1) Pepek námořník debutoval v komiksu v lednu 1929. Pepek námořník byl původně jen jednou z mnoha postaviček komiksové série kreslené Elzie Segarem s názvem Thimble Theater, která existovala asi 10 let předtím, než se objevil Pepek námořník. Pepek byl jednooký, 34letý (narodil se v tajfunu v kalifornské Santa Monice), částečně deformovaný námořník s těžkou vadou řeči. Postava Pepka se rychle stala tak populární, že byl strip překřtěn na Thimble Theater Starring Popeye (Náprstkovo divadlo s Pepkem) a později se jmenoval pouze Pepek, což je název, který nese dodnes.
2) Kreslený film Pepek námořník dal angličtině několik termínů a slov:
- J. Wellington Wimpy, apatický, obézní, hamburgery milující Pepkův přítel, je údajně zdrojem termínu „wimp“ (což znamená plachý nebo zbabělý). „Wimpy’s“ je také nesmírně populární řetězec hamburgerových restaurací s rychlým občerstvením v Anglii.
- V pozdějších kreslených filmech o Pepkovi námořníkovi (počínaje rokem 1936) si Pepek námořník pořídí růžolícího, psovi podobného tvora jménem „Eugene the Jeep“. Evžen mluví pouze jedním slovem „džíp“ a má kouzelné, nezničitelné schopnosti, včetně schopnosti vypařovat se skrz zdi. Čtyři roky po debutu tohoto populárního psa bylo poprvé vyrobeno armádní vozidlo „General Purpose“, později známé jako „Jeep“. Předpokládá se, že velkou zásluhu na tom, že z „General Purpose“ (často nazývaného „GP“) později vznikl „Jeep“ (z „GP“), měl právě tento pes, přičemž kreslené filmy se během druhé světové války často promítaly vojákům, aby jim pomohly zvýšit morálku.
- Slovo „goon“, slangově označující zločince nebo lumpa, nevzniklo díky Pepkovi. V kreslených filmech o Pepkovi námořníkovi však ožila „Goon family“, skupina podivných, zvláštně vypadajících bytostí (v čele s Goonem Alicí). To dalo slovu „goon“ jeho další význam „divný nebo podivně vypadající“.
- V pozdějším komiksu Pepek námořník (nikoli ve filmovém komiksu) se objevila postava jménem „Dufus“. Dufus (v některých pramenech uváděný jako Pepkův synovec, v jiných jako synovec přítele) si brzy (zhruba od 60. let 20. století) vydobyl místo v americké mluvě jako „hloupý hlupák, tupec nebo hlupák“, později často psaný jako „doofus“.
3) Ačkoli se Pepek stal sám o sobě velmi populární komiksovou postavou, většina lidí ho zná a pamatuje si ho právě jako filmovou kreslenou hvězdu. Popeye se poprvé objevil na filmovém plátně v kresleném filmu společnosti Paramount s Betty Boop a názvem Pepek námořník z roku 1933. Kreslené filmy společnosti Paramount o Pepkovi námořníkovi byly tak populární, že v roce 1937 město Crystal City v Texasu postavilo oficiální „Pepkovu“ sochu, což bylo poprvé ve světové historii, kdy město postavilo sochu na počest kreslené postavičky.
4) Kresleného Pepka původně namluvil (1933-1935) „Red Pepper Sam“ (alias William Costello). Údajně nevyzpytatelné chování Red Pepper Sama přimělo Paramount k jeho propuštění. Nahradil ho Jack Mercer a všeobecně se soudí, že Mercer podal nejlepší výkony Pepka námořníka. (Všechny tři hlavní postavy seriálu, Pepka, Bluta a Olive Oylovou, namluvilo během vysílání seriálu několik různých herců a hereček).
Nebyly to skutečné Pepkovy „psané, scénáristické dialogy“, kterým se kreslený film nejvíce smál. Mercer, od přírody vtipný člověk, začal během natáčení Pepka vysílat „mimochodem“ poznámky a poznámky bokem. Tyto vtipné poznámky pravidelně vyvolávaly v kresleném filmu největší smích. Studio si zpočátku dělalo starosti, protože v kresleném filmu nebylo vidět, že by Mercerovy hlášky mluvil Pepek (jeho ústa se nehýbala); vypadalo to, že je říká jen tak ze vzduchu. Brzy si uvědomili, že filmovým divákům je synchronizace rtů ukradená; líbily se jim jen vtipné poznámky. Pepkovy „asides and ad-libs“ se brzy staly Pepkovou obchodní značkou a jeho nejoblíbenějším rysem.
5) V komiksu Pepek původně získával svou velkou sílu třením hlavy slepice Whiffle. Tento trik byl ovšem brzy změněn na špenát (do roku 1932). Špenát nejenže dával Pepkovi nadlidskou sílu, ale také obdařil námořníka schopnostmi, jako je virtuózní tanec nebo hra na klavír. Kreslené filmy o Pepkovi byly během krize tak populární, že se prodej špenátu v Americe zvýšil o 33 % a na krátkou dobu se dostal na třetí místo nejoblíbenějších dětských potravin po zmrzlině a krocanovi. Špenát „Pepek“ je stále druhou nejprodávanější značkou špenátu v Americe.
