Co jsou Pavlovy listy?
Pavlovy listy – neboli Pavlovy listy – jsou dopisy, které apoštol Pavel napsal prvotní církvi. Mnohé z těchto dopisů nám Bůh zachoval jako biblické knihy.
Tyto starověké listy obsahují cenné poznatky pro současný křesťanský život a zároveň nám poskytují obraz rané křesťanské církve.
Pavel napsal více biblických knih než kterýkoli jiný autor – včetně Mojžíše, Šalamouna a všech původních apoštolů. Připisuje se mu autorství nejméně 13 knih Nového zákona (14, pokud započítáme i knihu Židům). Jeho spisy zkoumalo více učenců a studentů Písma než snad kterýkoli jiný biblický autor.
Pavlovy epištoly je nezbytné číst a studovat, pokud chceme plněji porozumět Písmu svatému. Kolik toho však o těchto knihách víte? Proč byly napsány? Komu byly napsány? Jakými otázkami se Pavel v těchto mnoha listech zabýval?
Co je to epištola?
Epištola je jednoduše řečeno slovo, které znamená „písemná zpráva“ nebo „dopis“. Některé Pavlovy epištoly byly napsány z vězeňských cel (běžně se označují jako Pavlovy vězeňské epištoly), některé jsou adresovány jednotlivcům a některé jsou určeny sborům. Pavlovy dopisy byly většinou diktovány amanuenziovi (sekretáři), s výjimkou listu Galaťanům, o němž Pavel říká, že alespoň část napsal vlastní rukou (Gal 6,11).
Pavel psal tyto dopisy přibližně 15 až 20 let, přibližně v letech 48 až 67 n. l.
. Odhady dat napsání těchto listů se u jednotlivých autorit mírně liší, ale pohybovaly se v tomto obecném časovém rámci.
Pavlovy listy: obraz raných církevních dějin
Pavlovy listy nám umožňují nahlédnout do sborů rané křesťanské církve v prvním století. Co se můžeme dozvědět z těchto 14 listů, které se pro nás zachovaly pod přímou Boží inspirací (2Tm 3,16)? Při jejich pečlivém studiu můžeme najít odpovědi na mnoho otázek, například:
- Kdo byli tito lidé, kterým Pavel psal?
- V co věřili?
- Jakým výzvám čelili?
- Jak se Pavlovo učení lišilo od starozákonních postupů?
- Co bylo pro tyto první křesťany důležité?
- Jaké byly jejich církevní obce?
- Proč byli tak krutě pronásledováni?
- Jsou Pavlovy listy použitelné pro nás dnes?
Pavlovy listy v pořadí
Pavlovy listy se ve skutečnosti v Bibli neobjevují ve stejném pořadí, v jakém byly napsány. Ne všechny biblické autority se shodují na správném pořadí Pavlových listů, ale kontextové indicie v samotných listech spolu s mimobiblickými důkazy nám umožňují poměrně přesný odhad:
- 1. Tesalonickým.
- 2. Tesalonickým.
- Galatským.
- 1. Korintským.
- 2. Korintským.
- Rom.
- Efezským.
- Filipským.
- Kolosanům.
- Filemónovi.
- Hebrejcům (?).
- 1 Timoteovi.
- Titovi.
- 2 Timoteovi.
Když Pavel nepsal dopisy sborům prvotní církve, buď je osobně navštěvoval, nebo cestoval po Římské říši, aby šířil poselství evangelia. Tyto cesty jsou zaznamenány v knize Skutků apoštolů, což nám dává další vhled jak do samotných Pavlových listů, tak do celkového časového rámce, kdy by Pavel tyto listy napsal.
Například knihy Efezským, Filipanům, Koloským a Filemonovi – Vězeňské listy – by byly napsány v době, kdy byl Pavel v domácím vězení v Římě.
(Pokud se chceš podrobněji seznámit s Pavlovými cestami a časovou osou vzniku listů, přečti si „Chronologii Pavlových cest a listů“)
Napsal Pavel knihu Židům?
