Arkansas State Bird – Mockingbird – Mimus polyglottos

author
20 minutes, 1 second Read

McGowan, Jay. Drozda severního. 2016. https://www.allaboutbirds.org. Říjen 2019.

Státní pták Arkansasu – drozd zpěvný

Dne 5. března 1929 schválilo valné shromáždění Arkansasu drozd zpěvný (Mimus polyglottos) jako oficiálního státního ptáka. Tento krok sponzorovala Federace ženských klubů. Drozda zpěvného obdivují natolik, že je také státním ptákem Floridy, Texasu, Tennessee a Mississippi.

Pokud jste v Arkansasu a chcete zahlédnout drozda zpěvného, rád se zdržuje na otevřených prostranstvích s keři a stromy, a to po celý rok.

APPEARACE

Drozd má světlé odstíny šedé s bílou hrudí a bílou spodní stranou. Včetně ocasu měří na délku asi 10 centimetrů. Když je drozda v letu, jsou v rozpětí jeho křídel 14 palců viditelné dvě bílé skvrny. Samci i samice mají stejný vzhled; dlouhý ocas s bílými vnějšími pery a černým středem ocasních per. Drozd zpěvný má tenký černo-hnědý zobák. Oči mají nažloutlou až oranžovou barvu s tenkými tmavými očními linkami.

HABITAT

Typická hnízdiště drozdů jsou nízko nad zemí v hustých trnitých keřích. Keře, které si vybírají, mají v blízkosti také nějaký typ vysokého posedu, kde samec drozda vyhlíží případné nebezpečí a zpěvem brání své teritorium. Samci a samice společně staví hustá, otevřená hnízda převážně z trávy a větviček. Obvykle staví dvě hnízda ročně, ale někdy mají 3 nebo 4 hnízda v závislosti na počasí. Nemigrují pryč, ale zůstávají na jednom místě po celý rok.

DIET

Drozdy potřebují ke krmení travnaté plochy. Jejich hlavní potravu tvoří hmyz, jako jsou brouci, mravenci, kobylky a pavouci, ale v zimě si rádi pochutnají i na bobulích a semenech.

DĚTSKÉ FAKTA

Drozda dostal své jméno proto, že napodobuje zpěv jiných ptáků. Jeden pták může mít až 200 zpěvů, ale běžně jich má alespoň 25 nebo 30. Zpěvy jsou velmi rozmanité. Drozdi dokáží napodobovat zvuky některých druhů hmyzu, obojživelníků a neživé zvuky věcí, jako jsou skřípající vrata, klavíry nebo sirény. Jsou zuřivými obránci svých hnízdišť a střemhlavě bombardují kočky a psy, kteří se k nim příliš přiblíží, a příležitostně je také napodobují.

SCIENTIFICKÁ KLASIFIKACE

Království: Animalia (živočichové)
Phylum: Chordata (chordáti)
Class: Chordata (chordáti)
Třída: Ptáci (Aves)
Rod: Ptáci (Aves) Řád: Passeriformes (pěvci)
Člen: Sturnidae (špačkovití)
Rod: Sturnidae (špačkovití) Mimus Boie, 1826 (drozdi)
Druhy: Mimus Boie, 1826 (špačci)
Druh: Mimus Boie, 1826 (špačci) (Linnaeus, 1758) – Centzontle norteño (drozda severního)
Vědecký název: Mimus polyglottos (Linnaeus, 1758): Mimus polyglottos
Taxonomické pořadové číslo: 17862

Název: John James Audubon, F. R. SS. L. & E.

VOLUME II.

PŘÍBRAMSKÝ MIKULÁŠ

ORPHEUS POLYGLOTTUS, Linn.

TITUL CXXXVIII.-Samec a samice.

