Pokud žijete v zalesněné oblasti, hrozba klíšťat jelenů přenášejících lymskou boreliózu, která na vás číhá na dvorku, vás může přimět dvakrát si rozmyslet, zda pustíte své děti a domácí mazlíčky hrát si ven. Vy ani vaše rodina však nemusíte být vězni těchto obtížných škůdců. Pokud jste vyzbrojeni správnými fakty a řešeními léčby, můžete získat kontrolu nad populací klíšťat jeleních na vašem dvoře a uklidnit se.
MÝTY O KLÍŠTECH JEŘABÍCH
O klíšťatech jeleních a jejich chování existuje poměrně dost mýtů. Zjistěte, kolik toho o těchto škůdcích víte, když odpovíte na následující pravdivá nebo nepravdivá tvrzení:
1. Mýty o klíšťatech. Klíšťata jelenovitých hynou po silných mrazech nebo mrazu.
Nepravda. Klíšťata jelenovitých mohou přežít silné mrazy. Ve skutečnosti jsou po prvních mrazech aktivnější.1 Je známo, že klíšťata jelenovitých přežívají v mrazivých teplotách zabalená pod sněhem.2
2. Klíšťata jelenovitých nejsou pouhým okem viditelná.
Nepravda. Zatímco ve stádiu larvy není vidět žádné klíště, klíště jelení můžete vidět ve stádiu nymfy a dospělce. Ve stadiu nymfy vypadá většina klíšťat jako malé černé skvrnky nebo makovice.1
3. Klíšťata jelenů se rodí s boreliózou.
Nepravda. Klíšťata jelenovitých po vylíhnutí boreliózu nepřenášejí; přenašeči se stávají po nakrmení běžnými hlodavci, včetně polních myší bělásků. Myši polní zahajují řetězec boreliózy, protože přenášejí patogen, který vede k onemocnění.3 Když se klíště jelení nakrmí myší přenašečkou, pozře patogen a nakazí se.3 Klíšťata jelení přenášejí i další bakteriální onemocnění, včetně anaplazmózy,4 borrelie miyamotoi5 a babeziózy, onemocnění vzniklého z parazita, který napadá červené krvinky.6