12 biblických důvodů, proč Bůh možná neodpovídá na vaše modlitby
Bill Elliff
Když mě můj kamarád ze střední školy pozval, abych s ním pracoval na jeho autě, rád jsem se k němu připojil. Měl jsem však jeden problém: o autech jsem nic nevěděl! Řekl mi, abych začal rozebírat motor a později ho zase složíme. Udělal jsem to, on to udělal – a dalších šest měsíců ležely díly motoru u něj na dvoře. Pracovali jsme skutečně tvrdě, ale naše práce byla horší než k ničemu. Pouze vzniklo smetiště na opravdu pěkné ulici!“ Mnoho věřících dnes propadá zoufalství. Když vidíme morální a duchovní volný pád ve světě kolem nás a upadající stav církve v naší zemi, nutí nás to volat k Bohu. Potřebujeme ho. Potřebujeme Jeho zjevnou přítomnost. Potřebujeme probuzení v církvi a duchovní probuzení mezi nevěřícími. Potřebujeme, aby se náš národ vrátil ke svému poslání Království jako mocná stanice vysílající evangelium do světa. Podle Písma je předchůdcem každého velkého Božího hnutí vždy pokorná, kající modlitba. Děkujeme Bohu, že se lidé po celé zemi modlí v rekordním počtu, ale nebylo by tragické zjistit, že naše modlitby nejsou účinné? Nebylo by srdcervoucí zjistit, že některé věci v našich životech brání našim modlitbám uskutečnit to, co je tak zoufale potřebné? Nebylo by zdrcující zjistit, že všechna naše usilovná práce na modlitbách nijak nepřispívá k rozvoji Království?Co když jen zanášíme nebeský dvůr nepoužitelnými modlitbami?
Vyhodnocení našeho modlitebního života
Přestože Písmo obsahuje stovky pozitivních zaslíbení týkajících se vyslyšených modliteb, Bůh také uvádí mnoho věcí, které budou našim modlitbám bránit. Nikdo se nemodlí dokonale a Bůh si s námi nehraje. Nečiní přímluvu tak nedosažitelnou, aby byla účinná jen pro superduchovní lidi. Chápe naši slabost. Má však také jasno v tom, které věci mohou našim modlitbám bránit. jsme ochotni zhodnotit účinnost svého modlitebního života? Možná vám pomůže, když si s upřímným srdcem krok za krokem projdete následující otázky. A když nám Bůh ukáže oblasti, které potřebujeme, můžeme se k němu obrátit v pokání a podniknout nezbytné kroky k úpravě svého života, abychom se s ním mohli znovu setkat v modlitbě. 1. Modlíme se jednoduše?“ „Nemáte, protože Boha neprosíte.“ (Jk 4,2) Mnoho lidí se nedočká vyslyšení modliteb, protože se nemodlí. Mluví o modlitbě, učí a kážou o modlitbě a říkají lidem: „Modlím se za tebe!“. Často je to však pokrytectví. Pokud nevidíte Boží působení ve svém životě a skrze něj, může to být proto, že jste nepodnikli kroky k tomu, abyste se stali mužem nebo ženou, kteří se prostě modlí. 2. Modlíme se prostě?“ Když se modlíte, nepoužívejte nesmyslné opakování, jak to dělají pohané, protože se domnívají, že budou vyslyšeni pro své množství slov. Nebuďte tedy jako oni, neboť váš Otec ví, co potřebujete, dříve než ho o to požádáte.“ (Mt 6,7-8, NASB) Na Boha neudělají dojem květnatá slova ani krásná řečnictví. Miluje upřímná, prostá srdce. Zná naše potřeby a nečeká, až ho budeme prosit s dokonalou výslovností. Touží po tom, aby mu jeho děti vylezly na klín a těšily se z něj. Jedním z nejvíce osvobozujících momentů v modlitbě je uvědomit si, že k Němu můžete přijít upřímně, poctivě a jednoduše – mluvit s Ním jako přítel s přítelem nebo dítě s milujícím Otcem. 3. Vstupujeme dovnitř?“ Když se však modlíš, jdi do svého pokoje, zavři dveře a modli se ke svému Otci, který je neviditelný. Pak ti tvůj Otec, který vidí, co se děje ve skrytu, odplatí.“ (Mt 6,6) „Spěch je smrtí modlitby,“ řekl Samuel Chadwick. Mnozí se nenaučili, jak vstoupit do Boží přítomnosti. Kdybychom měli možnost vstoupit fyzicky do jeho přítomnosti, nevpadli bychom dovnitř, nepřečetli si seznam proseb a nevyskočili ven. Ztišili bychom své duše. Jeho velkolepost by nás pokořila. Uctívali bychom ho a klaněli se mu. Do modlitební komůrky můžeme vstoupit kdekoli – v místnosti s několika přáteli nebo v tisícihlavém shromáždění. Ale teprve když vstoupíme dovnitř, zavřeme dveře a obrátíme svůj pohled k Otci, získáme pozici, abychom od něj mohli slyšet. A teprve když od něj slyšíme, jsme schopni se modlit modlitby iniciované Duchem. 