Je to tam, kde velká magnólie vystřeluje svůj majestátní kmen, korunovaný věčně zelenými listy a ozdobený tisíci nádhernými květy, které provoní vzduch kolem; kde lesy a pole zdobí květy všech odstínů; kde zlatý pomeranč zdobí zahrady a háje; kde bignonie různých druhů proplétají svá pnoucí se stébla kolem bíle kvetoucích stuárií a stoupají ještě výš a pokrývají vrcholky vysokých stromů kolem, doprovázené nesčetnými liánami, které tu a tam obrůstají husté listí nádherných lesů a dodávají jarnímu vánku nepatrnou část vůně svých shluků květů; kde vlídné teplo zřídkakdy opouští atmosféru; kde se na každém kroku setkáváme s bobulemi a plody všeho druhu; – jedním slovem, laskavý čtenáři, zdá se, že právě tam se příroda zastavila, když procházela zemí, a otevřela své zásoby, aby nešetrnou rukou rozsypala rozmanitá semena, z nichž vzešly všechny ty krásné a nádherné formy, které bych se marně pokoušel popsat, aby se tam usadil posměváček, jen aby bylo slyšet jeho podivuhodný zpěv.

Ale kde je ta příznivá země?“ – „Na tomto velkém kontinentu.“ – „Právě v Louisianě, čtenáři, jsou tyto dary přírody v největší dokonalosti. Právě tam bys měl naslouchat milostnému zpěvu drozda, jako to v tuto chvíli dělám já. Podívej se, jak létá kolem své družky pohyby lehkými jako pohyby motýla! Jeho ocas je široce roztažený, vznese se do vzduchu na malou vzdálenost, opíše kruh, a když opět přistane, přiblíží se ke své milované a oči mu září rozkoší, neboť mu již slíbila, že bude jeho a jediná. Jeho krásná křídla se jemně zvednou, pokloní se své lásce, znovu se odrazí vzhůru, rozevře zobák a spustí svou melodii, plný radosti z vítězství, kterého dosáhl.

Nejsou to tiché zvuky flétny nebo hajného, které slyším, ale sladší tóny vlastní hudby přírody. Jemnost písně, rozmanité modulace a gradace, rozsah jejího kompasu, velká brilantnost provedení jsou bezkonkurenční. Na světě pravděpodobně neexistuje pták, který by měl všechny hudební kvality tohoto krále zpěvu, jenž vše odvozuje od samotné přírody. Ano, čtenáři, všechno!“

Sotva znovu přistál a manželská smlouva byla zpečetěna, jako by se jeho hruď měla roztrhnout rozkoší, znovu vylévá své tóny s větší jemností a bohatostí než předtím. Nyní se vznáší výš a ostražitě se rozhlíží kolem sebe, aby se ujistil, že nikdo není svědkem jeho blaženosti. Když tyto milostné scény, které vidí jen vášnivý milovník přírody, skončí, tančí vzduchem plný života a rozkoše, a jako by chtěl svou milou přesvědčit, že k obohacení jejích nadějí má v zásobě ještě mnoho lásky, začne v tu chvíli znovu a napodobuje všechny tóny, které příroda propůjčila ostatním zpěvákům háje.

Na chvíli tak stráví každý dlouhý den a příjemnou noc, ale na zvláštní tón samičky přestane zpívat a věnuje se jejím přáním. Je třeba připravit hnízdo a výběr místa, kam ho položí, se stane věcí vzájemné úvahy. Prohlíží se pomerančovník, fíkovník, hrušeň v zahradách; navštěvují se také husté šípkové trsy. Všechny se zdají být tak vhodné pro daný účel a pták tak dobře ví, že člověk není jeho nejnebezpečnějším nepřítelem, že místo aby se před ním stáhl, nakonec se usadí v jeho blízkosti, třeba na nejbližším stromě u jeho okna. Sušené větvičky, listí, trávu, bavlnu, len a další látky sbírají, nosí na rozvětvenou větev a tam je upravují. Pět vajíček je nakladeno v pravý čas, kdy samec nemá na práci nic jiného než zpívat své družce, aby si odpočinula, a znovu naladí svou píšťalu. Každou chvíli zahlédne na zemi hmyz, jehož chuť jistě potěší jeho milovanou. Vrhne se na něj, vezme ho do zobáku, tluče jím o zem a letí do hnízda, aby se nakrmil a přijal vřelé díky své oddané samičky.

