V minulém čísle zpravodaje jsme se věnovali depresi u starších lidí, ale ještě jsme se nezabývali další z nejčastějších emocí u stárnoucí populace – hněvem. Hněv samozřejmě může být příznakem deprese, nebo spíše maskovací emocí, která se nasazuje, aby zakryla pocity, kvůli nimž se už tak zranitelný senior cítí ještě bezmocnější, ale často je prostě projevem samotného procesu stárnutí.
Bez ohledu na příčinu však může být hněv pro pečovatele neuvěřitelně škodlivý a vybírá si svou daň nejen na seniorovi, ale také na jeho pečovateli a blízkých a na vztahu mezi nimi. Není vždy snadné být laskavý a chápavý k někomu, kdo má sklony k záchvatům vzteku kvůli zdánlivým maličkostem.
Klíčem k řešení hněvu starších lidí je pochopení toho, odkud pochází a proč existuje. Proč se naši starší blízcí zlobí? Kde se vzal stereotyp mrzutého, reptajícího seniora?
Procházka v cizích botách
Řekněme, že jste starší; je vám 85 let. Možná jste patřili k těm podnikavým Američanům, kteří pracují i po dosažení důchodového věku, ale síla vůle nemůže někoho udržet v zaměstnání navždy; nakonec jste odešli do důchodu před 12 lety, v 73 letech. Několik let jste pracoval jako dobrovolník, dokud jste na to už neměl sílu, a nyní zjišťujete, že se vaše sebedefinice drasticky změnila – dokonce zmizela. Dříve jste byl právník, učitel nebo květinář. Pak jste byl dobrovolník. Čím jsi teď?“
K tomu se přidává i tvé neustále se zhoršující zdraví. Možná trváte na tom, že vám sluch neslouží, ale musíte lidi žádat, aby vám věci opakovali častěji než dřív. Možná máte náhradu kyčelního kloubu nebo kardiostimulátor; možná máte štěstí a vyhnula se vám Alzheimerova choroba nebo městnavé srdeční selhání nebo chronická obstrukční plicní nemoc nebo některý z dalších vážnějších stavů, které vás připravily o některé staré přátele. I v takovém případě zjišťujete, že se mnohem snadněji unavíte, často je vám zima, i když víte, že byste neměli, a i z jednoduchých každodenních úkonů, které jste dříve dělali bez rozmýšlení, vás mohou bolet klouby. Zjistíte, že musíte během noci několikrát vstát, abyste si ulevili, a nejste při tom tak jistí na nohou, což vyvolává obavy z pádu (a možného zranění druhé kyčle). Kromě toho vám začínají častěji unikat věci z hlavy. Je to ukazatel blížící se demence?“
Lékař vám předepsal prášky na regulaci cholesterolu, na zmírnění artritidy, na odvrácení nesčetných nemocí. Jíte správně a užíváte vitamíny, abyste se snažili udržet své tělo v co nejlepší kondici, ale zdá se, že stále selhává. Po blízkém incidentu při noční jízdě autem jste nakonec ustoupili žádostem svých dětí a vzdali jste se řidičského průkazu i auta.
Tento vstup do bezpečí vás ovšem zanechal v ještě větší izolaci, než jste byli předtím. Musíte čekat na jedno z dětí nebo třeba na souseda, aby vás odvezl do obchodu, nebo si nechat dovézt potraviny a recepty. Možná máte opět štěstí; stejně jako vy se i váš manžel těší dobrému zdraví. Ale vaši rodiče, tety a strýcové jsou už dávno pryč, vaši sourozenci a bratranci se stávají obětí stavů, kterým jste se vyhnuli, a dokonce i vaše děti začínají ve středním věku více trpět. V nekrolozích poznáváte více jmen než na svatebních oznámeních.
Přirozená reakce
Jak jsme uvedli v článku o depresi starších lidí v minulém čísle zpravodaje, takové negativní pocity nejsou neobvyklé – a jak je vidět z výše uvedeného příkladu, nejsou ani bezdůvodné. I když je možné žít plnohodnotný a šťastný život i poté, co se dostaví odchod do důchodu a stárnutí, existuje spousta důvodů, proč se naši starší blízcí cítí modře.
Pro většinu lidí znamená deprese jednoduše „smutek“, ale ve skutečnosti deprese pramení z pocitu bezmoci, z uvíznutí. Když máme pocit, že jsme ve vyjetých kolejích nebo nejsme schopni změnit věci, které nás trápí, někteří lidé se stávají smutnými nebo apatickými – což většina lidí myslí, když se řekne „depresivní“. Někteří lidé však reagují zvýšenou podrážděností nebo se u nich objeví neobvykle krátká povaha.
Jak se s tímto hněvem vypořádat? Nezapomínejte, že váš blízký senior prochází velkými životními změnami a mnohé z nich jsou nepříjemné; snažte se reagovat klidně a nikdy seniora (nebo vlastně kohokoli) neudeřte ani na něj nekřičte, když projeví podráždění nebo hněv. Pokud svému seniorovi pomůžete najít něco, do čeho může investovat svůj čas a energii, může to pomoci zmírnit jeho podrážděnost; pomozte mu znovuobjevit jeho sebedefinici nebo si vytvořit novou!“
Je samozřejmé, že pokud se hněv objevuje současně s jiným zdravotním problémem, jako je demence – například „sundowning“ je agrese a zmatenost, která se často objevuje v pozdních odpoledních a večerních hodinách u pacientů s Alzheimerovou chorobou – ne vždy stačí jen nabídnout alternativu a pochopení. Nezapomeňte se poradit s lékařem, kdykoli máte obavy o dobrý stav svého staršího blízkého.