4. Modlíme se modlitby iniciované Duchem?“ Ježíš řekl: „Až pozvednete Syna člověka, pak poznáte, že já jsem On a že nic nedělám z vlastní iniciativy, ale mluvím to, jak mě naučil Otec. A ten, který mě poslal, je se mnou; nenechal mě samotného, neboť vždycky dělám to, co se mu líbí. . . Mluvím to, co jsem viděl u svého Otce.“ (Jan 8,28-29.38) Účinná modlitba je smyčka, která začíná v nebi, prochází naším srdcem a myslí a pak se vrací do nebe. Ježíš vždy dělal a říkal to, co inicioval jeho Otec. Činnost nezačínala u Člověka, Ježíše, ale Otec u Člověka a skrze Člověka. Tímto způsobem Ježíš neustále plnil vůli svého Otce a jeho modlitby byly dokonale sladěné a ohromně účinné. Chcete-li být vyslyšeni, nejprve naslouchejte! Zjistěte, co Duch říká, a pak se modlete v souladu s ním. Bůh vždy odpovídá na modlitby, které sám iniciuje! 5. Sladíme své motivy s Božími?“ Prosíte a nedostáváte, protože prosíte s nesprávnými motivy, abyste je mohli utratit za své rozkoše. Vy cizoložnice, copak nevíte, že přátelství se světem je nepřátelství vůči Bohu? Proto kdo chce být přítelem světa, stává se nepřítelem Boha (Jak 4,3-4). Přijď království tvé, buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi (Mt 6,10) Bůh nedává žádné zaslíbení, že požehná našim plánům a naší vůli, pouze své. Ve skutečnosti nám výslovně připomíná, že nevyslyší a nevyslyší modlitby, které jsou sobecké. Modlitba není slaďování Boha s tím, co chceme my, ale trávení času v jeho přítomnosti, aby nás sladil se svou vůlí a plánem. 6. Modlíme se proto, aby nás lidé viděli? „Když se modlíte, nebuďte jako pokrytci, neboť ti se rádi modlí vestoje v synagogách a na nárožích ulic, aby je ostatní viděli. Amen, pravím vám, dostali svou odměnu v plné výši.“ (Mt 6,5) Když se modlíme, abychom zapůsobili na druhé, uslyší nás jen oni. Přílišné uvědomování si lidí kolem nás může přehlušit naše vědomí toho, ke kterému se modlíme. Sebevyvyšující modlitby nejsou vůbec modlitbami. Jsou pouze projevem pyšného srdce. 7. Chováme v sobě poznaný hřích?“ „Kdybych ve svém srdci choval hřích, Hospodin by mě nevyslyšel.“ (Žalm 66,18) Každý, kdo se modlí, je hříšný a svádí neustálý boj se světem, tělem a ďáblem. Je však rozdíl mezi bojem proti hříchu a přechováváním hříchu… . Bůh zná náš boj. Byl ve všem pokoušen jako my, proto můžeme „s důvěrou přistupovat k Božímu trůnu milosti, abychom přijali milosrdenství a nalezli milost, která nám pomůže v nouzi“ (Žd 4,16). Bůh však často zadrží svou přítomnost a své zaopatření, aby upoutal naši pozornost a my se vypořádali s hříchy, které ničí nás i naše okolí. 8. Jsme v pořádku s lidmi kolem nás? „Přinášíš-li svou oběť u oltáře a tam si vzpomeneš, že tvůj bratr má něco proti tobě, nech svou oběť tam před oltářem a jdi; nejprve se usmiř se svým bratrem a pak přijď a přines svou oběť.“ (Mt 5,23-24, NASB) Otci agresivně záleží na jednotě jeho rodiny. Když spolu jeho děti nejsou v pořádku, používá všechny prostředky, aby je přivedl zpět do správného vztahu. Chce, abychom byli v dokonalé jednotě s Ním i mezi sebou navzájem. Ze všech věcí, za které se Ježíš mohl ve své poslední, velekněžské modlitbě modlit, žádal Otce právě o toto (Jan 17,21). Ví, že ho nemůžeme slyšet a najít jeho vůli, pokud druhým odpíráme. 9. Chováme se ke svým partnerům s úctou a respektem?“ „Muži, stejně tak buďte ohleduplní, když žijete se svými ženami, a chovejte se k nim s úctou jako ke slabšímu partnerovi a jako k dědicům milostivého daru života spolu s vámi, aby nic nebránilo vašim modlitbám (1 Petr 3,7).