© Josef Martha-sciencemanconsulting.comPodívejte se na všechna videa k tomuto článku
Tekutina, jakákoli kapalina nebo plyn nebo obecně jakýkoli materiál, který v klidu nevydrží působení tangenciální neboli střižné síly a který při takovém namáhání podléhá spojité změně tvaru. Tato nepřetržitá a nevratná změna polohy jedné části materiálu vůči jiné části při působení smykového napětí představuje proudění, charakteristickou vlastnost kapalin. Naproti tomu smykové síly v pružném tělese, které je drženo ve zkroucené nebo ohnuté poloze, se zachovávají; těleso nepodléhá proudění a může pružit zpět do svého původního tvaru. (Viz deformace a proudění.) Stlačené kapaliny mohou také pružit zpět do svého původního tvaru, ale při zachování stlačení nejsou síly uvnitř kapaliny a mezi kapalinou a nádobou smykovými silami. Kapalina působí tlakem směrem ven, tzv. hydrostatickým tlakem, který je všude kolmý na povrchy nádoby.
Pro analýzu proudění tekutin byly od poslední čtvrtiny 18. století vymyšleny různá zjednodušení neboli modely tekutin. Nejjednodušší model, nazývaný dokonalá neboli ideální kapalina, je takový, který není schopen vést teplo nebo klást odpor stěnám trubice či vnitřní odpor jedné části proudící přes druhou. Dokonalá kapalina tedy ani při proudění nemůže udržovat tečnou sílu; to znamená, že postrádá viskozitu a označuje se také jako inviscidní kapalina. Tomuto chování se blíží některé reálné kapaliny s nízkou viskozitou a tepelnou vodivostí.
Kapaliny, u nichž je třeba zohlednit viskozitu neboli vnitřní tření, se nazývají viskózní kapaliny a dále se rozlišují jako newtonovské kapaliny, pokud je viskozita konstantní pro různé rychlosti smyku a nemění se s časem. Viskozita nenewtonských kapalin se buď mění s rychlostí smyku, nebo se mění s časem, i když je rychlost smyku konstantní. Kapaliny třídy této poslední kategorie, které se při dalším míchání stávají řidšími a méně viskózními, se nazývají tixotropní kapaliny.
.