Když uplyne čtrnáct dní, mladá mláďata vyžadují veškerou péči a pozornost. Jejich příbytek nenavštíví žádná kočka, žádný odporný had ani obávaný jestřáb. Obyvatelé vedlejšího domu se totiž do té doby s roztomilým párem drozdů docela sžili a s potěšením přispívají k jejich bezpečnosti. Rosničky z polí a mnoho druhů ovoce ze zahrad ve směsi s hmyzem dodávají potravu mláďatům i rodičům. Mláďata brzy vylézají z hnízda a za dalších čtrnáct dní, když už jsou schopna čile létat a sama se živit, opouštějí rodičovské ptáky, jak to dělají mnohé jiné druhy.

Výše uvedený popis neobsahuje vše, co bych vám chtěl říci o zvycích tohoto pozoruhodného zpěváka, a proto se přesunu do lesů a divočiny, kde ho prozkoumáme podrobněji.

Drozdy zůstávají v Louisianě po celý rok. S údivem jsem pozoroval, že když se koncem října vrátí ti, kteří odletěli do východních států, někteří až do Bostonu, okamžitě je poznají „jižané“, kteří na ně útočí při každé příležitosti. Přesvědčil jsem se o tom, když jsem pozoroval větší plachost, kterou cizinci projevovali několik týdnů po svém příjezdu. Tato plachost však brzy pomine, stejně jako nepřátelství, které projevují místní ptáci, a během zimy se mezi spojenými kmeny projevuje velká družnost.

Na začátku dubna, někdy i o čtrnáct dní dříve, se drozdi páří a staví si hnízda. V některých případech jsou tak neopatrní, že umístí hnízdo mezi zábradlí plotu přímo u cesty. Často jsem je našel na takových místech nebo v polích, stejně jako v šípkách, ale vždy tak snadno objevitelných, že každý, kdo si je chce opatřit, tak může učinit ve velmi krátké době. Zvenku je hrubě stavěná, protože se skládá ze suchých šípků, uschlého listí stromů a travin smíchaných s vlnou. Uvnitř je zakončena vláknitými kořeny, které jsou rozmístěny do kruhu, ale jsou nedbale uspořádány. Samice snáší poprvé čtyři až šest vajec, podruhé čtyři nebo pět, a když je třetí snůška, což se někdy stává, málokdy více než tři, z nichž jsem zřídka našel vylíhlá více než dvě. Vajíčka jsou krátce oválná, světle zelená, skvrnitá a tečkovaná. Mláďata z poslední snůšky nejsou schopna se uživit až do konce sezóny, kdy je již mnoho bobulí a hmyzu nedostatek, a proto jsou malého vzrůstu; tato okolnost přiměla některé lidi k domněnce, že ve Spojených státech existují dva druhy drozda obecného, větší a menší. To však podle mého pozorování není správné. Na trh s ptáky v New Orleans se často dostává první hejno již v polovině dubna. O něco dále v zemi jsou venku do patnáctého května. Druhá snůška se líhne v červenci a třetí v druhé polovině září.

Čím více se blížíte k mořskému pobřeží, tím hojnější jsou tito ptáci. Přirozeně si oblíbili sypké písky a oblasti chudé na malé stromy, šípky a nízké keře.

