Chytil jsem zloděje, který mi ukradl iPhone

Často slyšíte o krádežích telefonů, ale nikdy by mě nenapadlo, že se to stane mně.

Na začátku letošního roku mi ukradli telefon 5S, protože jsem ho při bruslení položil na lavičku. Já hlupák, já vím. Tentokrát mi ale při druhé krádeži telefonu vzali iPhone 6 Plus přímo ze zadní kapsy. Na rozdíl od mého 5S má můj 6 Plus správně nastavenou aplikaci Najít můj iPhone. Tady je můj příběh.

Bylo to jako každý jiný sobotní večer v New Yorku, kde je normální obcházet bary a chodit na představení.

Přišel jsem do místního baru dost pozdě, asi ve tři ráno, a dával jsem si s bratrem pivo. Krátce po příchodu jsem si všiml, že u sebe nemám iPhone. Spěšně jsem se prohmatal, nahmatal jsem každou kapsu kalhot a bundy, ale žádný iPhone tam nebyl. Nepamatoval jsem si, že bych ho někam odložil, a v hlavě se mi začaly honit myšlenky; pořád dokola jsem se sám sebe ptal: „Kde mám iPhone?“

Poslední asi týden jsem experimentoval s tím, že budu mít svůj iPhone 6 Plus v zadní kapse, protože je zatraceně velký. Jezdit na bruslích nebo dokonce jen chodit s připlácnutou cihlou v přední kapse těsných džínů není zrovna ideální. Náš koordinátor recenzí William Savona má svůj iPhone v zadní kapse a po přečtení Danova článku a zjištění, že i on ho tam má, jsem dal zadní kapse šanci. Ten večer v baru jsem ho měl v zadní kapse. Někdo mi ho musel vzít, aniž bych si toho všiml. Zmocnila se mě panika.

Bratr okamžitě vytáhl svou šestku a zavolal na můj telefon. Hovor proběhl, ale nikdo ho nezvedal. Naštěstí jsem měl na svém telefonu 6 Plus nastavenou aplikaci Find My iPhone, takže jsem mu telefon sebral, šel do App Store a stáhl si aplikaci Find My iPhone.

Srdce mi bušilo jako o závod a cítil jsem se hrozně, naštvaně a celkově zmateně. „Zapomněl jsem někde telefon?“ ptal jsem se. „Měl jsem vůbec v tomhle baru svůj telefon?“ „Nevzpomínám si, že bych ho na chvíli odložila.“ Podobné myšlenky mi zaplavovaly mozek, zatímco se aplikace instalovala. Jakmile byla hotová, přihlásil jsem se ke svému účtu na iCloudu. Byl tam, záblesk naděje – můj telefon byl někde v tomto baru.

Při sledování iPhonu pomocí funkce Najít můj iPhone máte tři možnosti: přehrát na zařízení zvuk, přepnout zařízení do režimu ztráty nebo zařízení úplně vymazat. Zobrazí se vám také mapa s poslední známou polohou zařízení, která se zřejmě aktualizuje každých zhruba 30 sekund, dokud je telefon stále zapnutý.

Takže jsem byl v baru a držel bratrovu šestku s otevřenou aplikací Find My iPhone. Začal jsem bušit do tlačítka Přehrát zvuk a doufal, že někde v baru uslyším zvonění. Rozhodl jsem se, že se projdu kolem a budu ho hledat pomocí baterky v telefonu, ale v baru bylo plno, hudba byla hlasitá a lidé opilí.

Krátce nato jsem telefon přepnul do režimu ztrát, protože upřímně řečeno jsem neměl moc jiných možností. Nebyl jsem si ani jistý, co Ztracený režim dělá, ale stejně jsem do něj šel. Když zapnete Ztracený režim, budete vyzváni k zadání telefonního čísla, na kterém budete k zastižení (já jsem zadal telefonní číslo svého bratra), a můžete zadat zprávu. Napsal jsem něco ve smyslu „Prosím, vraťte mi můj telefon!“. Možná můj telefon někdo měl, nebo možná někde spadl na zem. Také jsem netušil, jestli se zpráva, kterou jsem napsal, odešle jako iMessage, zobrazí se někde na telefonu atd. Ale zase jsem nemohl dělat nic jiného.

Dříve toho večera jsem byl s bratrem na představení v Brooklynu. Během představení našel na zemi telefon a po skončení představení někdo narychlo hledal na zemi – hádejte co – přesně ten telefon. Bratr přístroj vrátil a jeho dobrý skutek byl pro dnešek dokonán.

Rychle vpřed a jsme zpátky v baru. S funkcí Find My iPhone je to tak, že není stoprocentně přesná do té míry, abyste ji mohli vystopovat na centimetr, nebo dokonce na stopu – ikona se každou chvíli posouvala a v jednu chvíli jsem si myslel, že zloděj opustil bar. Vyběhl jsem ven a dál mačkal tlačítko Přehrát zvuk, ale ikona přeskočila zpátky na lištu. Vrátil jsem se dovnitř.

Časový sled událostí z mého e-mailu – během 50 minut, kdy byl pryč, jsem 278krát pingnul na telefon

Blížila se zavírací doba, 4 hodiny ráno, a já 45 minut v kuse mačkal tlačítko Play Sound. Když lidé vycházeli z baru, začal jsem se jich ptát, jestli někde neviděli 6 Plus na zemi. Dával jsem si velký pozor, abych nikoho neobvinil z jeho krádeže, protože to by nebyl chytrý nápad.

