Dlouhá léta byl Golden State Killer studeným případem, který kalifornská policie dlouho odkládala, ale novinářka Michelle McNamarová spolu s několika kolegy a internetovými přáteli znovu rozjela vyšetřování, které se nakonec stalo celostátní zprávou.
Dlouhé pronásledování se pro McNamarovou stalo vyčerpávajícím a vše pohlcujícím a sevřelo ji tak pevně, že vedlo k podomácku připravenému koktejlu léků, které měly zmírnit stres, ale místo toho zhoršily nediagnostikovanou srdeční chorobu a zabily ji. Svým způsobem se tak šestačtyřicetiletá McNamarová stala poslední obětí dlouho dřímajícího vraha, ale nakonec dosáhla spravedlnosti, kterou hledala: dva roky po jejím skonu, přibližně ve stejné době, kdy posmrtně vyšla její kniha o pronásledování s názvem I’ll Be Gone in the Dark, byl vrah konečně dopaden.
McNamarová byla od mládí posedlá nevyřešenými záhadami
McNamarová byla chorobně fascinována nevyřešenými záhadami a děsivými zločiny už od střední školy, kdy byla jen několik bloků od jejího domu z dětství zavražděna žena. Později se přestěhovala do Hollywoodu, aby se stala spisovatelkou, a provdala se za komika a herce Pattona Oswalta, který ji povzbudil, aby si založila tento blog a věnovala se své dvojí vášni – zkoumání odložených případů a literárnímu psaní o svých zjištěních. A tak v roce 2006 McNamarová založila blog s názvem True Crime Diary (Deník skutečných zločinů), který jí poskytl prostor pro její rodící se kariéru spisovatelky krimi.
Poprvé se o záhadném případu Golden State Killer dozvěděla při četbě vlastním nákladem vydané knihy jednoho z mála zbývajících strážců zákona, který se o případ zřejmě zajímal, detektiva ve výslužbě Larryho Cromptona, a vyhledávání na Googlu ji přivedlo na diskusní fórum věnované pořadu A&E Cold Case Files, kde McNamarová našla komunitu rovněž posedlou touto podivnou ságou.
Původně šlo o dva případy, později sloučené dohromady pomocí nové technologie testování DNA. V letech 1976-1979 napadl sériový násilník v severní Kalifornii asi 50 žen a vysloužil si přezdívku násilník z východní oblasti, než zdánlivě usnul. Ve skutečnosti se ve skutečnosti přestěhoval dolů do jižní Kalifornie, kde zabil asi tucet lidí a stal se známým jako Původní noční slídil, než v roce 1986 vraždil naposledy.
Vymyslela pro sériového zločince přezdívku, která pomohla oživit případ
V roce 2011 testy DNA odhalily, že násilník a vrah jsou jedna osoba, čímž vznikla zkratka mashup, EAR/ONS. Právě McNamara dal tajemnému monstru přezdívku Golden State Killer, která měla odrážet jeho hrůzovládu v celé Kalifornii.
Přejmenování pomohlo vrátit vraha do centra pozornosti a McNamarová se postarala o to, aby svůj blog a články pro Los Angeles Magazine zaplnila identifikačními údaji. V článku z roku 2013 napsala, že byl vysoký, běloch s modrýma nebo oříškovýma očima a vysokým hlasem, kterým vykřikoval o svých špatných financích.
McNamarová dávala dohromady stopy a různá vodítka se svými kamarády z diskusních fór, z nichž někteří měli přístup ke spisům a důvěrným informacím. Když byla případem stále více posedlá a stal se její prací na plný úvazek, najala si asistenta pro pátrání jménem Paul Haynes.
V článku pro Los Angeles Magazine z roku 2013 popisuje, jak ji její blízký přítel z diskusního fóra provázel po čtvrtích a místech činu v severní Kalifornii, kde desetiletí sériových útoků Golden State Killera začalo. Tato kamarádka se sama málem stala obětí; útočník své oběti pronásledoval, všechno se o nich dozvěděl a opakovaně jim volal domů. Přijímala telefonáty, ale nikdy ne návštěvy.
