Existuje část společnosti, která prožívá život bez rodiny. A zdá se, že tato skupina se rozrůstá. Je to nová realita, která se odehrává po celém světě.
Důvodů je mnoho. Někdy jedináček nezaloží vlastní rodinu. Do stáří se tak dostávají osaměle. Někdy se rodiny jednoduše rozptýlí a jednotlivé osoby žijí tisíce kilometrů od sebe. A jindy je to násilí, které člověka donutí žít bez rodiny. Může se také stát, že někoho v pokročilém věku opustí jeho příbuzní.
„Pouto, které spojuje vaši autentickou rodinu, není krev, ale vzájemná úcta a radost.“
-Richard Bach-
Znepokojivé je, že ještě nedávno to byla výjimka. Nyní však, i když to není většina, je to stále běžný a rostoucí scénář. Vzrostl počet lidí, kteří se rozhodli neuzavřít manželství, a také počet rodin, které mají jen jedno dítě, je mnohem vyšší.
Život bez rodiny nás činí zranitelnějšími
Pojmem „rodina“ se hodně idealizuje. Pravdou je, že v rodinách se vždy vyskytují problémy. Stejně jako u párů jsou i rodiny plné rozporů. Tvoří je lidé, a tak se v nich vždy mísí ušlechtilé city a negativní vášně.
Přesto jsou obvykle rodinné vztahy pevnější než ty, které navazujeme s ostatními. Jak se říká, „krev je hustší než voda“. I mezi příbuznými, kteří si příliš nerozumějí, pokrevní vztahy často znamenají určitou míru vzájemné oddanosti.
Proto nás život bez rodiny činí zranitelnějšími. Je pravda, že někdy je rodina obrovským zdrojem fyzického nebo psychického rizika. Avšak ten, kdo má rodinu víceméně zdravou, je lépe chráněn před nástrahami života.
Samota jako volba
Říká se, že dříve či později budeme muset všichni čelit samotě. Buď proto, že se nemáme na koho obrátit, nebo proto, že ostatní prostě nejsou k dispozici, aby nám pomohli. A to platí bez ohledu na to, zda máte rodinu, nebo ne. Všichni se na to musíme citově připravit.
Je možné žít bez rodiny a přesto být šťastný? Odpověď zní ano. Lidé jsou obdařeni neuvěřitelnou schopností adaptace, která nám umožňuje vyrovnat se s nejrůznějšími okolnostmi.
Jediné, co je opravdu důležité, je, aby tento stav byl plodem vědomé volby. Buď proto, že jsme se pro takový život svobodně rozhodli, nebo proto, že okolnosti byly takové, že člověk může takový život přijmout, aniž by změnil své celkové směřování.
Když je život bez rodiny stavem, do kterého jsme nuceni, může být všechno úplně jinak. Může to být velmi bolestné. Může také vést ke strachu a úzkosti, které nakonec vedou k fyzickým onemocněním a dokonce ke smrti.
Myslete na budoucnost a tlačte se dopředu
V životě každého člověka nastane okamžik, kdy by si měl určit, jak moc mu na životě bez rodiny záleží. Někdy prostě necháte čas plynout, aniž byste se s tímto problémem skutečně vyrovnali. Ale přijde čas, kdy už může být pozdě.
Pokud si uvědomíme, že život s druhými je pro nás velmi důležitý, můžeme se rozhodnout a podniknout kroky k tomu, abychom tak žili. Koneckonců okolnosti našeho života nepadají z nebe, musíme si je vybudovat. Nejprve v mysli a v srdci a pak v činech. A skutečně existuje mnoho způsobů, jak dnes budovat rodinu. Můžeme zamíchat možnostmi a vybrat si tu nejlepší.
Na druhou stranu, pokud zjistíme, že život s druhými pro nás není tak důležitý, musíme se připravit na to, že přijmeme cenu tohoto rozhodnutí. Existují však i výhody. Žít bez rodiny neznamená propadnout se do absolutní samoty. Existují způsoby, jak se cítit, že všechno a všichni jsou vaším domovem.