Chystal jsem se to vzdát. Šel jsem za vedoucím (který znal mou situaci), abych mu oznámil, že jsem ho ještě nenašel, a pak se to stalo: ikona telefonu přeskočila na druhou stranu ulice. Ten člověk odešel z baru. To byla moje šance.

Manažer se mi znovu omluvil a popřál mi štěstí. Vzal jsem bratra a s co nejpřísnějším výrazem mu řekl: „Jsou na druhé straně ulice, jdeme, kurva.“

Vyšli jsme z baru a běželi přes ulici. Když jsem přecházel, blip se znovu pohnul a zdálo se, že je na rohu chodníku o blok dál. Můj telefon byl blízko, ale nikoho jsem neviděl přesně na místě, kam mě Find My iPhone navigoval.

Poté jsem si na ulici všiml skupinky lidí – muže, který mával kapesníkem na taxík, snad se snažil nějaký zastavit, a tří mladších kluků. Muž do taxíku nenastoupil a místo toho se vrátil na chodník. Něco mě přepadlo. Nedokážu přesně vysvětlit co, ale věděl jsem, že je to on.

Řekl jsem bratrovi hebrejsky: „Myslím, že je to on,“ a začali jsme ho sledovat. Zloděj byl vpředu, můj bratr byl asi 10-15 stop za ním a já jsem byl 10-15 stop za bratrem. Stále jsem mačkal tlačítko Přehrát zvuk a v tu chvíli bratr uslyšel zvonění. „To je on,“ vykřikl můj bratr.“

Ve svých 24 letech jsem nikdy nebyl v pěstním souboji a nikdy předtím jsem se s někým nepostavil do takové situace. Jak přistupujete ke zloději, o kterém s jistotou víte, že vám ukradl mobil za 900 dolarů? Co řekneš? Co uděláte?“

V tu chvíli mě ovládly instinkty. Necítil jsem strach. Cítil jsem sebejistotu. Rozhodně jsem neměl v úmyslu začít se prát. Jen jsem chtěl zpátky svůj telefon.

Muž, který měl můj iPhone, se najednou na chodníku zastavil. Sám jsem slyšel zvonění. S bratrem jsme se k němu rychle přiblížili. Nevyměnili jsme si žádná slova, jen jsme slyšeli řinčivý zvuk vycházející z mého iPhonu v kapse jeho bundy.

„Můj iPhone! Máš můj iPhone! Do prdele, chlape, tys ho našel! Můj iPhone! Zvoní ve tvé bundě!“ To všechno jsem říkal s největším úsměvem na tváři a tvářil se, jako bych právě vyhrál v loterii. (Docela se mi to povedlo.)

Bez jediného slova vytáhl z kapsy bundy můj 6 Plus a já mu telefon vzal z ruky. Find My iPhone fungoval.

S bratrem jsme se zlodějem prohodili pár slov, vtipkovali jsme a smáli se náhodným věcem – pozor, bylo po čtvrté ráno a my pili.

Zloděj tvrdil, že byl v baru, když na telefon narazil. Nepamatuji si jeho přesná slova, ale říkal, že chtěl chvíli počkat u auta a doufal, že někdo přijde a najde ho.

Je šílené pomyslet na tu malou příležitost, kterou jsem měl, abych telefon získal zpět. Kdybych ve vteřině neběžel přes ulici, kdyby mě nezasáhl božský instinkt, že to je ten zloděj, kdyby bratrův iPhone nebyl nabitý, možná bych svůj telefon už nikdy neviděl. Ale viděl jsem ho. Klíčem k úspěchu je vytrvalost. Karma je skutečná věc.

Tady je to, co byste si z tohoto příběhu měli odnést:

• Nikdy, nikdy nenechávejte telefon v zadní kapse
• Vracejte věci, které vám nepatří
• Najít můj iPhone funguje, když se správně používá – používejte ho!
• Buď vytrvalý – téměř vždy je naděje
• Usmívej se a buď milý
• Buď v bezpečí a počkej na policii – nedělej to, co jsem udělal já

Po příchodu domů jsem si uvědomil něco zásadního: zloděj telefon nevypnul. Proč? Obvykle první věc, kterou někdo po krádeži telefonu udělá, je, že ho vypne, aby přerušil jakékoli sledování polohy. Proč telefon nevypnul? Moje teorie je, že to prostě neuměl. Možná nebyl obeznámen s novým umístěním vypínacího tlačítka na telefonech 6 a 6 Plus. Možná. Nevím. Vím jen, že ho nevypnul, a to mě zachránilo.

Pokud vás zajímá, proč jsem do toho nezapojil policii, byl jsem tak odhodlaný získat svůj telefon zpět, že si nepamatuji, že by mě ta myšlenka kdy napadla. Jakmile se po zavření baru přesunula skvrna na druhou stranu ulice, tušil jsem, že svůj telefon zase uvidím. Nevysvětlitelné a šílené, já vím, ale stalo se to. A já mám svůj iPhone zpátky.

Jest zřejmé, že pokud se někdy ocitnete v podobné situaci, měli byste upozornit úřady a držet se zpátky – chlap, který mi ukradl telefon, mohl mít klidně zbraň. Mohl mě zranit. Jsem rád, že mám telefon zpátky, ale nedělejte to, co jsem udělal já.