Nerv

Nerv, v anatomii lesklý bílý svazek vláken obklopený pochvou, který spojuje nervovou soustavu s ostatními částmi těla. Nervy vedou impulzy směrem k centrálnímu nervovému mechanismu nebo od něj. U člověka je 12 párů, tzv. lebečních nervů, připojeno k mozku a zpravidla 31 párů, tzv. míšních nervů, k míše.

Přečtěte si více o tomto tématu

nervová soustava

…těla do jiného podél specializovaných nervových buněk zvaných neurony.

Vlákna tvořící jednotlivé nervy jsou velmi početná a všechna, kromě těch, která vznikají v sympatických gangliích, se táhnou z mozku nebo míchy do periferních struktur, které inervují. Z hlediska funkce se nervová vlákna dělí do dvou kategorií, a to na senzorická (aferentní) a motorická (eferentní). Vlákna těchto kategorií a jejich pododdělení tvoří funkční složky nervů. Kombinace těchto složek se u jednotlivých kraniálních nervů liší, u míšních nervů jsou jednotnější.

Aferentní (smyslová) vlákna se dělí na somatickou a viscerální skupinu. Somatické aferenty vedou impulzy přijaté z vnějšku těla nebo vyvolané pohyby svalů a kloubů, přičemž ty ze svalů a kloubů se označují také jako proprioceptivní vlákna. Viscerální aferenty vedou zprávy z orgánů sloužících vnitřnímu hospodářství těla; tyto impulzy vedou k reflexnímu řízení těchto orgánů (např. frekvence srdečního tepu a činnosti trávicí soustavy).

Motorická vlákna se dělí na somatické a viscerální motorické neboli eferentní skupiny. Somatická eferentní vlákna inervují dobrovolné svaly, které vycházejí z myotomů embrya. Viscerální motorická vlákna se dělí na speciální viscerální eferenty, které inervují pruhované svaly větveného původu, a obecné viscerální eferenty, které inervují mimovolní svaly a sekreční žlázy. Obecná viscerální eferentní vlákna tvoří autonomní systém, v němž existuje sympatická a parasympatická část, které se od sebe liší anatomickým uspořádáním a fyziologickými vlastnostmi. Termín sympatikus se často používá i pro obě divize, stejně jako pro ganglia a aferentní vlákna s nimi spojená.

Autonomní dráha zahrnuje řetězec dvou vláken, z nichž jedno vzniká v mozku nebo míše a končí v sympatickém gangliu (pregangliové vlákno), druhé (postgangliové vlákno) vzniká v gangliu a přechází do inervovaného orgánu.

Lebeční nervy se označují názvem a také číslem, přičemž se zpravidla konvenčně používají římské číslice. Vycházejí z otvorů (foramin) v lebce. Některé z lebečních nervů jsou čistě senzorické, některé zcela motorické a jiné smíšené. Aferentní vlákna, s výjimkou čichových a zrakových nervů, vznikají v lebečních smyslových gangliích, která se nacházejí v průběhu smyslových nervů v blízkosti mozku. Centrální výběžky (v tomto kontextu slovo výběžek znamená „vyčnívající část, prodloužení“) končí ve smyslových jádrech mozku. Motorická vlákna vznikají v mozku z motorických jader. V některých případech jsou centrální jádra, senzorická nebo motorická, pro každý nerv samostatná; v jiných případech mohou funkční složky stejné kategorie z několika nervů vycházet ze společného jádra. Kromě 12 párů běžně popisovaných lebečních nervů je u člověka někdy rozeznáván také plexus známý jako koncový nerv (lebeční nerv 0), i když není jasné, zda se jedná o vestigiální strukturu nebo funkční nerv.

Míšní nervy jsou pojmenovány a očíslovány podle oblasti míchy, ke které se připojují. Je jich 8 krčních (zkráceně C.), 12 hrudních (T.), 5 bederních (L.), 5 křížových (S.) a obvykle 1 kostrční (Co.). Každý míšní nerv má dva kořeny, hřbetní neboli zadní (což znamená „směrem dozadu“) a břišní neboli přední (což znamená „směrem dopředu“). Dorzální kořen je senzorický a ventrální motorický; první krční nerv může postrádat dorzální kořen. Pro hřbetní kořeny jsou charakteristické oválné zduřeniny, míšní ganglia. Jsou tvořeny nervovými buňkami, z nichž vycházejí smyslová nervová vlákna. Vlákna ventrálních kořenů vycházejí z buněk předního šedého sloupce (ventrálního rohu) míchy.

Centrální výběžky hřbetních kořenových vláken končí v zadním šedém sloupci (hřbetním rohu) míchy nebo vystupují do jader v dolní části mozku. Bezprostředně laterálně od míšních ganglií se oba kořeny spojují ve společný nervový kmen, který obsahuje jak senzorická, tak motorická vlákna; větve tohoto kmene rozvádějí oba typy vláken.

.