“ „Naše domovy jsou naší první církví. Jsou zkušebním místem, laboratoří pro Boží věci, a proto chce, abychom se nejprve naučili, jak správně žít se svými rodinami. Bůh nás varuje, že zneuctění vztahu s manželem či manželkou může zničit naši účinnost v modlitbě. Tento verš znamená přesně to, co říká. Kdybych bezcitně zneuctil dítě svého přítele, těžko by vyslyšel jakoukoli prosbu, kterou bych mu předložil. Totéž platí i pro Boha. 10. Modlíme se s pyšným, nezlomným srdcem?“ Dva muži vstoupili do chrámu, aby se modlili, jeden farizeus a druhý celník. Farizeus se postavil a modlil se takto sám k sobě: ‚Bože, děkuji ti, že nejsem jako ostatní lidé: podvodníci, nespravedliví, cizoložníci, nebo dokonce jako tento celník. Dvakrát týdně se postím, ze všeho, co dostanu, platím desátky. „Ale celník, který stál o kus dál, ani nechtěl pozvednout oči k nebi, ale bil se v prsa a říkal: ‚Bože, buď milosrdný ke mně, hříšníkovi! „Říkám vám, že tento člověk šel do svého domu spíše ospravedlněn než ten druhý; neboť každý, kdo se povyšuje, bude ponížen, ale kdo se ponižuje, bude povýšen.“ (Lukáš 18:10-14) Bůh nenávidí pýchu – vyvyšování se nad něj. Ve skutečnosti Písmo říká, že se „pyšným staví na odpor“ (Jakub 4:6). Tento odpor si nemůžeme dovolit. Pyšné, odsuzující a nezlomené srdce pokřiví modlitbu. Jak skvělé by bylo, kdyby se naší první modlitbou stalo: „Pane, buď milosrdný ke mně, hříšníkovi!“. 11. Nasloucháme Božímu slovu a rádi na něj reagujeme?“ „Kdo odvrací ucho od naslouchání zákonu, i jeho modlitba je ohavnost.“ (Př 28,9, NASB) Bible není sbírkou lidských myšlenek o Bohu. Je to Bůh, který promlouvá! Protože modlitba musí být iniciována Bohem, aby byla účinná, jak se můžeme modlit takové modlitby, když nejsme ochotni naslouchat a reagovat na jeho slovo? Je arogantní domnívat se, že můžeme ignorovat to, co říká, a pak očekávat, že bude věnovat pozornost tomu, co říkáme my. Bůh touží po tom, abychom byli v přímluvách pro Jeho království účinní. Ví, že toho nejlépe dosáhneme, když budeme naslouchat a reagovat na Jeho slovo. 12. Vzdáváme se v modlitbě? jim vyprávěl podobenství, aby jim ukázal, že se mají modlit za všech okolností a neztrácet odvahu (Lk 18,1). podobenství, o které se Ježíš podělil v 18. kapitole Lukášova evangelia, nás vyzývá k vytrvalé modlitbě. George Mueller se celý život modlil za spásu dvou svých přátel z chlapeckých let. Když se ho zeptali, zda se za ně přestal modlit, odpověděl, že to nemůže vzdát, protože Bůh ho ujistil o odpovědi. Jeden z jeho přátel byl zachráněn na Muellerově pohřbu, druhý šest měsíců po jeho smrti. Načasování Božích odpovědí je třeba ponechat v rukou svrchovaného Boha, který všechno dělá dokonale. On ví, co dělá.
Odstraňování vrstev překážek
Před několika lety jsem se ocitl ve velmi suchopárném studiu Bible a překážkách v modlitbách. Nejhorší ze všeho bylo, že moje láska ke Kristu ochladla. Když začal nový rok, cítil jsem, že mě Bůh volá, abych strávil delší dobu v půstu, prostě abych odložil všechno, co mi zatemňovalo srdce, abych ho mohl slyšet. první dny půstu mě obvykle jen rozčílí, protože mi chybí jídlo! Ale tentokrát, jak dny pokračovaly, jsem zjistil, že se mé srdce obměkčuje. Pán odkrýval vrstvy hříchu a ukazoval mi, jak jsem ho přehlížela. Začal ke mně promlouvat novými způsoby prostřednictvím svého Slova. Vkládal mi do duše nové, nebem seslané modlitby. Znovu jsem se do Něho zamiloval. Nedlouho po této době Bůh vyslyšel jednu z velkých modliteb mého srdce a seslal mocné dílo probuzení do sboru, jehož jsem pastorem. Toto probuzení trvalo pět týdnů, každý večer tři až čtyři hodiny. Nepředstírám, že mé osamělé modlitby, jednou správně sladěné, přinesly probuzení. Vím však, že On připravil mé srdce na to, co se chystal vykonat. A vím, že milostivě inicioval a nově odpovídal na modlitby v mém životě.“ BILL ELLIFF, vyučující a řídící pastor církve The Summit Church v Little Rocku, AK, působí také ve výkonném vedoucím týmu OneCry. tento článek pochází z vydání časopisu Prayer Connect. Chcete-li získat přístup k dalším článkům, jako je tento, a k dalším 4 vydáním časopisu, předplaťte si jej zde.
