Mám dvouletého a šestiletého syna. Nedávno jsem dostala e-mail, který koluje ohledně výprasku. Jasně se v něm píše, že NEplácání je pro děti škodlivé a že Dr. Spock (který se vyslovil proti plácání) měl syna, který spáchal sebevraždu. Uvědomuji si, že tato událost nepředstavuje příčinu a následek, ale přiměla mě k tomu zmínka v e-mailu o biblickém učení. Uvádí totiž absenci výprasků jako příčinu toho, že z dětí vyrůstají dospělí, kteří nerespektují okolí, své vrstevníky a rádce a svou církev.
Plácnul jsem svého šestiletého syna poté, co jsem mu jasně řekl jak pravidla, tak to, že dostane výprask, protože musí dodržovat pravidla. (Ano, je spousta pravidel, na kterých se podílí, ale některá pravidla jsou pravidla pouze pro maminku a tatínka). Nerespektování a/nebo nedodržování těchto pravidel bude mít za následek naše opětovné stanovení pravidla a následný výprask.
Nakonec, já i moji dva bratři jsme v dětství dostávali výprask, ale úplně jiným způsobem, než jaký dnes používáme já a můj manžel. Jako děti jsme od táty dostávali výprask za to, že jsme si povídali, když jsme měli jít spát, a za další drobné prohřešky, které se dnes zdají být zcela svévolné. Vzpomínáme si také na „hrozbu“, kdy nám říkal, že nás dostane přes koleno, když nebudeme poslouchat nebo se budeme mezi sebou hádat. (Táta nás plácl za to, že jsme „neposlouchali“ a nespolupracovali na pokynech dospělých). Když se ohlédneme zpět, tyto výprasky NEvedly k rychlému zastavení „problémového“ chování.
Při použití naší techniky – já i můj manžel vidíme, že náš syn koriguje své chování z rozhovoru, po kterém následuje okamžitý výprask. Po něm pak následuje co nejlepší omluva našeho syna za nežádoucí chování.
Vidíte v našem přístupu nějakou škodu? Neplácáme za lehké prohřešky, ale za pravidla maminky a tatínka, která se musí dodržovat.
Děkuji. (p.s. našeho dvouletého syna NEplácáme, protože jsme se shodli, že si nedokáže spojit chování s korektivním plácnutím.)– Jamie
Jamie-
Především děkuji za dotaz. Slyšela jsem, jak moc se chcete ke svým dětem chovat správně. Také slyším, že své dítě neplácáte proto, že se zlobíte a neovládáte, ale proto, že chcete, aby z něj vyrostl dobrý člověk. Vaše pochopení, že dvouletému dítěti by výprask ublížil, je chvályhodné. A konečně slyším, že zpochybňujete způsob, jakým vás rodiče v dětství plácali.
Moje strohá odpověď zní: Když plácáte své dítě, riskujete, že poškodíte jeho psychiku a váš vztah s ním. Výzkumy na toto téma jsou zcela jasné, bez ohledu na nějaké e-maily kolující po internetu. Je prokázáno, že jiné výchovné metody jsou účinnější a že výprask je spojen s větším množstvím špatného chování (následného po výprasku) než neplácnutí.
Opravdu si myslíte, že je nutné chovat se k někomu neuctivě – bít ho – abyste ho naučili chovat se k vám uctivě?
Myslíš, že tvoje technika bude fungovat i ve čtrnácti letech, kdy bude větší než ty, nebo budeš muset v té chvíli výprask stupňovat?
K učení dětí disciplíně patří i to, že je naučíš ovládat jejich vzteklé impulsy. Plácání to sabotuje tím, že modeluje násilí.
Ptal ses, jestli ve svém přístupu vidím nějakou škodu. Já ano. Zde je několik článků, které vysvětlují výzkumy týkající se výprasků a proč je považuji za přesvědčivé, stejně jako alternativy, které jsou při výchově skvělých dětí účinnější:
Měl bych své dítě naplácat?“
Proč pozitivní disciplína?“
Většina rodičů je z disciplíny frustrovaná. Když nemohou bít nebo trestat, musí si spolupráci vynutit nějakým jiným způsobem. Všechny metodynásilí se opírají o hrozbu násilí (co uděláte, když vaše dítě nepřijme timeout?). Rodiče tak mají pocit, že jim byly odebrány jejich nástroje a oni nevědí, jak své děti řídit a kontrolovat. to se samozřejmě mnoha rodičům nelíbí a raději by je plácli.
Problém je v tom, že výprask funguje prostřednictvím strachu a bolesti a má svou cenu – učí dítě, že bití je za určitýchokolností v pořádku, že lidé, kteří tě mají rádi, ti způsobí bolest a že se na rodiče nelze vždy spolehnout, že tě pochopí a pomohou ti. Plácání, a dokonce i bití, zanechává v dětech zbytky viny, bolesti a strachu, navíc k jakýmkoli emocím, které byly příčinou jejich nevhodného chování, takže necháme dítě, aby si všechny tyto komplikované emoce vyřešilo – a aby se cítilo jako špatný člověk. Víme, že děti, které se cítí špatně, se častěji „chovají špatně“. Ať už je k nevhodnému chování vedla jakákoli emoce, bude potlačena, aby se později objevila, jako například když maminka odejde z pokoje a batole uhodí dítě. Všichni víme, že člověk, kterého někdo kopne, hledá někoho menšího, do koho by mohl kopnout.
