Nová placebem kontrolovaná studie neprokázala žádný přínos oproti placebu u tří různých léků běžně užívaných k léčbě únavy u pacientů s roztroušenou sklerózou (RS). Studie TRIUMPHANT nezjistila žádný rozdíl mezi účinky amantadinu, modafinilu, methylfenidátu a placeba v Modifikované škále dopadu únavy (MFIS) ve studii zahrnující 141 pacientů s RS.
Také nebyl zjištěn rozdíl mezi žádným z léků a placebem v žádné z předem plánovaných podskupin, které zahrnovaly různé skóre Expanded Disability Status Scale, depresivní skóre, užívání chorobu modifikující léčby nebo typ RS (recidivující nebo progresivní).
Výzkum byl prezentován online v rámci publikace American Academy of Neurology Science Highlights 2020.
„Tyto tři léky jsou neurology, psychiatry a lékaři primární péče velmi často používány při únavě z RS, ale nezdá se, že by byly lepší než placebo. Všechny byly spojeny se zvýšeným výskytem nežádoucích účinků ve srovnání s placebem, a to i při krátkodobém užívání,“ uvedl hlavní zkoušející doktor Bardia Nourbakhsh, odborný asistent neurologie na Johns Hopkins University v Baltimoru.
V post hoc analýze však došlo ke zlepšení denní spavosti u dvou z léků – methylfenidátu a modafinilu. „Tyto dvě látky snížily denní ospalost u pacientů s vysokým skóre denní ospalosti na počátku studie, přičemž rozdíl oproti placebu byl přibližně 4 body, což bylo významné. Protože však nešlo o předem plánovanou analýzu, musíme být při její interpretaci opatrní,“ uvedl Dr. Nourbakhsh. „Toto zjištění však nemusí být příliš překvapivé, protože oba tyto léky jsou licencovány jako stimulancia pro použití u pacientů s narkolepsií s nadměrnou denní spavostí.“
„Naše doporučení zní, že vzhledem k tomu, že amantadin nebyl lepší než placebo v žádné podskupině, nemělo by se jeho použití u únavy při RS doporučovat,“ komentoval Dr. Nourbakhsh. „Modafinil a methylfenidát lze případně zvážit u pacientů s RS s nadměrnou denní spavostí, ale to by mělo být skutečně potvrzeno v dalších studiích.“
Únava je častým a vysilujícím příznakem RS, vyskytuje se přibližně u 70-80 % pacientů s RS. Neexistuje žádná schválená farmakologická léčba. Nefarmakologické terapie však vykazují určité úspěchy: studie cvičení a kognitivně-behaviorální terapie (CBT) ukázaly, že mohou být účinné, aniž by způsobovaly vedlejší účinky, poznamenal Dr. Nourbakhsh. „Měli bychom tedy pacienty přimět, aby vyzkoušeli cvičení a CBT, než se vrhnou na léky.“
Dr. Nourbakhsh uvedl, že je výsledky studie zklamán, ale není strašně překvapen. „Tyto tři léky používáme na klinice často a nepozorovali jsme velký přínos, takže nás zajímalo, zda jsou skutečně účinné.“
Řekl, že studie byla dostatečně silná a tato otázka byla zodpovězena. „Jsou to cenné výsledky – snad povzbudí lékaře, aby si dvakrát rozmysleli, než začnou předepisovat tyto léky, které by mohly být škodlivé a nemají žádný jasný přínos,“ uzavřel Dr. Nourbakhsh.
V randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované, čtyřsekvenční, čtyřperiodové zkřížené studii dostávalo 141 pacientů s RS a únavou dvakrát denně perorálně amantadin (maximálně 200 mg/den), modafinil (maximálně 200 mg/den), methylfenidát (maximálně 20 mg/den) nebo placebo, přičemž každý z nich byl podáván po dobu až 6 týdnů s dvoutýdenní přestávkou mezi jednotlivými léky.
Pacienti měli průměrné výchozí skóre MFIS 51,3 a byli náhodně zařazeni do jedné ze čtyř sekvencí podávání léků. Pro analýzu primárního výsledku (změna skóre MFIS) byly k dispozici údaje od 136 účastníků, přičemž 111 účastníků dokončilo všechny čtyři medikační periody.
V analýze intent-to-treat byly průměry nejmenších čtverců celkového skóre MFIS při maximálně tolerované dávce následující: P > .05 pro všechna párová srovnání): 40,7 u placeba, 41,2 u amantadinu, 39,0 u modafinilu a 38,7 u methylfenidátu (P = .20 pro celkový účinek medikace; P > .05 pro všechna párová srovnání). „Všechny léky a placebo snížily skóre únavy při RS o 10-12 bodů oproti výchozí hodnotě, takže se projevil poměrně značný placebo efekt,“ poznamenal Dr. Nourbakhsh. Mezi žádným ze studovaných léků a placebem nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl ve fyzických a kognitivních subškálách MFIS a v ukazatelích kvality života. Všechny tři léky byly spojeny s nárůstem nežádoucích účinků oproti placebu.
Dr. Nourbakhsh říká, že doufá, že tato negativní studie může podnítit další výzkum nových cílů a léků na únavu při RS.
Jeho skupina nedávno provedla pilotní studii intravenózního ketaminu při únavě při RS s některými povzbudivými výsledky, ale zdůraznil, že je třeba ji otestovat ve větší studii, než ji bude možné doporučit pro použití v klinické praxi. „I když intravenózní léčba není ideální, zdá se, že účinek byl poměrně dlouhodobý a rozdíl byl patrný ještě po 28 dnech, takže by se možná mohl dávkovat jednou měsíčně, což by mohlo být proveditelné,“ řekl.“
Doktor Jeffrey Cohen z Clevelandské kliniky ke studii TRIUMPHANT uvedl, že „únava je běžným, často invalidizujícím příznakem RS. Je málo známá a pravděpodobně zahrnuje několik mechanismů. V současné době neexistuje žádná obecně účinná léčba únavy související s RS.“
„Tyto výsledky nejsou překvapivé a potvrzují předchozí studie,“ uvedl doktor Cohen. „Přestože tyto léky nepřinášejí žádný prospěch pacientům jako skupině, jednotlivým pacientům občas pomáhají, a proto se často empiricky zkoušejí.“
„Je také důležité zabývat se kromě RS i dalšími faktory, které mohou způsobovat únavu nebo k ní přispívat, například poruchami spánku, vedlejšími účinky léků, depresemi, jinými zdravotními stavy, jako je anémie nebo hypotyreóza,“ dodal.
Dr. Nourbakhsh oznámil, že obdržel osobní odměnu za konzultace, členství ve vědeckém poradním sboru, přednášky nebo jiné aktivity pro společnost Jazz Pharmaceuticals.
Verze tohoto článku původně vyšla na Medscape.com.