Ježíš Kristus, člověk
Ježíš Kristus je možná nejslavnějším člověkem, který kdy žil. Ale jak víme, že tomu tak skutečně bylo?“
Většina teologických historiků, křesťanských i nekřesťanských, se domnívá, že Ježíš skutečně chodil po Zemi. Tento závěr však vyvozují spíše z textových důkazů v Bibli než z podivného sortimentu relikvií, které se promenádují jako hmotné důkazy v kostelích po celé Evropě. Je to proto, že žádný z fyzických důkazů o Ježíšově životě a smrti, od útržků textu napsaných na kouscích pergamenu až po příliš velké množství dřevěných třísek údajně zachráněných z jeho kříže, neobstojí při vědeckém zkoumání.
Biblické pokrývky
Možná nejznámější náboženská relikvie na světě, Turínské plátno, je mnohými považováno za Ježíšovo pohřební plátno. Plátno o rozměrech 14 krát 4 metry, na němž je přízračná podoba mužského těla, uctívají miliony poutníků v katedrále v italském Turíně. Z vědeckého hlediska je však Turínské plátno podvrh.
Radiouhlíkové datování plátna odhalilo, že nepochází z Kristovy doby, ale ze 14. století; shodou okolností se právě tehdy poprvé objevilo v historických záznamech. Francouzský biskup Pierre d’Arcis v dokumentu sepsaném v roce 1390 tvrdil, že Ježíšův obraz na plátně je „rafinovaně namalovaný“, což „potvrdil umělec, který ho namaloval“.
Katolická církev dnes oficiálně nepotvrzuje pravost Turínského plátna, ačkoli mnozí věřící, včetně papeže Benedikta XVI. naznačili, že osobně věří v jeho svatost.
Dřevěné třísky
Podobně jako hojné hřeby je po Evropě roztroušeno tolik dřevěných třísek z „Pravého kříže“ – kříže, na němž byl ukřižován Ježíš -, že by se jimi dala naplnit loď, podle tohoto slavného výroku teologa 16. století Jana Kalvína: „Není opatství tak chudé, aby nemělo exemplář. Na některých místech se nacházejí velké fragmenty, jako ve Svaté kapli v Paříži, v Poitiers a v Římě, kde z něj prý byl zhotoven kříž dobré velikosti. Stručně řečeno, kdyby se shromáždily všechny kusy, které se podařilo najít, tvořily by velký náklad. Přesto evangelium dosvědčuje, že jej dokázal nést jediný člověk.“
Svaté železářství
V dokumentu nazvaném „Křížové hřeby“, který v roce 2011 odvysílal televizní kanál History Channel, vypráví režisér Simcha Jacobovici příběh dvou hřebů údajně objevených v 2000 let staré hrobce v Jeruzalémě. Předkládá nepřímé důkazy, které se zdají naznačovat, že tyto rezavé relikvie kdysi přibíjely Ježíše na kříž.
Hrobka, v níž byly hřeby nalezeny, je podle některých názorů hrobkou židovského velekněze Kaifáše, který v Novém zákoně předsedal Ježíšovu soudu.
Agentura Reuters ve svém zpravodajství o novém filmu uvedla, že většina oslovených odborníků a vědců odmítla filmařův případ jako přitažený za vlasy a označila ho za reklamní trik. Ukazuje se, že reklamní triky jsou v případě svatého hardwaru hojné. V roce 1911 spočítal anglický liturgický učenec Herbert Thurston všechny hřeby, o nichž se v té době věřilo, že byly použity k ukřižování Ježíše. Ačkoli jen tři nebo čtyři hřeby (o přesném počtu se vedou diskuse) měly připoutat Krista ke kříži kolem roku 30 n. l., v roce 1911 bylo v pokladnicích po celé Evropě uctíváno 30 svatých hřebů.
