10 gargantuovských a epických skladeb klasické hudby, při jejichž poslechu se budete cítit maličcí

author
1 minute, 26 seconds Read

15. srpna 2016, 15:13 | Aktualizováno: 18. dubna 2018, 16:18

Velké skladby, velké orchestry, velké zvuky, velké všechno. Jedná se o nejepičtější díla klasické hudby, která kdy byla napsána.

Takže jsme hledali ještě epičtější skladby, než jsou tyto:

A myslíme si, že jsme nějaké našli. Tady to je…

Sibelius – Symfonie č. 5

Přejděte rovnou k finále a kochejte se epickou majestátností vůbec nejlepší finské aproximace volání labutě – samozřejmě s použitím lesního rohu.

Verdi – Aida

Verdiho Aida je nejvelkolepější z velkých oper, která si žádá gargantuovské kulisy, obrovské síly orchestru a sbor velký tak, že by se s ním dala postavit pyramida.

Beethoven – Symfonie č. 9

Nic velkého, jen symfonie, která se snaží zahrnout VŠECHNO, CO JE DOBRÉ A SPRÁVNÉ V BOJI LIDSTVA PROTI TEMNOTĚ.

Stravinskij – Svěcení jara

Při své premiéře údajně vyvolala pozdvižení a také tak naprosto zní.

Saint-Saëns – Symfonie č. 3

Pro samý hluk a dojem dělá Saint-Saënsova takzvaná „varhanní“ symfonie práci jako žádná jiná.

John Williams – Superman

Protože nic neříká „epické“ tak jako fiktivní superhrdina s kalhotami mimo punčocháče a hrdinské téma hrané na lesní roh. Jednoduché, účinné, obrovské.

Haydn – Stvoření

Skladba, v níž se legenda rané klasiky pokouší rekonstruovat úsvit lidstva, přičemž má k dispozici pouze orchestr a sbor. A podaří se mu to.

Brian – Symfonie č. 1 („Gotická“)

Máte pár volných hodin? A zálibu ve společném hraní celého orchestru, sboru a dechového orchestru? Pak se vám bude hodit gargantuovská symfonie Havergala Briana ‚Gothic‘.

Similar Posts

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.