Během inkubace věnuje samice tak přesnou pozornost tomu, v jaké poloze zanechává svá vejce, když se vydá na krátkou vzdálenost za cvičením a občerstvením, aby posbírala štěrk nebo se vyválela v prachu, že když po návratu zjistí, že některé z nich bylo přemístěno nebo se ho dotkla lidská ruka, vydá tichý žalostný tón, při jehož zvuku se k ní samec okamžitě přidá a oba je lze vidět, jak si společně kondolují. Někteří lidé se domnívají, že samice v takových případech opouští hnízdo, ale tato představa je mylná. Naopak, samice zdvojnásobí svou vytrvalost a péči a sotva na chvíli opustí hnízdo; teprve když je opakovaně nucena opustit drahé místo a je velmi znepokojena častými vniknutími, nakonec ho neochotně opustí. Pokud jsou vejce těsně před vylíhnutím, téměř snese, aby se jí někdo zmocnil.

Různé druhy hadů vylézají na hnízda a obvykle vysávají vejce nebo polykají mláďata; při všech takových příležitostech však na místo přilétá nejen pár, kterému hnízdo patří, ale i mnoho dalších drozdařů z okolí, kteří plazy napadají a v některých případech mají takové štěstí, že je buď donutí k ústupu, nebo je připraví o život. Nebezpečnými nepřáteli jsou také kočky, které opustily domy a v polodivokém stavu se potulují po polích, protože se často nepozorovaně přiblíží k hnízdu a při jednom výpadu sejmou matku nebo alespoň zničí vejce či mláďata a převrátí hnízdo. Děti hnízda těchto ptáků ničí jen zřídka a sadaři je většinou chrání. V celé Louisianě převládá tento smysl natolik, že v žádném případě nedovolí, aby byl drozda zastřelen.

V zimě se téměř všichni drozdi přibližují k farmářským domům a plantážím a žijí kolem zahrad nebo přístavků. Často jsou pak k vidění na střechách a posedávají na vrcholcích komínů; přesto se vždy zdají být plní života. Při hledání potravy na zemi jsou jejich pohyby lehké a elegantní a často rozevírají křídla jako motýli, když se vyhřívají na slunci, udělají krok nebo dva a opět roztáhnou křídla. Za mírného počasí jsou staří samci slyšet zpívat se stejnou náladou jako na jaře nebo v létě, zatímco mladší ptáci se pilně připravují na milostné období. Ve dne i v noci se zřídka uchylují do nitra lesa, ale obvykle hnízdí mezi listím stálezelených stromů v bezprostřední blízkosti domů v Louisianě, ačkoli ve východních státech dávají přednost nízkým jedlím.

Let drozdů se uskutečňuje krátkými záškuby těla a křídel, při každém z nich je patrný silný škubavý pohyb ocasu. Tento pohyb je ještě patrnější za chůze, kdy pták otevírá ocas jako vějíř a okamžitě jej opět zavírá. Běžný křik nebo volání tohoto ptáka je velmi truchlivý tón, který se podobá tomu, který při podobných příležitostech vydává jeho první příbuzný Orpheus rufus nebo, jak se mu běžně říká, „francouzský drozd“. Při cestování je tento let jen trochu delší, protože pták přelétá od stromu ke stromu nebo nanejvýš přes pole a sotva, pokud vůbec, se vznese výš než na vrchol lesa. Během této migrace se obvykle uchyluje do nejvyšších částí lesa v blízkosti vodních toků, vydává svůj obvyklý smuteční tón a na těchto místech hnízdí. Cestuje převážně ve dne.

Málo jestřábů na drozdovité ptáky útočí, protože při jejich přiblížení, ať je jakkoli náhlé, jsou vždy připraveni se nejen rázně a s neochvějnou odvahou bránit, ale vyjít útočníkovi vstříc na půl cesty a donutit ho, aby od svého záměru upustil. Jediný jestřáb, který je občas překvapí, je Astur Cooperii, který letí nízko s velkou rychlostí a odnese ptáka bez zjevného zastavení. Pokud se stane, že lump svou kořist mine, stane se útočníkem zase drozda, který jestřába s velkou odvahou pronásleduje a mezitím přivolá na pomoc všechny ptáky svého druhu; A přestože nedokáže nájezdníka dostihnout, poplach vyvolaný jejich křikem, který se postupně šíří mezi všemi ptáky v okolí jako hlášení strážných ve službě, mu zabrání v úspěšném pokusu.