V hesle v Katolické encyklopedii Thurston, sám jezuita, nabídl toto vysvětlení přebytku železářského zboží: „Pravděpodobně většina z nich začínala tím, že se vydávala za faksimile, které se dotýkaly nebo obsahovaly piliny z nějakého jiného hřebu, jehož nárok byl starobylejší. Bez vědomého podvodu ze strany kohokoli je velmi snadné, aby napodobeniny tímto způsobem přišly ve velmi krátkém časovém úseku k pověsti originálů.“
Lži
Sedmdesát kovových knih údajně objevených v jeskyni v Jordánsku bylo označeno za nejstarší křesťanské dokumenty. Vědci je datovali do období pouhých několika desítek let po Ježíšově smrti a označili „olověné kodexy“ (psané šifrou a odlité z olova) za nejvýznamnější objev v dějinách archeologie.
Křesťané považovali knihy za důkaz skutečné Ježíšovy existence, protože na jedné stránce byl zobrazen jeho obraz. Poblíž se nacházel fragment textu „budu chodit vzpřímeně“, který si mnozí vykládali jako odkaz na Ježíšovo zmrtvýchvstání – silný důkaz, že k němu skutečně došlo, když přišel tak brzy po skutečnosti.
Olověné kodexy jsou však padělky – změť anachronických dialektů a vypůjčených vyobrazení, které byly pravděpodobně zfalšovány během posledních 50 let. „Obraz, o kterém říkají, že je Kristus, je bůh slunce Hélios z mince, která pochází z ostrova Rhodos,“ řekl tisku oxfordský archeolog Peter Thonemann. „Jsou tam také nesmyslné nápisy v hebrejštině a řečtině.“ Hlavní učenec, který podporoval jejich pravost, se později ukázal jako okrajový myslitel bez skutečných referencí.
Svaté svitky
Jeden z nejvýznamnějších archeologických nálezů, který skutečně pochází z Ježíšovy doby, může, ale nemusí poskytovat důkazy o jeho existenci, záleží na tom, koho se zeptáte. Svitky od Mrtvého moře, rozsáhlý soubor pergamenových a papyrových dokumentů nalezených v jeskyni v Izraeli ve 40. letech 20. století, byly sepsány někdy mezi lety 150 př. n. l. a 70 n. l.. Na jednom místě se svitky zmiňují o „učiteli spravedlnosti“. Někteří tvrdí, že tímto učitelem je Ježíš. Jiní tvrdí, že jím může být kdokoli. [Viz Obrázky svitků od Mrtvého moře
Kristova koruna
Před ukřižováním Ježíše mu podle evangelií římští vojáci nasadili na hlavu trnovou korunu jako bolestný výsměch jeho svrchovanosti. Mnozí křesťané věří, že trnový mučicí nástroj existuje dodnes, i když v kusech roztroušených po Evropě. Jedna téměř kompletní koruna se nachází v pařížské katedrále Notre Dame. Doložená historie trnové koruny z katedrály Notre Dame sahá nejméně 16 století nazpět, což je úctyhodný původ, ale do roku 30 n. l. se tak docela nedochovala. Navíc, jak zdůrazňuje Nickell, koruna z Notre Dame má podobu kartáčového kruhu a je zcela bez trnů.
Bible
Nejlepším argumentem ve prospěch Ježíše jako kdysi žijící osoby je samozřejmě samotná Bible. Synoptická evangelia Matouše, Marka, Lukáše a Jana byla podle mínění učenců sepsána čtyřmi Kristovými učedníky v desetiletích po jeho ukřižování. Existují ještě další evangelia, která nebyla nikdy kanonizována, ale přesto je napsali Ježíšovi blízcí současníci. Mnohé detaily se mezi jednotlivými vyprávěními o jeho životě a smrti liší, ale také se v mnohém překrývají a díky staletím pečlivé analýzy dospěli biblisté k obecnému profilu Ježíše, člověka.
„O historickém Ježíši víme některé věci – méně, než si někteří křesťané myslí, ale více, než si myslí někteří skeptici,“ řekl Marcus Borg, přední biblista, spisovatel a emeritní profesor náboženství a kultury na Oregonské státní univerzitě. „Ačkoli se v poslední době objevilo několik knih, které tvrdí, že Ježíš nikdy neexistoval, důkazy o tom, že existoval, jsou pro naprostou většinu vědců, ať už křesťanských nebo nekřesťanských, přesvědčivé.“
Aktuální zprávy