Posedlost a snaha dopadnout vraha nebyla nemocí ani marnivým projektem. McNamarová měla větší, nesobecké motivy.
„Pro digitální slídily představuje vrah, který zůstává s otazníkem, větší hrozbu než Charles Manson nebo Richard Ramirez,“ napsala v LA Magazine. „Jakkoli pokřivené jsou úsměvy těchto vrahů, jakkoli divoké oči, můžeme na ně alespoň pevně hledět s vědomím, že zlo má tvar a výraz a lze ho zavřít za mříže. Dokud nedáme psychopatovi, jako je Golden State Killer, tvář, bude mít nad námi nadále moc – zůstane mocnou šifrou, která triumfuje tím, že je těsně mimo dosah.“
Pátrání po vrahovi začalo nabírat temné obrátky
Časem její křížová výprava ovládla její život. S Oswaltem měli malou dceru a McNamarová byla přes den v domácnosti a přítomnou matkou, ale večery jí pohltil hon na vraha ze Zlatého státu. Žádná maličkost nebyla příliš malá, žádná stopa příliš lehkovážná. Seznámila se s policisty a detektivy, získala tisíce stran důkazů a naplánovala vyšetřování, které se rozvětvilo až do obzoru.
„Propadla se do červí díry – měla místnost plnou bankovních krabic se spisy, kterými se probírala,“ řekla v roce 2018 časopisu Vulture Sarah Stanardová, jedna z blízkých přátel McNamarové v Los Angeles. „Nebylo neobvyklé, že celé dny nevycházela z domu. A řekla mi, že jí každý den volal nebo psal e-mail nějaký přeživší nebo rodina oběti. Chtěla pro ně především spravedlnost.“
McNamarová zemřela náhle 21. dubna 2016, uprostřed vyšetřování, které podle jejího názoru konečně začalo dosahovat skutečného pokroku. Její manžel neměl tušení, že míchala nebezpečné léky, aby se vyrovnala se stresem; dozvěděl se to až po její smrti, z koronerovy zprávy.
„Je tak jasné, že stres ji vedl ke špatným rozhodnutím, pokud jde o léky, které užívala,“ řekl Oswalt listu New York Times. „Prostě si ty věci vzala na sebe a neměla léta zoceleného detektiva na to, aby to rozdělila.“
Případ a zpravodajství pokračovaly i po její smrti, s čímž jí pomáhal její ovdovělý manžel
Kniha byla v době její smrti napsaná asi z poloviny, ale Oswalt nechtěl, aby všechna ta práce přišla vniveč. Najal proto Haynese a investigativního novináře Billyho Jensena, aby dali smysl tisícům jejích spisů a ručně psaných poznámek a knihu dokončili. Čte se jako brilantní vyšetřování a rozplétání ženy a pak jako postskriptum napsané jinými lidmi, kteří předkládají své nejlepší odhady, kam by ji pátrání zavedlo dál.
V roce její smrti úřady v Kalifornii otevřely pracovní skupinu, která se věnovala pátrání po vrahovi a spoléhala na tipy veřejnosti a důkazy DNA.
Vrah ze Zlatého státu byl nakonec dopaden v roce 2018, jen několik měsíců po vydání McNamarovy knihy. Sériovým násilníkem a vrahem byl bývalý policista Joseph James DeAngelo, který odešel od policie poté, co byl přistižen při krádeži v obchodě. Zatímco policie se zdráhala přiznat McNamarovi zásluhy, Oswalt svou zesnulou ženu hájil a řekl, že bez McNamarovy veřejné křížové výpravy by se to nikdy nestalo.
V červnu 2020 se DeAngelo přiznala k 13 případům vraždy prvního stupně a také k 13 případům únosu. V srpnu byl odsouzen k doživotnímu trestu odnětí svobody bez možnosti podmínečného propuštění.