Aktivistka Carrie Chapman Catt (1859-1947) se významně zasloužila o zrovnoprávnění volebního práva občanů USA. Cattová, učitelka a poté školní inspektorka v Iowě, se v 80. letech 19. století zapojila do hnutí za volební právo žen. V letech 1900 až 1904 a poté v letech 1915 až 1920 byla předsedkyní Národní asociace pro ženská práva (National American Woman Suffrage Association – NAWSA) a stála v čele hnutí díky své schopnosti organizovat kampaně, mobilizovat dobrovolníky a pronášet účinné projevy. Krátce předtím, než sufražetky v roce 1920 slavily vítězství přijetím 19. dodatku, založila Cattová Ligu voliček.
Triumf volebního práva žen ve Spojených státech v roce 1920 byl do značné míry dílem Carrie Cattové. Jako brilantní stratég byla dvakrát předsedkyní Národní asociace pro volební právo žen (National American Woman Suffrage Association, nawsa), nejprve v letech 1900 až 1904 a poté v dramatických závěrečných letech boje, v letech 1915 až 1920.
Catt, narozená jako Carrie Lane v Riponu ve Wisconsinu, strávila většinu svého mládí v Iowě, kde chodila na vysokou školu. V roce 1883 se stala učitelkou a poté kurátorkou škol v Mason City. Na tehdejší ženu to byl neobvyklý úspěch, ale pro ty, kteří ji znali, to nebylo žádné velké překvapení. Bystrá, houževnatá a sebevědomá, nikdy nepřistupovala na konvence, které jí nedávaly smysl.
V roce 1885 se Cattová provdala za redaktora novin Lea Chapmana, který však brzy nato zemřel v Kalifornii a zanechal ji daleko od domova bez prostředků. Nakonec se postavila na vlastní nohy, ale až po otřesných zkušenostech z mužského pracovního světa. V roce 1890 se provdala za bohatého inženýra George Catta. Jejich manželství jí umožnilo trávit značnou část každého roku na cestách a vést kampaň za volební právo žen, do které se zapojila koncem 80. let 19. století v Iowě.
Cattová rychle stoupala v řadách voličů. Časem se stala blízkou spolupracovnicí Susan B. Anthonyové, která si Cattovou vybrala za svou nástupkyni v čele nawsy. Cattová vedla hnutí následujících dvacet let a bojovala proti velkým překážkám a mnoha frustrujícím neúspěchům. V Cattově přístupu k politice byla hlavním heslem organizace, v níž byla vynikající. Od svých prvních snah v Iowě v 80. letech 19. století až po poslední v Tennessee v roce 1920 Cattová dohlížela na desítky kampaní, mobilizovala množství dobrovolníků (na konci jich byl 1 milion) a pronesla stovky projevů. Obratně využívala komunikaci a propagaci, vytvářela disciplinované kampaně a budovala vysoce efektivní mašinérii.
Cattová věřila, že je přirozeným právem ženy účastnit se politiky na rovnoprávném základě s muži. Tvrdila, že kdyby ženy mohly volit, staly by se hybnou silou světového míru a pomohly by zlepšit životní podmínky pro sebe i své děti. Především jí šlo o důstojnost žen. Zlobila se, že ženy nemají kontrolu nad svými životy, a domnívala se, že politická účast by jim dala hlas v rozhodnutích, která se jich týkají, a zvýšila by jejich lidskou důstojnost.
Jedním z hlavních cílů Cattové byl světový mír, o který usilovala po celý svůj život. Dalším cílem bylo, aby politický proces byl racionální a orientovaný na problémy, aby v něm dominovali občané, nikoliv politici. Za tímto účelem založila v roce 1920 Ligu voliček. Ta je dodnes jakýmsi pomníkem jejích ideálů, věnuje se otázkám a upřednostňuje to, co považuje za veřejný zájem, před stranickou politikou. Cattová byla na svou roli v této organizaci hrdá až do konce svého života.
.