Hudebních schopností tohoto ptáka si často všímají evropští přírodovědci a lidé, kteří nacházejí potěšení v poslechu zpěvu různých ptáků v zajetí nebo na svobodě. Někteří z nich popisují tóny slavíka, které se občas plně vyrovnají tónům našeho ptáka, ale srovnávat jeho eseje s dokonalým talentem drozda je podle mého názoru zcela absurdní.

Drozda lze snadno odchovat ručně z hnízda, z něhož by měl být vyveden, když je mu osm nebo deset dní. Stane se tak důvěrným a přítulným, že často následuje svého majitele po domě. Znám jednoho, který byl vyveden z hnízda jednoho pána v Natchezu a který často vylétal z domu, vyluzoval své melodie a vracel se, jakmile spatřil svého chovatele. Přes veškerou péči a péči věnovanou zdokonalování hlasových schopností tohoto ptáka v zajetí jsem však nikdy neslyšel, že by v tomto stavu vydával něco, co by se melodií blížilo jeho přirozenému zpěvu.

Samec je v hnízdě snadno rozeznatelný, jakmile je mládě trochu vylétlé, je větší než samice a je čistěji bílý. Při pohledu na ruku, která se ho chystá zvednout, se v hnízdě neskrčí tak hluboko jako samička. Dobře zpívající ptáci tohoto druhu mají často vysokou cenu. Jsou to dlouhověcí a velmi příjemní společníci. Jejich imitační schopnosti jsou obdivuhodné a s lehkostí napodobují všechny své lesní či vodní bratry i mnohé čtyřnožce. Slyšel jsem tvrdit, že mají schopnost napodobovat lidský hlas, ale nikdy jsem se nesetkal s příkladem, kdy by tuto údajnou schopnost projevily.

MOCKING-BIRD, Turdus polyglottus, Wils. Amer. Orn., sv. ii. s. 14.
TURDUS POLYGLOTTUS, Bonap. Syn., s. 74.
MOCKING-BIRD, Turdus polyglottus, Nutt. Man., díl i. s. 320.
MOCKING-BIRD, Turdus polyglottus, Aud. Orn. Biog, vol. i. p. 108; vol. v.p. 438.

Male.

Svrchní části šedohnědé; peří křídel a ocasu šedočerné; špičky sekundárních per, okraje primárních per a velká skvrna na konci tří postranních ocasních per bílé; spodní části bělavé, vyznačené trojúhelníkovými soumračnými skvrnami, z nichž je zřetelná linie od báze zobáku; hrdlo, střed prsou, břicho a spodní části ocasních per beze skvrn.

U dospělého samce tohoto slavného ptáka je střecha úst plochá, se dvěma úzkými podélnými patrovými hřebeny a přední střední výraznou linií; zadní otvor nártu je oblongo-lineární, lemovaný ostrými papilami, jimiž je pokryta i celá membrána patra. Jazyk je štíhlý, 7 dvanáctin dlouhý, na bázi emarginovaný a papilnatý, nahoře kanalizovaný, rohovitý a tenký směrem ke konci, který je rozříznutý a rozříznutý. Šířka úst je 6 dvanáctin. Jícen je 3 palce dlouhý a téměř stejně široký, 4 1/2 dvanáctiny, pokud není na začátku trochu širší. Proventrikulární žlázy tvoří pás o šířce 5 dvanáctin palce. Žaludek, , je poměrně malý, široce eliptický, 9 dvanáctin dlouhý, 7 1/2 dvanáctiny široký, značně stlačený; jeho svalový obal je středně vyvinutý, pravý sval je silný 1 1/2 dvanáctiny, levý 1 dvanáctinu; epitel je hustý, tuhý, červenohnědý, se sedmi podélnými rýhami na jedné a třemi na druhé straně. Střevo , , je středně dlouhé a široké; dvanáctník , , se ve vzdálenosti 1 1/4 palce stáčí a je 3 dvanáctiny široký, stejně jako zbytek střeva, jehož celá délka je 9 1/2 palce; kloaka , , je velmi málo zvětšená; slepé střevo , , je 2 dvanáctiny dlouhé a 1/2 dvanáctiny široké, jejich vzdálenost od konce je 8 dvanáctin.