Není jasné, zda Pavel knihu Židům napsal, nebo ne. Na rozdíl od jiných jeho listů se v ní jeho jméno nikde neobjevuje. Některé rané tradice připisují knihu Pavlovi, ale nejstarší dostupné kopie biblických rukopisů jméno autora neobsahují.
Cíl Pavlových listů
Velká část obsahu Pavlových listů byla zaměřena na nápravu falešného učení a laxního chování, které se vkrádalo do sborů rané církve. netrvalo dlouho a do rané církve se začalo vkrádat kacířství, falešné učení a duchovní kompromisy. Velká část obsahu Pavlových epištol byla zaměřena na opravu falešných nauk a laxního chování, které se vkrádaly do sborů rané církve.
Pavel byl však také povzbuzovatelem. Mnoho jeho listů je naplněno nadějí, vždy se vrací k „ceně Božího povolání vzhůru v Kristu Ježíši“ (Flp 3,14).
Pavel byl naplněn „hlubokou starostí o všechny církve“ (2 Kor 11,28). Netoužil po ničem jiném než po tom, aby Boží lid zůstal věrný svému povolání a připojil se k němu při získávání „koruny spravedlnosti, kterou mi v onen den dá Pán, spravedlivý soudce, a nejen mně, ale i všem, kdo si zamilovali jeho příchod“ (2. Timoteovi 4,8).
Tady je jen několik témat, kterým se Pavel v těchto listech věnuje:
- Rozvod a nové manželství.
- Mluvení jazyky.
- Křesťanské svědomí.
- Díla a milost.
- Duchovní dary.
- Vzkříšení.
- Vegetariánství.
- Nevolnictví.
- Úloha ženy v církvi.
- Chování při bohoslužbách.
- Rodičovství.
- Určení a jmenování církevních představených.
- Místo Božího zákona ve vztahu ke spáse.
Přehled Pavlových listů
Podívejme se nyní na velmi stručný přehled Pavlových listů (v pořadí, v jakém se objevují v Bibli).
- List Římanům hlásá, že Ježíš Kristus je Spasitel všech mužů a žen, ať už Židů nebo pohanů. Ukazuje cestu k věčnému životu skrze život, smrt a vzkříšení Ježíše Krista.
- 1. i 2. list Korintským byly napsány církvi v Korintě a zabývají se potřebou rozpoznat a odstranit hřích z našeho života. Sbor je poučen, aby se navzájem milovali a těšili se na slavný návrat Ježíše Krista na tuto zem.
- V listu Galaťanům se Pavel zabýval některými, kteří se snažili přesvědčit pohanské Galatské, že se musí nechat obřezat, aby byli v právu před Bohem. Pavel ukazuje, že ospravedlněni a odpuštěni můžeme být pouze vírou v Ježíše Krista. Pak musíme žít v Duchu a přinášet ovoce Ducha, které neporušuje zákon.
- Efezským vysvětluje, že je to Kristus, kdo všechny lidi spojuje. Když přijmeme Krista, odložíme starého člověka a přijmeme nový způsob života, způsob lásky, způsob vzájemné pomoci.
- List Filipanům je dopisem sboru ve Filipech, který je povzbuzuje, aby pokračovali v dobrých skutcích a oddané službě Bohu. Sbor ve Filipech byl pro apoštola Pavla stálým zdrojem povzbuzení.
- List Koloským je napomenutím, aby odolávali některým pohanským, filozofickým myšlenkám té doby, jako byl asketismus a myšlenky, které se vyvinuly v gnosticismus. Cesta k Bohu vede skrze Ježíše Krista a poslušnost jeho morálnímu zákonu lásky.
- Dva listy Tesalonickým se zabývají otázkou, kdy se Ježíš Kristus vrátí. Mnozí očekávali, že se Kristus vrátí v té době, ale 2. list Tesalonickým odhaluje, že poslední době budou předcházet určité události, které ještě nenastaly.
- Pastýřské listy 1. a 2. list Timoteovi a Titovi byly napsány služebníkům, aby se zabývali otázkami, které se přímo dotýkají sborů, jimž slouží, jako je kvalifikace starších a jáhnů; pomoc vdovám; vyhýbání se zbytečným hádkám, hloupým sporům a všem sporům.
