Populace a území
(s laskavým svolením Victora Temprana/Native-Land.ca)
Tradiční území Konfederace Černonožců je popisováno zhruba jako jižní polovina Alberty a Saskatchewanu a severní část Montany. Na západě byla konfederace ohraničena Skalistými horami a její východní hranice sahaly až za Velké písečné vrchy ve východním Saskatchewanu. Jejich lovecký areál zahrnoval bohaté výběhy bizonů v jižní albertě a severní montaně. při sčítání lidu v roce 2016 se k černonožskému původu přihlásilo 22 490 lidí.
Život před kontaktem
Tradiční kultura Černonožců je založena na lovu bizonů, který je neodmyslitelně spojuje s pláněmi. žili volně na zemi a následovali bizony přes pláně do lovišť, kde využívali jejich skoků a výběhů. Vzhledem k jejich přenosnosti žili Černonožci v táborech, kde se ukrývali v týpí. lovili také další velkou zvěř, například jeleny, a svůj jídelníček doplňovali ořechy, ovocem a zeleninou. bizoni zůstali nejdůležitějším prvkem jejich hospodářství, stravy a způsobu života.
Černonožci byli také známí jako divocí válečníci s mocným aliančním systémem, který zahrnoval nejen národy konfederace, ale i další athabaské národy, jako například Tsuut’ina. válečníci byli mezi lidmi uctíváni a patřili do posvátných společenství, která ctila a zkoušela jejich odvahu a dovednosti. Navzdory značnému úbytku obyvatelstva v důsledku válek zůstala Konfederace Černonožců jednou z nejmocnějších domorodých skupin na Severních pláních a dočasně bránila expanzi evropských osadníků na západ.
Shining Mountains – the Ancient Ones by Guy Clarkson,National Film Board of Canada
Společnost a kultura
Během léta se skupiny sjížděly k lovu bizonů a oslavovaly je propracovanými hostinami a tanci. Tanec slunce, společná oslava konaná každoročně uprostřed léta, byl ústředním aspektem kulturního života Černonožců. Evropští osadníci a misionáři se postavili proti složitým a dobře zavedeným tradicím Černonožců. Byly zavedeny asimilační zákony a politiky s cílem vymýtit projevy tradiční kultury (viz také Indiánský zákon a Rezidenční školy.) Ústní historie Černonožců však předávala kulturní tradice dalším generacím, včetně účasti v potních chýších a posvátných společnostech (např. Horn Society),používání léčivých svazků a dalších prostředků očisty těla a duše.
Náboženství a spiritualita
Ačkoli se příběhy o stvoření u jednotlivých černonožských národů liší, obecně věří, že Stvořitel (známý také jako Stařec nebo N’api) byl považován za zosobněné světlo, a proto byl také považován za počátek dne, počátek života. Stejně jako v jiných domorodých náboženstvích je Stvořitel nelidský a nepohlavní. Starý člověk stvořil a je věčnou součástí všech živých lidí, tvorů a forem života na zemi.
Jazyk
Jazyk Černonožců je součástí algonkinské jazykové skupiny. Mluví jím tři národy Černonožské konfederace, jen s malými odchylkami v dialektu (viz Siksikáí’powahsin: jazyk Černonožců).
John William Tims, anglikánský misionář, vytvořil během svého pobytu mezi Černonožci v letech 1883-1895 černonožský slabikář (typ písma). Dnes se slabikář používá jen zřídka. V roce 1975 byl černonožský systém psaní oficiálně změněn, aby lépe odrážel zvuky a slova jazyka. Ortografie (pravopisný systém) obvykle používá následující:
Abecední sekvence |
12 anglických písmen: a, h, i, k, m, n, o, p, s, t, w, y |
Glottální stopa (zvuk tvořící souhlásku překážkou proudění vzduchu v hlasovém ústrojí) |
Zastoupena jednou uvozovkou (‚) |
Samohlásky |
Česká písmena: a, i, o |
Polosamohlásky |
Anglická písmena w a y, která se vyskytují mezi samohláskami |
Mezi černonožskými dialekty existuje několik jazykových rozdílů. Lexikální rozdíly (tj. použití různých slov pro stejný odkaz nebo různé významy přiřazené stejnému slovu) se týkají slov, která nejsou součástí domorodé kultury. Například slovo pro „zmrzlinu“ v jazyce Kainai je sstónniki (doslova „studené mléko“) a áísstoyi v jazyce Siksika (doslova „to, co je studené“). Dialektové gramatiky mají také různé dělení podle rodu (tj. mužský/ženský/neutrální a živý/neživý). Například slovo pro popelník v jazyce Kainai – iitáísapahtsimao’p – je rodu životného; v jazyce Piikani je totéž slovo rodu neživotného. Fonologie (systém zvuků) se u jednotlivých kmenů také liší, ale obecně lze říci, že národy Siksika, Kainai a Piikani si navzájem rozumí.
Rezidenční školy a další kulturní asimilační politiky narušily tradiční používání jazyka a kulturní zvyklosti. Kanadský statistický úřad v roce 2016 uvedl, že 5 565 osob se identifikovalo jako mluvčí černonožského jazyka, přičemž 98,7 % z nich žilo v Albertě. Tento údaj však neuvádí počet plynně mluvících. Černonožci jsou považováni za ohrožený jazyk, proto existuje několik jazykových programů na podporu jeho obnovy. Albertské ministerstvo školství totiž na základě konzultací s černonožskými stařešiny a pedagogy poskytuje plnou programovou podporu pro výuku černonožského jazyka od mateřské školy až po 12. třídu, a to jak pro domorodé, tak pro nedomorodé studenty.
