Mamutí power-akordový řev AC/DC se stal jedním z nejvlivnějších hardrockových zvuků 70. let a jedním z určujících zvuků rocku a metalu. Svým způsobem byl reakcí na pompézní art rock a hřmotný arena rock počátku 70. let. Rock AC/DC byl minimalistický – bez ohledu na to, jak mohutné a drtivé byly jejich kytarové akordy, byl v něm jasně cítit prostor a zdrženlivost. V kombinaci s hrtanem drásajícím vokálem Bona Scotta zplodila kapela v následujících dvou desetiletích nespočet napodobitelů a komerční úspěch slavila až do roku 2000, přičemž největší hity zaznamenala poté, co Scotta nahradil Brian Johnson.
AC/DC založil v roce 1973 v Austrálii kytarista Malcolm Young poté, co se rozpadla jeho předchozí skupina Velvet Underground (s touto zásadní americkou skupinou nemá nic společného). S jeho mladším bratrem Angusem, který sloužil jako sólový kytarista, odehrála skupina několik koncertů v okolí Sydney. Angusovi bylo v té době teprve 18 let a jeho sestra mu navrhla, aby na pódiu nosil školní uniformu; tento vzhled se stal vizuální značkou kapely. Ještě v Sydney natočila původní sestava se zpěvákem Davem Evansem singl „Can I Sit Next to You“, který produkovali bývalý člen skupiny Easybeats Harry Vanda a George Young (starší bratr Malcolma a Anguse).
Následujícího roku se skupina přestěhovala do Melbourne, kde se k ní připojili bubeník Phil Rudd (dříve působící v Coloured Balls) a baskytarista Mark Evans. Šofér kapely Bon Scott se stal hlavním zpěvákem, když zpěvák Dave Evans odmítl jít na pódium. Scott předtím působil jako zpěvák australských progrockových skupin Fraternity a The Valentines. Co je však důležitější, pomohl upevnit image skupiny jako surovce – byl několikrát odsouzen za drobné kriminální delikty a australská armáda ho odmítla pro „sociální nepřizpůsobivost“. AC/DC byli sociálně nepřizpůsobiví. Během své kariéry dávali přednost drsným dvojsmyslům a násilným obrazům, které byly okořeněny zlomyslným smyslem pro legraci.
Skupina vydala v Austrálii dvě alba – High Voltage a T.N.T. – v letech 1974 a 1975. Materiál z těchto dvou desek tvořil v roce 1976 vydání High Voltage v USA a Velké Británii; skupina také absolvovala turné po obou zemích. Koncem roku následovala deska Dirty Deeds Done Dirt Cheap. Na podzim 1977 vydali AC/DC desku Let There Be Rock, která se stala jejich prvním albem, jež se umístilo v amerických hitparádách. Album Powerage, vydané na jaře 1978, ještě více rozšířilo jejich publikum, a to především díky dynamickým koncertům (které byly zachyceny na živáku If You Want Blood You’ve Got It z roku 1978). Skutečný úspěch kapele přineslo až album Highway to Hell z následujícího roku, které se dostalo na 17. místo v USA a na 8. místo ve Velké Británii a stalo se prvním milionovým albem skupiny.
Vlak AC/DC vykolejil, když 19. února 1980 zemřel Bon Scott. Oficiální zpráva koronera uváděla, že se „upil k smrti“. V březnu kapela nahradila Scotta Brianem Johnsonem. Následující měsíc nahráli album Back in Black, které se stalo jejich největším albem a kterého se jen v USA prodalo přes deset milionů kopií. Několik následujících let byla skupina jednou z největších rockových kapel na světě, přičemž album For Those About to Rock We Salute You se v USA dostalo na vrchol hitparády. V roce 1983 Rudd po natočení alba Flick of the Switch odešel; nahradil ho Simon Wright.
S albem Flick of the Switch začala komerční pozice AC/DC upadat a zvrátit ji dokázala až deska The Razor’s Edge z roku 1990, z níž pochází hit „Thunderstruck“. Ačkoli AC/DC nebyli takovou komerční silou jako na přelomu 70. a 80. let, v 90. letech si udrželi status největšího mezinárodního koncertního taháku. Na podzim roku 1995 vyšlo jejich šestnácté album Ballbreaker. Album, které produkoval Rick Rubin, získalo jedny z nejpozitivnějších recenzí v kariéře AC/DC; dostalo se také na čtvrté místo americké hitparády a během prvních šesti měsíců od vydání se ho prodalo přes milion kopií. Počátkem roku 2000 následovalo album Stiff Upper Lip s podobnými výsledky. V roce 2001 podepsali AC/DC smlouvu se společností Sony na několik alb, která vyústila v řadu reedicí a DVD, a v roce 2008 se vrátili do studia, aby natočili zcela novou kolekci písní Black Ice, která se dostala na vrchol hitparád v mnoha zemích (včetně Austrálie, USA a Velké Británie) a po níž následovalo první světové turné skupiny od roku 2001. O dva roky později se hudba skupiny výrazně objevila v akčním filmu Iron Man 2 a v souvislosti s filmem byla vydána kompilace pod názvem Iron Man 2.
Když AC/DC v roce 2014 začali pracovat na novém albu s producentem Brendanem O’Brienem, oznámili, že Malcolm Young trpí demencí a skupinu opustil; jeho místo na nahrávacích sessions a doprovodném turné ke 40. výročí založení skupiny zaujal jeho synovec Stevie Young, který se následně ke skupině připojil na plný úvazek. Těsně před prosincovým vydáním alba Rock or Bust byl bubeník Phil Rudd zatčen na základě obvinění z pokusu o objednání vraždy, vyhrožování zabitím a držení marihuany a metamfetaminu. Přestože obvinění z domluvené vraždy byla stažena, ostatní zůstala a bubeníkova budoucnost v kapele byla nejistá. Přesto AC/DC vykročili vpřed vydáním alba Rock or Bust a plány na turné v roce 2015. V roce 2017 Malcolm Young v listopadu zemřel ve věku 64 let. Po dvouleté přestávce se kapela znovu sešla s producentem Brendanem O’Brienem a natočila své sedmnácté studiové album Power Up, které se stalo potřetí za sebou číslem jedna v Austrálii a potřetí se dostalo na první místo hitparády v USA
.