Hlavní článek | Diskuse | Související články | Bibliografie | Externí odkazy. | Citovatelná verze | ||||||||||||||
Tento editovatelný hlavní článek má schválenou citovatelnou verzi (viz jeho podstránka Citovatelná verze). Přestože jsme pracovali svědomitě, nemůžeme zaručit, že tento hlavní článek ani jeho citovatelná verze jsou zcela bez chyb. Tím, že pomůžete vylepšit tento editovatelný hlavní článek, pomůžete procesu vytváření nové, vylepšené citovatelné verze. |
Bar (symbol bar) je v mnoha zemích široce používaná jednotka tlaku. Nejedná se o jednotku SI, ani o jednotku cgs, ale je akceptována pro použití s jednotkami SI organizací NIST.
S výjimkou mocniny deseti zapadá definice baru do posloupnosti jednotek tlaku SI (Pa, kPa, MPa), a to 1 bar ≡ 100 000 Pa = 100 kPa = 0,1 MPa. To je na rozdíl od známé jednotky tlaku, atmosféry, která je nyní definována přesně jako 1,01325 bar. Obecně platí, že bar se (téměř) rovná atmosféře.
Bar a milibar zavedl v roce 1909 britský meteorolog William Napier Shaw. William Napier Shaw byl v letech 1907 až 1920 ředitelem Meteorologického úřadu v Londýně.
Definice
Bar, decibar (symbol dbar), centibar (symbol cbar) a milibar (symbol mbar nebo mb) jsou definovány takto:
- 1 bar = 105 Pa (pascalů) = 106 dyn/cm2 (dynů na centimetr čtvereční) = 0,987 atm (atmosfér)
- 1 dbar = 0.1 bar = 104 Pa = 10 kPa
- 1 cbar = 0,01 bar = 10 3 Pa = 1 kPa
- 1 mbar = 0,001 bar = 102 Pa = 1 hPa (hektopascal)
Použití
Ačkoli milibary nejsou jednotkou SI, meteorologové a zpravodajové o počasí na celém světě již dlouho měří tlak vzduchu v milibarech. Po nástupu jednotek SI začali někteří meteorologové používat hektopascaly (symbol hPa), které jsou číselně ekvivalentní milibarům. Například meteorologický úřad Environment Canada používá na svých meteorologických mapách hektopascaly.
Atmosférický tlak vzduchu se často vyjadřuje v milibarech a atmosférický tlak vzduchu u hladiny moře je definován jako 1013,25 mbar, což odpovídá 1 atm.
Ve vodě existuje přibližná číselná ekvivalence mezi změnou tlaku v decibarech a změnou hloubky od mořské hladiny v metrech. Konkrétně dochází ke zvýšení o 1 decibar na každý 1,019716 metr zvýšení hloubky v blízkosti hladiny. V důsledku toho se decibary běžně používají v oceánografii.
Mnoho inženýrů na celém světě používá jako jednotku tlaku bar, protože při většině jejich prací by použití pascalů znamenalo použití velmi velkých čísel.
Absolutní tlak a manometr
Tlakoměry s Bourdonovou trubicí, manometry na pneumatiky vozidel a mnoho dalších typů tlakoměrů jsou vztaženy k atmosférickému tlaku, což znamená, že měří tlak vyšší než atmosférický. Absolutní tlaky jsou však nulově vztaženy na úplné vakuum. Absolutní tlak jakéhokoli systému je tedy manometrický tlak systému plus atmosférický tlak.
Absolutní tlaky vyjádřené v barech se často označují jako bara, zatímco měřicí tlaky vyjádřené v barech se často označují jako barg.
V USA, kde se tlaky stále často vyjadřují v librách na čtvereční palec (symbol psi), se měřicí tlaky označují jako psig a absolutní tlaky jako psia. Měřicí tlak se také někdy píše jako gage pressure.
Někdy pomáhá kontext, ve kterém je slovo tlak použito, určit, zda znamená absolutní nebo měřicí tlak. Ve skutečnosti však platí, že kdykoli je tlak vyjádřen v jakýchkoli jednotkách (bar, Pa, psi, atm atd.), měl by být označen jako absolutní nebo měřicí tlak, aby se předešlo případným nedorozuměním. Jedním z doporučených způsobů, jak to udělat, je napsat, co se tím myslí, například jako bar (manometrický) a kPa (absolutní) nebo bar-gauge a kPa-absolute. Toto doporučení platí i pro jakékoli jiné jednotky tlaku.
Jiné jednotky tlaku
pascal (Pa) |
bar (bar) |
atmosféra (atm) |
torr (torr) |
libra-.síla na čtvereční palec (psi) |
síla v kilogramech na čtvereční centimetr (kgf/cm2) |
|
---|---|---|---|---|---|---|
1 Pa | ≡ 1 N/m2 | 10-5 | 9. Jaká je hodnota síly?8692×10-6 | 7.5006×10-3 | 145.04×10-6 | 1.01972×10-5 |
1 bar | 100 000 | ≡ 106 dyn/cm2 | 0,98692 | 750,06 | 14,504 | 1.01972 |
1 atm | 101,325 | 1,01325 | ≡ 1 atm | 760 | 14,696 | 1.03323 |
1 torr | 133,322 | 1,3332×10-3 | 1,3158×10-3 | ≡ 1 torr ≈ 1 mmHg |
19,337×10-3 | 1.35951×10-3 |
1 psi | 6 894,76 | 68,948×10-3 | 68,046×10-3 | 51,715 | ≡ 1 lbf/in2 | 7.03059×10-2 |
1 kgf/cm2 | 98,066,5 | 0,980665 | 0.967838 | 735,5576 | 14,22357 | ≡ 1 kgf/cm2 |
Příklad čtení: 1 Pa = 1 N/m2 = 10-5 bar = 9,8692×10-6 atm = 7,5006×10-3 torr atd.
Poznámka: mmHg je zkratka pro milimetr rtuti
O torru: V odborné literatuře nepanuje shoda, zda se má torr nazývat „Torr“ nebo „torr“. Neexistuje ani shoda v tom, zda má být symbol pro tuto jednotku tlaku „Torr“ nebo „torr“. Jak britská National Physical Laboratory (viz Jednotky tlaku), tak novozélandská Measurement Standards Laboratory (viz Jednotky barometrického tlaku) používají jako název i jako symbol „torr“. Rozsáhlá rešerše na webových stránkách amerického Národního institutu pro standardy a technologie žádné takové jednoznačné definice nenašla. Proto se v této tabulce používá „torr“ jako název i symbol.
- Jednotky mimo SI, tabulka 7 (z webových stránek NIST)
- Sir William Napier Shaw
- Environment Canada Weather Map
- Výsledky vyhledávání 1 a 2 (z webových stránek National Physics Laboratory, Velká Británie)
- Arnold Ivan Jones a Cornelius Wandmacher (2007). Metrické jednotky v inženýrství:Going SI, revidované vydání. American Society of Civil Engineers, strana 147. ISBN 0-7844-0070-9.