Jednofázový střídavý proud se nejčastěji používá v domácnostech, malých podnicích a na farmách. Ve velkých komerčních budovách a v průmyslových provozech, kde se používají velké motory, jednofázový proud obvykle nevyhovuje. Jednofázové napájení vyžaduje méně vodičů v elektrické distribuční soustavě i v soustavě zákazníka než třífázová elektrická služba, což vede k nižším instalovaným nákladům.
Výrobu jednofázového střídavého proudu nejlépe popíšeme, když si generátor představíme jako jednoduchý tyčový magnet otáčející se uvnitř jedné smyčky drátu ve tvaru cívky. Když se magnet otáčí, magnetické siločáry protínají stočené dráty. Síla vytvořeného pole závisí na počtu těchto siločar, které se každou sekundu protnou. Při konstantní rychlosti se za sekundu protne více závitů drátu, jakmile se smyčka přiblíží k bodu jedné čtvrté otáčky a generované napětí v tomto bodě dosáhne maxima. Jak se severní pól pohybuje od bodu jedné čtvrté otáčky k bodu jedné poloviny otáčky, přestřihne se za sekundu méně závitů drátu. Napětí klesá a v bodě poloviny otáčky, kde je magnetické pole rovnoběžné se závity drátu, klesne na nulu.
Jak se magnet dále otáčí, magnetické pole jižního pólu řeže závity drátu v opačném směru a vytváří opačné napětí, které opět narůstá až do maxima v bodě tří čtvrtin otáčky. Když se severní pól přesune ze tří čtvrtin otáčky na jednu úplnou otáčku, napětí pak klesne na nulu.
Jedna úplná otáčka magnetického pole se nazývá cyklus. Pokud by ve vnější části generátoru byla pouze jedna cívka drátu, jednalo by se o jednofázové zařízení. Přidáním dalších dvou cívek drátu do generátoru bychom pak mohli generovat proud ve třech jednotlivých cívkách neboli fázích, neboli třífázový výkon.
Slovo fáze se často zkracuje pomocí řeckého písmene „fí“ a píše se jako nula s lomítkem přes ni.