Máme rádi sladké. Příliš mnoho cukru v naší stravě však může vést k nárůstu hmotnosti a obezitě, cukrovce 2. typu a zubnímu kazu. Víme, že bychom neměli jíst sladkosti, zmrzlinu, sušenky, dorty a pít sladké limonády, ale někdy je tak těžké jim odolat.
Jako by byl náš mozek pevně zadrátován k tomu, aby tyto potraviny chtěl.
Jako neurovědec se ve svém výzkumu zaměřuji na to, jak moderní „obezogenní“ neboli obezitu podporující diety mění mozek. Chci pochopit, jak to, co jíme, mění naše chování a zda lze změny v mozku zmírnit jinými faktory životního stylu.
Vaše tělo funguje na cukr – přesněji na glukózu. Glukóza pochází z řeckého slova glukos, což znamená sladký. Glukóza pohání buňky, které tvoří naše tělo – včetně mozkových buněk (neuronů).
Dopamin „zasahuje“ z konzumace cukru
Na evolučním základě byli naši primitivní předci mrchožrouti. Sladké potraviny jsou vynikajícím zdrojem energie, a proto se vyvinuly tak, že nám sladká jídla obzvlášť chutnají. Potraviny s nepříjemnou, hořkou a kyselou chutí mohou být nezralé, jedovaté nebo hnijící – způsobují nemoci.
Pro maximální přežití našeho druhu máme tedy vrozený mozkový systém, díky kterému nám chutnají sladká jídla, protože jsou skvělým zdrojem energie pro naše tělo.
Když jíme sladká jídla, aktivuje se v mozku systém odměny – tzv. mezolimbický dopaminový systém. Dopamin je chemická látka v mozku uvolňovaná neurony a může signalizovat, že událost byla pozitivní. Když se systém odměny aktivuje, posiluje chování – zvyšuje pravděpodobnost, že tyto činnosti budeme provádět znovu.
Dopaminové „zásahy“ z konzumace cukru podporují rychlé učení se přednostně vyhledávat více těchto potravin.
Naše dnešní prostředí je bohaté na sladké, energeticky bohaté potraviny. Tyto speciální sladké potraviny už nemusíme shánět – jsou dostupné všude.
Naneštěstí je náš mozek stále funkčně velmi podobný našim předkům a cukr mu opravdu chutná. Co se tedy děje v mozku, když nadměrně konzumujeme cukr?
Může cukr změnit zapojení mozku?
Mozek se neustále přestavuje a mění zapojení prostřednictvím procesu zvaného neuroplasticita. K tomuto přepojování může docházet v systému odměňování. Opakovaná aktivace dráhy odměny drogami nebo konzumací velkého množství sladkých potravin způsobuje, že se mozek přizpůsobí časté stimulaci, což vede k jakési toleranci.
V případě sladkých potravin to znamená, že musíme jíst více, abychom získali stejný pocit odměny – což je klasický rys závislosti.
Závislost na jídle je mezi vědci a lékaři kontroverzní téma. Zatímco je pravda, že na některých drogách se můžete stát fyzicky závislými, diskutuje se o tom, zda můžete být závislí na jídle, když ho potřebujete k základnímu přežití.
Mozog chce cukr a pak ještě víc cukru
Nezávisle na tom, že potřebujeme jídlo, aby pohánělo naše tělo, mnoho lidí zažívá touhu po jídle, zejména když jsou ve stresu, hladoví nebo jen stojí tváří v tvář lákavé výstavce dortíků v kavárně.
Chceme-li odolat touze, musíme potlačit svou přirozenou reakci dopřát si tyto chutné potraviny. Pro kontrolu chování je rozhodující síť inhibičních neuronů. Tyto neurony jsou soustředěny v prefrontální kůře – klíčové oblasti mozku, která se podílí na rozhodování, kontrole impulzů a oddalování uspokojení.
Inhibiční neurony jsou jako mozkové brzdy a uvolňují chemickou látku GABA. Výzkum na potkanech ukázal, že konzumace stravy s vysokým obsahem cukru může inhibiční neurony změnit. Krysy krmené cukrem byly také méně schopné kontrolovat své chování a rozhodovat se.
Důležité je, že to ukazuje, že to, co jíme, může ovlivnit naši schopnost odolávat pokušením a může být základem toho, proč je pro lidi změna stravování tak obtížná.
V nedávné studii byli lidé požádáni, aby ohodnotili, jak moc chtějí jíst vysokokalorické pochutiny, když cítí hlad, oproti tomu, když nedávno jedli. Lidé, kteří pravidelně jedli stravu s vysokým obsahem tuků a cukrů, hodnotili své chutě na svačinky jako vyšší, i když neměli hlad.
To naznačuje, že pravidelná konzumace potravin s vysokým obsahem cukrů by mohla chutě zesílit – vzniká tak začarovaný kruh touhy po dalších a dalších těchto potravinách.
Cukr může narušovat tvorbu paměti
Další oblastí mozku ovlivněnou stravou s vysokým obsahem cukru je hipokampus – klíčové centrum paměti.
Výzkum ukázal, že potkani konzumující stravu s vysokým obsahem cukru si hůře pamatovali, zda již dříve viděli předměty na určitých místech.
Změny vyvolané cukrem v hipokampu spočívaly jednak ve snížení počtu nově vzniklých neuronů, které jsou důležité pro kódování vzpomínek, jednak ve zvýšení obsahu chemických látek spojených se záněty.
Jak chránit mozek před cukrem?
Světová zdravotnická organizace doporučuje omezit příjem přidaných cukrů na pět procent denního kalorického příjmu, což je 25 gramů (šest čajových lžiček).
Vzhledem k tomu, že průměrný dospělý Kanaďan denně zkonzumuje 85 gramů (20 čajových lžiček) cukru, je to pro mnohé velká změna jídelníčku.
Důležité je, že schopnosti neuroplasticity mozku umožňují, aby se po omezení cukru ve stravě do jisté míry resetoval, a fyzická aktivita může tento proces posílit. Potraviny bohaté na tuky omaga-3 (obsažené v rybím tuku, ořechách a semínkách) jsou také neuroprotektivní a mohou podpořit chemické látky v mozku potřebné k tvorbě nových neuronů.
Ačkoli není snadné zbavit se návyků, jako je neustálé pojídání zákusků nebo vaření dvojité kávy, váš mozek vám za pozitivní kroky poděkuje.
První krok je často nejtěžší. Tyto změny v jídelníčku mohou být v průběhu často snazší.
Amy Reicheltová, výzkumná pracovnice BrainsCAN, Západní univerzita.
Tento článek byl přetištěn z webu The Conversation pod licencí Creative Commons. Přečtěte si původní článek.