„… jak vůl olizuje zeleň polí“. .
Olizování rostlin
Komentátoři rozebírají otázku, co je jedinečného na způsobu, jakým vůl olizuje úrodu polí, což je obraz, který Moav použil k popisu nebezpečí příchodu Bnej Jisraele do země. Podle Rašiho „cokoli vůl olízne, nebude požehnáno“. Siftei Chachamim vysvětluje, co tím Raši myslí: „Tak jako vůl vyvrací vše z kořene, tak i tito lidé vyvrátí vše, jak je psáno: ‚dokud z něj nic nepřežije‘ . Kdyby tomu tak nebylo, mělo se ve verši psát o olizování všech domestikovaných zvířat obecně.“
Podle Siftej Chachamim tedy přirovnání k volovi není náhodné a bylo vybráno z ostatních domestikovaných zvířat, aby se zdůraznil proces, který je pro vola (a dobytek obecně) jedinečný – že vytrhává rostlinu z kořene a neodkusuje jen to, co roste nad zemí. Tento mechanismus popisuje Abarbanel: „Jsou tací, kteří vysvětlují ‚jako vůl olizuje‘, protože vůl olizuje rostliny jazykem, protože nemá horní zuby, kterými by rostlinu uřízl. A ničí rostlinu slinami, které mu vycházejí z tlamy.“ Kromě role, kterou hraje jazyk při vytrhávání rostlin, Abarbanel také popisuje, jak vůl svými slinami poškozuje rostliny, které zůstávají na poli. Všímá si také velké velikosti a velké síly vola. „Obává se také, že Jisrael vylíže celé společenství, nejen jeho vlastní národ, ale i všechny okolní národy budou zničeny, stejně jako vůl ničí všechnu zeleň a nelze mu zabránit v naplnění jeho touhy.“
Zajímalo by mě, nakolik jsou tyto komentáře blízké fyzické realitě a zda dokládají detailní znalosti komentátorů o způsobu, jakým se vůl nebo dobytek obecně živí. Mnoho výzkumů ukázalo rozdíly mezi způsobem stravování skotu a ovcí, my se však zaměříme na varianty, které mohou vysvětlit vliv, který má skot na rostliny v zemi, kde se pase.
Méně žvýkací činnost
Kravy a voli se při pastvě pohybují pomalu, s nosem blízko země. Pomocí svých velmi ohebných jazyků uchopí trs trávy a prudkým otočením hlavy jej vytrhnou ze země. To často vede k vytažení celé rostliny s kořeny. Z tohoto důvodu nemůže skot spásat trávu kratší než 1 cm, na rozdíl od koní a ovcí, které mohou žvýkat mnohem blíže k zemi. Ovce nepoužívají jazyk, ale rty. Trávu stříhají tak, že chrupavku v horní čelisti zatlačí do řezáků. Při pastvě všechna zvířata očichávají okolní vzduch, aby našla své oblíbené rostliny, bohaté na energii a snadno stravitelné. Větší skot žvýká méně, a proto polyká rychleji než ovce, takže má na pastvině větší účinek.
Destruktivní sliny
Dospělá kráva vyprodukuje během jednoho dne pastvy asi 100-150 litrů slin. To je potřeba k zajištění tekutiny pro fermentaci trávy v žaludku zvířete a k vytvoření správné hladiny kyselosti. Skutečnost, že skot produkuje velké množství slin, má důsledky pro zákony šabatu. „Tam, kde se píše, že je dovoleno dát jídlo před zvíře, se to týká zvířete, které má ‚čistou tlamu‘, jako je osel, který nemá mnoho slin. Příkladem zvířete, které má ‚špatnou tlamu‘, je kráva.“ . Šulchan Aruch přijímá tuto zásadu jako halachu: „Jídlo lze vzít od osla a dát volovi, ale nemělo by se brát jídlo od vola a dávat ho oslovi, protože je zkažené slinami vola a pro osla už není vhodné.“ . Možná je tato pasáž Talmudu zdrojem Abarbanelova komentáře, že „zničí rostlinu slinami, které mu vycházejí z tlamy“
.