Holzer, který zemřel před deseti lety, se připojil k médiu Sybil Leek, aby prověřil hlášená pozorování duchů bývalých obyvatel domu, bezduchých hlasů, kroků, dalších podivných zvuků a temné přítomnosti, která se vzpírala identifikaci.
Nedávné zkoumání Holzerových starých dopisů, fotografií, zvukových a obrazových záznamů a poznámek k případu podnítilo vznik nového týmu lovců duchů. S pomocí postřehů Holzerovy dcery Alexandry tým natočil návraty k deseti nejzáhadnějším případům paranormálního badatele pro seriál Travel Channel „The Holzer Files“.
Na webových stránkách TripAdvisor se v současné době objevují četná „blízká setkání“ návštěvníků Whaley House. „1. Vidíme pohybující se mlhu ve dvoraně,“ řekla žena, která zkoumala video natočené jejím synem na tomto místě letos v červnu. „Prošla jsem snímek po snímku a, nedělám si legraci, nejméně 4 obličeje. Několik posledních nocí jsem nemohla spát.“ V červenci jedna návštěvnice uvedla, že necítila nic neobvyklého, dokud nepřišla do ložnice v horním patře. „V okamžiku, kdy jsem zahnula za roh, abych vešla do toho pokoje, jsem měla obrovský pocit zoufalství a paniky – bylo to tak děsivé, že jsem musela odejít.“
Jiný člověk hlásil minulý měsíc: „Zachytil jsem tvář ženy, která měla na hlavě závoj nebo šátek. …“ Její vize byla v ložnici Violet Whaleyové, která ve 22 letech spáchala sebevraždu kvůli nevydařenému manželství. Takové postřehy mírnili jiní, například obyvatel Arizony Gary R., který napsal: „V tomto muzeu jsme opravdu neviděli nic jedinečného.“
Ať už jsou vymyšlená, nebo skutečná pozorování turistů jakákoli, dnes večer v 10 hodin se Travel Channel pokusí vyčistit vzduch. Veterán ve vyšetřování paranormálních jevů Dave Schrader znovu navštívil dům loni v březnu s médiem Cindy Kazaovou, technikem nahrávacích zařízení Shanem Pittmanem a filmovým štábem. Epizoda se jmenuje zajímavě: „Hrobová pomsta.“
Schrader si poslechl zvukové nahrávky, na nichž Leek channeluje hlasy členů rodiny Whaleyových a zloděje „Yankee Jima“ Robinsona, jednoho ze tří lidí, kteří byli na tomto místě veřejně oběšeni v době, kdy zde byla městská šibenice, než byl dům postaven.
Ale byla to mocná, temná přítomnost, kterou Holzer vycítil, ale nikdy neodhalil, spojená se staletou vendetou, která poháněla projekt opětovného vyšetřování. Ukázalo se, že Whaleyho dům nezklamal.
V rozhovoru z tohoto týdne se Schrader vykreslil jako zdravý skeptik, který se více zajímá o historii než o duchy. Whaleyho dům měl všechno – „podivnou a pohnutou historii“, tragédii, štěstí, zvláštnosti – příběh, který by se dal vyprávět, vysvětlil.
„Věci se začaly dít hned,“ řekl Schrader. Po představě kaluže krve a dalších vjemů vyzvala Kaza, týmová vědma, která o domě předem nic nevěděla, duchy, aby své myšlenky předali prostřednictvím jejího nástroje pro automatické psaní. Okamžitě obdržela zlověstné varování, pak se Pittmanova kamera vypnula.
„Jedna z vedoucích našich sítí seděla venku a sledovala banku počítačových obrazovek a jedna ze žárovek jí praskla nad hlavou,“ řekl Schrader. „Bylo to velmi intenzivní – pro nás všechny to byl velmi hluboký zážitek.“
Schraderovi se pak stalo něco, co podle svých slov za 13 let aktivní vyšetřovací činnosti ještě nezažil. „Navázalo to se mnou fyzický kontakt velmi dramatickým způsobem. Někdo mě ve Whaleyho domě doslova praštil do zadku,“ řekl tento 180 cm vysoký a 280 kg vážící vyšetřovatel. Pádem narazil Pittman do zdi. Schrader nejprve podezříval člena filmového štábu, ale nikdo jiný v okolí nebyl.
„Jsem skeptický věřící a dokážu si věci logicky rozebrat. … Opravdu mě to vyděsilo,“ prozradil. Po prozkoumání záznamů na svém elektronickém zařízení zjistili četné zvuky, kroky, bezduché hlasy a vysokou úroveň energie.
„Odhalili jsme i další jméno s jedinečnou historií, které se váže k Whaleysovým,“ řekl. „Cindy uvolnila některé poznatky a my jsme byli schopni je vystopovat, na místě, a lidé z Whaley House odhalili informace, které jsme nikdy nevěděli. Byly tam ručně psané dopisy Whaleyových, v nichž se mluvilo o duchách v domě.“
Dům Whaleyových „si rozhodně zaslouží titul, který mu dal Hans Holzer jako nejstrašidelnějšímu domu v Americe,“ uzavřel Schrader. Při opětovné návštěvě domu před několika týdny řekl, že pro něj bylo těžké znovu projít dveřmi.
Tým pro odhalování paranormálních jevů se nepokusil zbavit dům podezřelých duchů, ale pokud obdrží žádost od organizace Save Our Heritage, která provozuje historické muzeum a jeho prohlídky, „vrátíme se a pomůžeme vyčistit vše, co tu je.“
„Měl jsem vlastní zážitky, které ze mě udělaly věřícího,“ řekl Dean Glass, historik Whaley House ze SOHO. Vzpomíná, že před otevřením muzea jednou ráno spatřil bezbarvý přízrak osoby, o které se domníval, že je patriarcha Thomas Whaley, jak stojí u horního zábradlí a tázavě se na něj dívá. „Viděl jsem čtyři nebo pět dalších ‚stínových‘ lidí – zřetelných prchavých postav.“
Duchy zvyšují zvědavost a přitahují turisty, což pomáhá získávat peníze na údržbu a vylepšování objektu, vysvětlil Glass. Jsou také součástí historie Whaleyho domu a měli by jí zůstat, dokud nebudou zlí, řekl. „Nikdy jsem neměl pocit, že by mi hrozilo nebezpečí nebo že bych byl nevítaný,“ dodal.
Takové jevy si lze zjevně představit nebo je zkonstruovat. Ale ať už na duchy věříte, nebo ne, celostátně vysílaná výprava za duchy přispívá k pověsti o Whaleyho domě – právě v době Halloweenu.