Jeho láska ke špenátu se poprvé projevila poté, co ho zmlátili a hodili do špenátového pole. V několika kreslených filmech Pepek vůbec nejí špenát, ale ty jsou vzácné. V jednom nemocniční pacient Pepek násilím krmí Bluta špenátem, aby ho Bluto zmlátil a on mohl vyvolat soucit u Olive. V jiném (polohrdinském) kresleném filmu Olive Oylová skutečně sní špenát, aby mohla zmlátit velmi sexy tělocvikářku, která s Pepkem flirtuje (učitelka tělocviku je založena na Mae Westové).
6) V jednom kresleném filmu Pepek říká svým synovcům, že je potomkem Herkula a že jeho předek původně získal sílu vdechováním česneku.
7) Během druhé světové války dosáhly karikatury Pepka námořníka nových výšin popularity a byly pravidelně používány k posílení morálky USA, částečně proto, že několik karikatur Pepka námořníka během válečných let neuvěřitelně rasisticky uráželo Japonce. Japonci jsou v nich například označováni jako „japončíci“ a zobrazováni se zlými, zubatými obličeji a tlustými brýlemi. „Zakázaný“ rasistický kreslený film o Pepkovi z druhé světové války s názvem „Seein‘ Red, White ‚n Blue“ má jedinečné historické prvenství v tom, že je jediným kresleným filmem o Pepkovi, kde Bluto a Pepek spojí své síly a spolknou společnou plechovku špenátu, aby zmlátili japonské vojáky.
Některé současné televizní stanice také vystřihují části kreslených filmů o Pepkovi kvůli urážlivému a rasistickému zobrazování Afroameričanů.
8) Během válečných let také Pepek provedl jasnou změnu šatníku. Místo obvyklé Pepkovy kapitánské čepice a černé vyhrnuté košile přešel Pepek na zcela bílý námořnický úbor doplněný bílou námořnickou čepicí. Toto oblečení mělo Pepkovi zůstat po celou dobu trvání kresleného seriálu, dokonce i po skončení války.
9) V nádherném animovaném filmu „Kdo obvinil králíka Rogera?“ se ve vrcholné scéně na konci filmu objeví téměř všechny slavné a oblíbené kreslené postavičky v historii animace… kromě Pepka. Ke kurióznímu vynechání nedošlo proto, že by na Pepka zapomněli, ale jednoduše proto, že Disney nemohl získat od studia Paramount legální povolení k použití námořníkovy podobizny.
10) Poté, co koncem padesátých a začátkem šedesátých let skončily velké kreslené filmy o Pepkovi, vydal syndikát King Features novou, mnohem chudší sérii kreslených filmů o „Pepkovi“. Tato série postrádá jakýkoli skutečný humor a ve srovnání s velmi vtipným původním „Pepkem“ bledne. Kvalita těchto Pepků se pohybuje v rozmezí od „mírně snesitelných“ až po mnohem častěji se vyskytující „nekoukatelné“. Producent těchto trapných Popejek poslední doby, Al Brodax, později v polovině 60. let produkoval lepší (ale ne skvělé) televizní kreslené filmy o Beatles. Největší Brodaxovo dílo vzniklo, když produkoval a podílel se na scénáři skvělého, přelomového animovaného filmu Beatles „Žlutá ponorka“ z roku 1968.
11) V komiksu je Pepkův jednooký rys v obličeji připisován „The mos‘ ‚arful battle“. Později je trochu nejasné, zda má Pepek skutečně jen jedno oko, nebo jen šilhá (ačkoli přinejmenším v jednom komiksu ho Bluto nazývá „jednookým skrčkem“).
12) V původním komiksu Thimble Theater byl přítel Olive Oyl „Ham Gravy“. Brzy byl z komiksové série vyřazen, protože popularita Pepka námořníka prudce stoupala. Přestože se anoreticky vyhlížející Olive Oylová nakonec stala Pepkovou přítelkyní, v komiksech a kreslených seriálech o Pepkovi Olive Pepka pravidelně uráží a nadává mu, je mu běžně nevěrná a celkově se k němu chová jako ke špíně. Ve více než jednom komiksu Pepek Olive nešťastného námořníka skutečně uhodí, udeří a/nebo zmlátí. Navzdory tomu a jejímu nedostatku jakéhokoli sex-appealu trvá Pepkova nehynoucí láska k Olive Oylové po celou námořníkovu kariéru.
13) Pepkův úhlavní nepřítel Brutus se původně jmenoval Bluto, ale to bylo z právních důvodů změněno. Ve většině epizod Pepka námořníka je Bluto jasným nepřítelem a soupeřem o náklonnost Olive. V mnoha případech však Bluto a Pepek začínají kreslený film jako „přátelé“ a „kamarádi“. Bluto však svého „kamaráda“ téměř pokaždé nevyhnutelně podrazí, což vyvolává otázku, proč ho Pepek nevyřadí ze svého života a „seznamu kamarádů“ jako zlozvyk.