Učení dětí emoční inteligenci tím, že se vcítíme do jejich pocitů, ale omezíme jejich jednání, dává dětem nástroje, které mohou použít k lepšímu zvládání svých emocí, což vede k lepšímu chování. Empatická výchova pomáhá dětem naučit se zvládat jakoukoli znepokojivou emoci, která je vedla k nevhodnému chování, jako například když se batole naučí, že jeho hněv na dítě je pochopitelný, ale může tento pocit vyjádřit mamince, místo aby dítě uhodilo. víme, že děti, které se cítí dobře, se s větší pravděpodobností „chovají dobře“.
Děti určitě potřebují omezení, ale plácnutí jim jen ztěžuje chování. Vím, že je snazší vychovávat děti tak, jak jsme byli vychováváni my, než se sami stát láskyplnějšími a soucitnějšími. Ale není to práce, kvůli které jsme tady?
Nevěřím, že by Ježíš dal dítěti pohlavek.
Dr. Laura
PS. E-mail, který citujete, je dezinformovaný ve více ohledech. Syn doktora Benjamina Spocka nespáchal sebevraždu. Dr. Spock měl dvě děti: Michaela a Johna a oba jsou stále naživu. Jedno z vnoučat, které Dr. Spock nevychovával, trpělo schizofrenií a skutečně spáchalo sebevraždu.
Btw, mé vlastní děti, které nikdy nebyly plácnuty, nebo dokonce potrestány, jsou rozkošní, uctiví a zodpovědní teenageři. Udělaly by cokoli, aby udělaly radost mně i svému tátovi. Možná to není příčina a následek, ale děsí mě pomyšlení, o kolik méně by z nich bylo, kdybych zneužil jejich důvěry a naplácal jim.“
Milá doktorko Lauro,
tady je Nový živý překlad Přísloví 13,24:
„Odmítáš-li své děti káznit, dokazuje to, že je nemiluješ; miluješ-li své děti, budeš je pohotově káznit.“
Slovo „prut“ snad mohlo být vykládáno tak, že znamená fyzický úder – připadá mi, že je to další z mnoha případů, kdy hebrejské slovo mělo různé významy a možná ani ne dobrý překlad a my prostě *nevíme*, který byl ten správný – ale dětská psychologie byla vzdálená dobrých 4500 let a úder byl pro tehdejší společnost nejmodernějším způsobem kázně. Pro ně bylo bití pravděpodobně kázní. My to víme lépe. Jsou to lidé, kteří ještě kamenovali cizoložné ženy na veřejnosti a trestem za porušení sabatu byla smrt, IIRC. Lidé se vyvíjejí a společnost se vyvíjí a způsob, jakým Židé chápali své písmo (a pak křesťané), se vyvíjel také. Věřím, že to tak má být.“
Nemyslím si, že by někdo rozporoval názor, že správně vedená *disciplína* je povinná pro výchovu šťastného a dobře přizpůsobeného člověka a že rodiče, kteří své děti neukážou, neprokazují jim ani společnosti žádnou službu a nedělají to z lásky, ale spíše z toho, že jim na tom nezáleží natolik, aby si dali tu práci. Mnohem jednodušší je ignorovat malou příšerku, která trhá obchod, než ji honit, fyzicky ji zvednout a vysvětlit jí pravidla a pak ji ze situace odstranit, pokud se nechce chovat… pokaždé… i když máte ještě nakoupit a něco zařídit.. rodiče, kteří jen sedí a žvaní s přáteli, zatímco jejich děti dělají bordel, nám připadají líní a lhostejní a nevšímaví k tomu, co je nám ostatním jasné, že jejich dítě je protivný, neukázněný malý postrach.. a existují nejrůznější způsoby, jak takovou situaci řešit, aniž bychom dítě mlátili.
Neberu bibli doslova, věřím, že něco může obsahovat pravdu, aniž by to bylo doslovné, takže nemám nejmenší problém vidět záměr a poselství tohoto přísloví jako záměr kázně. Je v něm spousta základní pravdy, se kterou souhlasíme, i když se tehdy projevovala způsoby, které jsme naštěstí už dávno vyvinuli. ~ nebo bych měl říct, že někteří z nás se vyvinuli daleko dál. Pak jsou tu blázni. Le sigh.
SnapDragonfly
Milý Jamie a SnapDragonfly,
když už mluvíme o bibli, chci se zmínit o jedné úžasné webové stránce pro křesťanské rodiče. Arms of Love Family Fellowship, na adrese:
http://aolff.com/
Na jiné stránce, Gentle Christian Mothers, je také úžasné diskusní fórum pro maminky:
http://www.gentlechristianmothers.com/aboutgcm/
BTW,nedávno jsem byla v Ranní show s Mikem & Julietem(celostátní), abych mluvila o tom, jestli naplácat nebo ne. Podívejte se na to.