DuPont v roce 1938 zveřejnil, že jeho společnost vynalezla nylon. Tento nový vynález byl prvním syntetickým vláknem, tkaninou, která se dnes běžně používá v textiliích. V roce 1939 začala společnost DuPont uvádět na trh nylonové monofilamentní rybářské vlasce; po následující dvě desetiletí však zůstaly nejpoužívanějšími a nejoblíbenějšími rybářskými vlasci splétané vlasce z dakronu, protože první monofilamentní vlasce byly velmi tuhé nebo „drátovité“ a špatně se s nimi manipulovalo a nahazovaly. Rané monofilní vlasce však měly dobrou pevnost v uzlu a velmi malou viditelnost pro ryby, což mezi rybáři vytvořilo malou věrnost. V roce 1959 uvedla společnost DuPont na trh tenčí a mnohem měkčí monofilní vlasec Stren, který bylo možné používat v široké škále navijáků, včetně nově zaváděných přívlačových a nahazovacích zařízení. Monofilní vlasce Stren se brzy staly oblíbenými u mnoha rybářů pro svou celkovou snadnost použití a daly vzniknout celé řadě napodobitelů.
Nové materiály, například Spectra nebo Dyneema, nacházejí stále větší uplatnění jako rybářské vlasce. Polyvinylidenfluorid (prodávaný také jako fluorokarbon nebo PVDF) je velmi podobný nylonovému monofilu, ale má několik výhod. Optická hustota je nižší, díky čemuž je vlasec hůře rozeznatelný. Povrch je tvrdší, takže je odolnější vůči ostrým zubům ryb a opotřebení. PVDF navíc nenasává vodu a je odolný vůči UV záření. Je také hustší než nylon, díky čemuž se rychleji potápí.
Dyneema se také stává velmi populární a je mnohem pevnější, ale používá se většinou jako pletená šňůra. Vzhledem k tomu, že elastická roztažnost je jen zlomkem roztažnosti nylonového monofilu, je kontakt s rybou nebo nástrahou přímější. Často se používá pro hlubokovodní rybolov z lodí, protože se používají nižší průměry, které kladou menší odpor proudům, a díky nízkému protažení jsou záběry snadno zjistitelné.