Víte, že?“
Městská společnost pro domorodou mládež (USAY) navázala spolupráci se společností Mammoth, která se zabývá rozšířenou a virtuální realitou, a vytvořila Thunder VR, pohlcující nástroj pro výuku zachování jazyka a kultury Černonožců. Hra pro virtuální realitu, založená na černonožském grafickém románu s názvem Thunder, vypráví prastarý černonožský příběh o muži, který ztratí svou ženu a musí urazit velkou vzdálenost, aby vyzval ducha Thundera (Ksistsikoom) a získal ji zpět. Hrom vytvořili USAYyouth a starší Kainai Randy Bottle (Saakokoto). Tato high-tech hra, jejímž vypravěčem je Saakokoto, je určena k výuce ohroženého jazyka Černonožců pro novou generaci studentů a je propagována jako „spojení tradice a technologie“. USAY a Mammoth, dvě organizace se sídlem v Calgary, získaly finanční prostředky od kanadské vlády a plánují, že na podzim 2019 přivezou Thunder VR spolu s 27 náhlavními soupravami Oculus Go do škol v Calgary. Thunder VR je k dispozici ke stažení zdarma na Oculus Go.
Koloniální historie
Vliv Evropanů v Severní Americe předcházel kontaktu s černonožskou konfederací. Ačkoli se první evropští obchodníci setkali s černonožci až v polovině 18. století, koně – které do Severní Ameriky přivezli Španělé – se k nim pravděpodobně dostali prostřednictvím obchodu ze západu mezi lety 1725 a 1731. Přibližně ve stejné době získali střelné zbraně od sousedních obchodníků z kmene Cree a Assiniboine. Po většinu 18. a 19. století ovládali jízdní Černonožci svůj lovecký revír a téměř neustále válčili s Cree, Assiniboiny, Vrány, Nez Percé, Šošony a dalšími národy. Často navštěvovali stanoviště Hudson’s Bay Company aNorth West Company na řece North Saskatchewan, ale na jihu bojovali s americkými trapery a svobodnými obchodníky až do roku 1870, kdy američtí vojáci podle důstojníka americké armády zmasakrovali asi 173 Piikanipů ve Fort Ellis v dnešní Montaně. Piikanští svědci tvrdili, že mrtvých bylo asi 220.
Počet obyvatel konfederace se v tomto období měnil, odhady se pohybovaly od 20 000 v roce 1833 až po 6 350 po epidemii neštovic v roce 1837. Od konce 18. do poloviny 19. století byli Tsuut’inové i Gros Ventreové, ačkoli se kulturně a jazykově lišili od ostatních černonožských národů, z politických důvodů spojenci konfederace.
Tváří v tvář realitě zmenšujících se stád bizonů a rostoucího evropského osídlení – obojí bylo podporováno oportunistickými osadnickými vládami – měli Černonožci jen minimální možnosti a hledali kulturní a politickou ochranu ve své domovině.
Smlouvy
Černonožci podepsali v roce 1855 smlouvu s americkou vládou a v roce 1877 podepsali smlouvu č. 7 s kanadskou vládou. Většina Piikaniů se usadila v rezervaciv Montaně – v roce 2010 žilo v této rezervaci více než 9 000 domorodých obyvatel – zatímco národy Siksika, Kainai a Severní Piikani si zřídily rezervace v jižní Albertě.
Koncem 19. století na pláních mizí bizoni. Rezervace navíc fakticky ukončily tradiční způsob života, včetně lovu bizonů. Konfederace se snažila přežít v rezervacích bez možnosti lovit bizony. historici běžně označují zimu 1883-84 jako „hladovou zimu“ kvůli rozsáhlému hladu, který konfederaci v tomto období sužoval.
Současný život
Černonožské národy si tváří v tvář nepřízni osudu dokázaly zachovat velkou část své tradiční kultury. Dnes jsou černonožské národy živoucími komunitami, které kladou důraz na tradiční kulturu ve vzdělávání, wellness a léčebných programech a v dalšíchaspektech každodenního života. Mnoho černonožců se spoléhá na chovatelství a zemědělství, ale provozují také podniky vlastněné původními obyvateli v oblastech, jako je cestovní ruch a těžba a správa zdrojů.
Politicky jsou černonožské národy zastoupeny prostřednictvím volených náčelníků a rad a také prostřednictvím společnosti Treaty 7 Management Corporation, která poskytuje advokační a poradenské služby. Samotná Konfederace Černonožců je zdrojem určitého politického rozmachu, každoročně se konají konference členských národů, jejichž cílem je usnadnit větší kolektivní organizaci a vliv. Členské národy také nezávisle vyjednávaly a dosáhly vítězství s provinčními a federálními vládami mimo jiné v otázkách samosprávy, sebeurčení a pozemkových nároků.
V roce 2014 se konfederace připojila k dalším prvním národům, které podepsaly smlouvu Iinii neboli Buffalo Treaty, včetně: Blackfeet Nation (americká skupina), Assiniboine and Gros Ventre Tribes of Fort Belknap Reservation, Assiniboine and Dakota(Sioux)Tribes of Fort Peck Reservation, Confederated Salish and Kootenai Tribes (viz také Coast and Interior Salish),a Tsuut’ina Nation. V roce 2015 podepsaly tuto „otevřenou smlouvu“, která je otevřená dalším prvním národům z Kanady a USA, také národy Stoney Nakoda a Samson Cree. Signatáři se mimo jiné dohodli, že sjednotí politickou moc domorodých národů Severních plání, budou usilovat o zachování bizonů a posílí tradiční vztahy k půdě.