Porucha chování se překonává obtížně, ale není beznadějná. V situaci, kdy se podaří sestavit účinnou podpůrnou síť z rodičů, učitelů a vrstevníků, je porucha zvládnutelná.
Psychoterapie: Léčbu poruchy chování komplikují negativní postoje, které porucha vyvolává. Proto se často provádí dlouhodobá psychoterapie a behaviorální terapie, do které je zapojena celá rodina a podpůrná síť dítěte. Čím dříve je stav diagnostikován, tím úspěšnější bude terapie. Zatímco dítě se učí lepšímu způsobu interakce s okolním světem, rodina se učí nejlepším způsobům, jak s ním komunikovat.
U mladších dětí se léčba CD může podobat léčbě ODD – terapeut může provádět nácvik rodičovského chování, aby rodiče naučil, jak podporovat žádoucí chování. U dospívajících se terapie může zaměřit nejen na domácí život, ale i na interakce s autoritami ve škole a na zajištění toho, aby vztahy s vrstevníky byly prospěšné, nikoli škodlivé.
Protože porucha chování je často (ale ne vždy) diagnostikována spolu s řadou dalších stavů, které lze léčit farmakologicky, mohou v léčebných plánech poruchy figurovat léky.
Související:
Co by měli rodiče vědět o Risperdalu
Podrobnější informace o poruchách chování naleznete zde.