- Ve velmi krátkém dopise Filemonovi, členu sboru v Kolosách, se Pavel snaží povzbudit ke smíření mezi Filemonem a otrokem, který od něj utekl a stal se křesťanem.
- List Židům neuvádí jméno svého autora, ale některé rané tradice jej připisují Pavlovi. List Židům pojednává o uzavření nové smlouvy mezi Bohem a jeho lidem. Stará smlouva mezi Bohem a potomky Izraele je nyní nahrazena smlouvou novou, kterou umožňuje nový velekněz, jímž je Ježíš Kristus. Místo fyzických požehnání za poslušnost litery zákona pro Abrahamovy potomky mohou lidé všech národů, kteří se Bohu líbí tím, že se ho snaží poslouchat podle ducha zákona, dostat Boží dar, věčný život skrze Ježíše Krista.
Kapitola o lásce v Bibli
V 1. listu Korintským 13 – kapitole Bible, která vešla ve známost jako „kapitola o lásce“ – nacházíme Pavlovo vysvětlení pravé, zbožné lásky.
V jedné z nejznámějších biblických pasáží Pavel píše: „Láska dlouho trpí a je laskavá; láska nezávidí; láska se nepovyšuje, není nadutá; nechová se hrubě, nehledá své, nedá se popudit, nemyslí na nic zlého; neraduje se z nepravosti, ale raduje se z pravdy; všechno snáší, všemu věří, ve všechno doufá, všechno vydrží. Láska nikdy neselhává.“ (1. Korintským 13,4-8)
Tato kapitola o lásce v Bibli je vynikajícím zdrojem informací pro křesťanské sebezkoumání. Je důležité podívat se na sebe a ujistit se, že způsob, jakým jednáme s druhými, odpovídá tomuto popisu toho, jak Bůh chce, abychom jednali s druhými. Více se dozvíte v našem článku „Kapitola o lásce.“
Pavelův poslední list
Kniha 2 Timoteovi je zřejmě úplně posledním listem, který Pavel napsal předtím, než byl popraven římskou vládou (nebo alespoň posledním listem, který se zachoval v Bibli). V tomto posledním dopise na rozloučenou Pavel vybízí mladého pastora Timoteje, aby si vážil svého povolání a „byl ve všem bdělý, snášel soužení, konal práci evangelisty, plnil svou službu“ (2 Tim 4,5).
Pavel se méně soustředil na svou vlastní blížící se smrt a více na neuvěřitelnou budoucnost, kterou Bůh připravuje pro lidský rod.
Napsal: „Vždyť už jsem vylit jako nápojná oběť a čas mého odchodu se přiblížil. Bojoval jsem dobrý boj, dokončil jsem závod, zachoval jsem víru. Konečně je pro mě uložen věnec spravedlnosti, který mi v onen den dá Pán, spravedlivý soudce, a nejen mně, ale i všem, kdo si zamilovali jeho příchod.“ (2. Timoteovi 4,6-8)
O několik odstavců později končí poslední Pavlova epištola těmito slovy naděje: „Pán Ježíš Kristus budiž s tvým duchem. Milost budiž s vámi. Amen“. (2 Timoteovi 4,22).
Pavlovy epištoly poukazují na Boží království
Apoštol Pavel byl jedním z největších Božích služebníků a byl jím použit, aby odvážně hlásal dobrou zprávu o přicházejícím Božím království světu v prvním století a prostřednictvím těchto epištol lidem ve všech dobách.
Pavlovy epištoly neměly význam jen před několika tisíci lety. Poučení, které Pavel v těchto listech dává, je pro nás stejně důležité i dnes. Vzhledem k tomu, že i my putujeme ke „koruně spravedlnosti“, kterou Pavel požadoval, je pro nás životně důležité porozumět každému z těchto listů. (A o každém z nich si můžete přečíst podrobněji v sekci Související články níže!)
O autorovi
Roy Demarest
Roy a Pauline Demarestovi jsou manželé již více než 50 let a mají tři syny a šest vnoučat. Roy sloužil jako pastor sboru Církve Boží, celosvětového sdružení, v Orlandu na Floridě až do svého odchodu do důchodu v roce 2020.
Pokračovat ve čtení
.