené sytící vlastnosti až 8 hodin po konzumaci ve srovnání s refinovaným pšeničným chlebem“. (Nicméně i když žitná snídaně způsobila, že se pokusné osoby cítily déle syté, nesnížila následnou konzumaci jídla.)
Food & Nutrition Research, 2008; 52. Doi 10.3402/fnr.v52i0.1809. Epub Jul 28.
Žito může snižovat inflamaci u lidí s metabolickým syndromem
Na univerzitě v Kuopiu ve Finsku vědci přiřadili skupině 47 dospělých osob s metabolickým syndromem jednu ze dvou differentních 12týdenních diet. První skupina jedla dietu s ovesným a pšeničným chlebem a bramborami (vysoká inzulinová odezva po jídle) a druhá skupina dietu s žitným chlebem a těstovinami (nízká inzulinová odezva po jídle). Vědci zjistili, že skupina s žitným chlebem a těstovinami vykazovala menší inflaci než skupina s ovesným/pšeničným chlebem a bramborami. Vzhledem k tomu, že inflamace může zvyšovat riziko vzniku diabetu 2. typu, dospěli vědci k závěru, že rozumný výběr obilných potravin může být důležitý pro snížení rizika vzniku diabetu, zejména u osob, které již mají metabolický syndrom.
American Journal of Clinical Nutrition. May 2008; 87(5): 1497-503.
Žito Down-Reguluje některé rizikové geny
Po desetiletí se věřilo, že geny určují osud: pokud jste zdědili geny, které vás například předurčují k srdečním chorobám, vyvinou se u vás kardiovaskulární choroby. V nedávné době jsme se dozvěděli, že geny mají spínače on/off: potenciál k infarktu zde může být, ale vaše strava a životní styl vám mohou pomoci udržet tento spínač zapnutý off, a to „down-regulováním“ genu. Vědci z univerzity v Kuopiu zkoumali expresi genů u 47 dospělých lidí středního věku, kteří po dobu 12 týdnů jedli buď ovesnou/pšeničnou stravu s chlebem a bramborami, nebo žitnou stravu s těstovinami. Zjistili, že u skupiny stravující se žitem/těstovinami došlo ke snížení regulace 71 genů, včetně některých genů souvisejících s poruchou inzulínové signalizace, na rozdíl od 62 genů regulovaných ve skupině stravující se ovesným/pšeničným chlebem/ bramborami, včetně genů souvisejících se stresem a nadměrnou aktivitou imunitního systému, a to i v případě, že nedošlo ke snížení hmotnosti.
American Journal of Clinical Nutrition. May 2007; 85(5): 1169-70.
.