Pravý lalok jater je velmi velký, je 1 palec 1 1/2 dvanáctiny dlouhý a zasahuje pod přední část žaludku v podobě zaobleného laloku s tenkými okraji; levý lalok je 10 dvanáctin dlouhý a leží pod proventrikulem a levou stranou žaludku. Srdce je středně velké, 7 1/2 dvanáctiny délky, 5 dvanáctin šířky, kuželovitého tupého tvaru.

Hltanový otvor je 1 1/2 dvanáctiny délky a je opatřen stejnými svaly jako u ostatních pěvců, tj. thyro-arytenoideus, který přechází od okraje štítné chrupavky v její dolní části, aby se vsunul do hrotu a boků arytenoidní chrupavky; thyro-cricoideus, který přechází od předního okraje štítné žlázy dozadu ke krikoidu; malý sval, crico-arytenoideus, který pomáhá uzavřít glottis; a několik malých skluzů podobných těm, které se vyskytují u jiných drozdů, a zejména u vran, u nichž jsou tyto části, protože jsou větší, lépe viditelné. Průdušnice je 1 palec 10 dvanáctin dlouhá, značně zploštělá, postupně se zužující z 1 1/2 dvanáctiny na 1 dvanáctinu; kroužků, které jsou pevné, je asi 60 a 2 dimidické kroužky. Boční svaly jsou štíhlé, stejně jako svaly sterno-tracheální. Jsou zde čtyři páry dolních hrtanových svalů; přední, jdoucí ke špičce prvního půlkruhu, druhý ke špičce druhého, třetí širší a vložený do části posledního půlkruhu, čtvrtý neboli zadní nebo horní, dlouhý, úzký a vložený do špičky téhož půlkruhu. Kromě nich je zde, stejně jako u všech suchozemských ptáků, dvojice velmi štíhlých svalů, tzv. cleido-tracheálních, které vyrůstají po stranách štítné chrupavky a jsou zasunuty do furkule. Průdušky jsou poměrně široké a krátké, z 12 chrupavčitých polokroužků.

Stejně jako u všech ptáků této čeledi je na každé straně velmi štíhlá slinná žláza, ležící mezi větví dolní čelisti a sliznicí úst, na které se otevírá vpředu k uzdičce jazyka. Tento druh je hojný v Texasu, kde se rozmnožuje. Vajíčka jsou obvykle jeden palec dlouhá a devět dvanáctin a čtvrtiny široká. FLORIDA JESSAMINE.

GELSEMINUM NITIDUM, Mich. Flor. Amer., sv. i. s. 120. Pursch, Flor. Amer., sv. i. s. 184.-PENTANDRIA DIGYNIA, Linn. APOCINEAE, Juss.

Poléhavý keř s hladkými kopinatými listy, axilárními úbory žlutých květů, které jsou nálevkovité, s koncem rozprostřeným a téměř stejným, kalichem pětizubým, tobolkou dvoubuněčnou a dvoupouzdrou. Roste podél mořského pobřeží, zejména v blízkosti řek, od Virginie po Floridu, kvete po celé léto. Květy jsou voňavé. Nazývá se také jessamine Carolina a yellow jessamine.

Drozda je také státním ptákem Floridy, Mississippi, Tennessee a Texasu

.

Similar Posts

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.