Posuzování | Biopsychologie | Srovnávací | Kognitivní | Vývojová | Jazyk | Individuální rozdíly | Osobnost | Filozofie | Sociální |
Metody | Statistika | Klinická | Vzdělávací | Průmyslová | Odborné předměty | Světová psychologie |
Sociální psychologie:Lidská psychologie: Altruismus -Attribuce -Postoje -Konformita -Diskriminace -Skupiny -Mezilidské vztahy -Poslušnost -Předsudky – Normy – Vnímání – Index -Outline
Lidské jednání je schopnost člověka rozhodovat se a vnucovat tato rozhodnutí světu. Obvykle se staví do protikladu k přírodním silám, které jsou příčinami zahrnujícími pouze bezmyšlenkovité deterministické procesy.
V tom se jemně liší od pojmu svobodné vůle, filozofického učení, podle něhož naše volby nejsou výsledkem kauzálních řetězců, ale jsou výrazně svobodné či nedeterminované. Lidské působení zahrnuje nesporné, nižší tvrzení, že lidé . skutečně činí rozhodnutí a vnášejí je do světa. Nejde o to, jak lidé k rozhodování dospívají, zda svobodnou volbou nebo jinými procesy.
Lidské dění vkládá do dané situace morální složku. Je-li situace důsledkem lidského rozhodování, mohou mít osoby povinnost uplatňovat hodnotové soudy na důsledky svých rozhodnutí a být za tato rozhodnutí považovány za odpovědné. Lidské konání opravňuje pozorovatele k tomu, aby se ptal, zda k tomu mělo dojít? způsobem, který by byl nesmyslný za okolností, kdy chybí lidské rozhodování, například dopad Shoemaker-Levy do Jupiteru.
V některých filosofických tradicích (zejména těch, které založili Hegel a Marx) je lidské dění kolektivní, historickou dynamikou, více než funkcí vyplývající z individuálního chování. Hegelův Geist a Marxova univerzální třída jsou idealistickým a materialistickým vyjádřením této myšlenky o lidech považovaných za společenské bytosti, organizované k jednání ve shodě.
Tato stránka využívá obsah s licencí Creative Commons z Wikipedie (zobrazit autory).
.