Tvrdíme, že spor o potraty má jeden hlavní zdroj – náboženství – a dva méně důležité – postoje k sexuální permisivitě a zaměstnání žen. Tradiční křesťanství prosazuje odpor k potratům pomocí tří různých způsobů morálního uvažování: prostřednictvím deduktivního morálního uvažování, kdy z křesťanského světového názoru vyplývá, že potrat porušuje posvátnost života a je vzpourou proti Božímu záměru; prostřednictvím autoritativního morálního uvažování s odvoláním na katolická dogmata; a prostřednictvím konsekvencionalistického morálního uvažování jako prostředku kontroly nad sexualitou a jako prostředku omezení aktivit žen na domácí prostředí. I bez ohledu na křesťanskou víru podporuje dodržování tradiční morálky odpor k potratům z těchto konsekvencionalistických důvodů. Předkládáme model, v němž náboženské přesvědčení, antifeminismus, sexuální permisivita a postoje k potratům představují odlišné koncepty (čtyřfaktorový model), a ne pouze aspekty jednoho faktoru konzervatismu. Vyvíjíme spolehlivé, vícepoložkové postojové škály; ukazujeme, že náš čtyřfaktorový model odpovídá datům mnohem lépe než jednofaktorová alternativa; a testujeme naše hypotézy na nových datech z velkého, reprezentativního národního vzorku Austrálie (N = 4540). Pomocí metod strukturálních rovnic s maximální pravděpodobností jsme zjistili, že nejdůležitějším zdrojem nesouhlasu s potraty je deduktivní zdůvodnění křesťanské víry se silným přímým i nepřímým vlivem. Vystavení autoritě katolické hierarchie je skutečným, ale slabším zdrojem odporu. Vliv má také důsledkové uvažování vycházející z tradičních morálních názorů na sex – zčásti podporované náboženstvím, zčásti na něm nezávislé. Ale názory na zaměstnávání žen mají v rozporu s přijatou moudrostí jen malý význam.